Příroda v areálu > Ptáci > Sýkora koňadra
Naše největší sýkora (15 cm, 20 g) je spolu s pěnkavou považována za nejběžnějšího opeřence našich parků a zahrad, a tak je celkem pochopitelné, že se s ní můžeme setkat i v areálu naší školy. Českým ekvivalentem latinského názvu „major“ je přídavné jméno „hlavní“, které přesně vystihuje koňadřino chování. Ve spolku našich sýkor je uznávaným šéfem. I ve Světlé je velmi běžná a nedá se přehlédnout, ale zachytit ji na fotce není vůbec jednoduché. Je velmi čiperná, příliš neposedí a navíc z blízkosti člověka většinou není příliš nadšená.
Nakonec se fotografie přeci jen jakž takž povedla – když se koňadry zabrzdily u jídla. Dokonce se podařilo zachytit nepříliš běžnou věc, kdy dvojice koňader svorně pobývá společně v krmítku. Koňadry se sice v zimním období sdružují do hejn s dalšími sýkorami, ale přesto si udržují určitý osobní odstup – své teritorium, do kterého další koňadru nepouští. Většinou si tak koňadra vyčíhá chvilku, kdy na krmítku žádná další koňadra není, popadne nažku slunečnice a v mžiku si ji odnese na nedalekou větev, kde si ji pěkně o samotě přidrží v pařátcích a vyzobá si výživný obsah. Prostě společná zimní parta ano, ale soukromí je soukromí.
Sýkoru koňadru nelze nepoznat. Černá hlavička s bílými trojúhelníkovými tvářemi, žluté bříško proťaté podélným černým pruhem od hlavičky až po ocásek, mechově zelený hřbet a na modrošedých křídlech jeden bílý pruh koňadru naprosto přesně identifikují. Obě pohlaví jsou zbarvena podobně, sameček má břišní pruh výrazně silnější.
Koňadry jsou v našich končinách většinou stálým druhem. Po celý rok je můžeme slyšet již od brzkého rána, jak si vyprávějí v korunách stromů.
Od období zimní rovnodennosti do konce hnízdní sezóny se samečkové projevují výrazněji. Nejdříve jakoby chtěli přivolat jaro, poté oblbnout samičky a následně vytyčují teritorium. Koňadry mají širokou škálu hlasových projevů. Základní verzi dvojslabičného zpěvu v intervalu kvinty různě obměňují a vylepšují. Každý sameček ovládá zhruba 10 svých variant, kterými se ozývá. [1] Na stránkách Wikipedie se ale dočtete, že jich někteří ovládají až 40. [2]
Celou galerii hlasových projevů koňadry můžete naposlouchat zde zatímco si sýkory prohlédnete ze všech možných úhlů:
Tuto snůšku vajíček jsme objevili v jednom sýkorníku ve světelském parku během čištění budek v říjnu 2015. Možná potkalo ptačí rodiče nějaké neštěstí, možná šlo o pozdní snůšku, kterou opustili. Bílá vajíčka s červenými skvrnami mají délku 17 mm.
Koňadry hnízdí výhradně v různých dutinách – v dutinách stromů, v budkách, ale hnízda byla nalezena i v lampě pouličního osvětlení, v konvi, v poštovní schránce či v rouře od kamen. Díky své „nadřazenosti“ a síle jsou bezkonkurenčními vítězi v obsazování „lepšího bydlení“. Většina námi vyvěšených sýkorníků ve světelském parku i u nás v areálu je tedy zcela pochopitelně obsazena právě tímto druhem. Hnízdo budují samičky velmi pečlivě – vysoká vrstva mechu tvoří základ, ve kterém je vytvarována jamka vystlaná chlupy a srstí. Samička snáší vajíčka do hnízda postupně a zakrývá je hnízdním materiálem, dokud snůška není kompletní. Poté si vajíčka vytáhne do horní vrstvy a začne je zahřívat. Na stavbu hnízda můžete kouknout zde:
Mládě koňadry (ve věku necelých dvou týdnů), které se vylíhlo v naší budce ve světelském parku a které získalo 18. 5. 2014 elegantní kroužek. Díky metodě kroužkování je možné získat informace o pohybu ptáků i o jejich stáří. Je znám případ, kdy se koňadra dožila 15 let. [2]
Bílých červeně skvrnitých vajíček bývá většinou 6 – 8, ale počet může i překročit desítku. Záleží na momentálních podmínkách. Na vajíčkách sedí pouze samička, sameček ji v této době krmí. Ptáčata se líhnou po přibližně dvou týdnech a následující zhruba tři týdny je oba rodiče pilně krmí. Kdosi si dal práci a spočítal, že za jeden den ptačí rodiče mohou vykonat až 900 příletů s potravou. [3] Četnost krmení samozřejmě závisí na potravní nabídce. Průměrně probíhá krmení 380krát denně. [2] I tak je to ale jistě pěkná honička. Vyvedením mláďat to však pro rodiče ještě zdaleka nekončí. Svá mláďata obskakují mimo hnízdo ještě další dva týdny, než je definitivně vyšlou do samostatného života. A tohle celé zvládnou v dobrých rocích i dvakrát za sezónu! Inu, tomu říkám rodičovská obětavost. Jak to vypadá v praxi, můžete mrknout sem:
Jídelníček koňader je velice pestrý. V době hnízdění sebe i svá mláďata krmí nejrůznějším hmyzem, pavouky i drobnými plži. Na podzim potom přesedlají na různá semena a plody. V zimě zaletují ke krmítkům, kde jsou jasným favoritem olejnatá semena např. slunečnice nebo ořechy. V některých oblastech se dokonce sýkory v parcích nechávají krmit z ruky.
Velmi mazané koňadry (i modřinky) mají v Anglii. Tamní „great tits“ a „blue tits“, jak Angličané koňadry a modřinky nazývají, se rozhodly využít místní praxi v rozvozu čerstvého mléka až ke dveřím domů a naučily se proklovávat hliníková víčka uzavírající lahve a vyzobávat smetánku. Takový je život, je třeba využít každou příležitost. :-)
Počet koňader v ČR je poměrně stabilní, odhaduje se na 3 – 6 milionů párů. Budoucnost tak snad mají jistou a naši vyzpěvující koňadří samečkové budou i jistotou našich jarních rán.
Citace:
- FORMÁNEK, Jiří. Sýkora koňadra (VIDEO)/Pěvci (P-Ž). Český rozhlas: Hlas pro tento den. [online]. 7.3.2002 [cit. 2015–12–27]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/hlas/pevci-p/_zprava/sykora-konadra-video--29553
- Sýkora koňadra. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [cit. 2016–01–01]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%BDkora_ko%C5%88adra
- SAUER, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 1995, 286 s. Průvodce přírodou. ISBN 80–7176–206–7.
Odkazy a další zajímavé informace:
- Youtube.com
- obrazová i zvuková galerie sýkory koňadry
- stavba hnízda
- letový provoz kolem hnízda (od 5:19 moc pěkné zpomalené záběry)
- Hlas pro tento den
- Sýkora koňadra na Wikipedii
Foto v banneru: Zdroj a licence