Skorec vodní (Cinclus cinclus)


Příroda v areálu > Ptáci > Skorec vodní


Silvestrovská story:
Střecha světelského svatostánku stíní splav. Silvestrovský soumrak spěchá. Střechýle slepují suchá stébla. Svrchu skalky shlíží skvělý sportovec skorec. Spřádá své sny. Spluje? Slétne? Sakra! Skvěle splývá splavem, spěšně surfuje skrz slapy splachujíc si slušivý smoking sprškou Sázavy. Soused střízlík stojí. Slupl svačinu, sleduje skorce. Sláva, super senzace, skorče!

Skorec u vodopádu, „Zdroj a licence“((Eurasian White-fronted Dipper, C cinclus, Autor: Andrew2606, Dostupné z:https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Eurasian_White-fronted_Dipper,_C_cinclus.JPG [cit. 2016–01–22], CC BY 3 Unported https://creativecommons.org/licenses/by/3.0/deed.cs))

Skorec u vodopádu, Zdroj a licence

Tuto historku sice inspirovalo silvestrovské dění roku 2015 na ledečském jezu, ale přesně totéž se mohlo odehrát u nás ve Světlé (až na ten stín kostelní věže, ten by nejspíš mířil jinam :-). I ve Světlé se totiž na řece skorec vyskytuje. Párek skorců na kamenech v Sázavě můžeme pozorovat přímo přes plot našeho areálu a jeho zpěv zaléhá až na naše travnaté hřiště.

Skorec vodní vypadá jako gentleman, co si odskočil z opery na sraz otužilců. Hnědá hlavička s bílou bradou, hrdlem a náprsenkou, světlá, jakoby namalovaná oční víčka, tmavý zobáček sebejistě zvednutý, kaštanově hnědý pás na břiše a hnědočerná křídla a spodní polovina trupu – to vše budí dojmem dobře ustrojeného znalce symfonické hudby vyfešákovaného ve smokingu, který se na břehu řeky vyzdobené rampouchy ocitl spíše omylem. Omyl!

Skorec vodní, který obývá mělké rychlé potoky a říčky s kamenitým dnem a čistou vodou, je pro svůj (na pěvce velmi netypický) způsob života velice dobře vybaven. Skorec jako jediný z našich pěvců sbírá potravu – larvy hmyzu a jiné bezobratlé – ze dna rychlých vodních toků. Dokáže se potápět a běhat po dně za vydatné podpory svých silných křídel. Aby se mohl rozhlížet i pod vodou, má víčka průhledná. Nozdry může uzavírat kožní řasou, aby mu do nich nezatékala voda. Často ho můžete pozorovat, jak se v mělké vodě přitiskne ke dnu a šmejdí mezi kameny, zatímco ho voda celého zalévá. Pohybuje se většinou s hlavou proti proudu. Když se vynoří, může plout po hladině jako kachna s hlubokým ponorem, nebo vzlétne a přemísťuje se vzduchem rychlým přímým letem nízko nad hladinou. Je velice plachý, proto většina lidí zahlédne jen mihnoucí se tryskáč, který mizí za nejbližším zákrutem řeky. Když si ale chvilku počkáte, třeba vás vezme na milost.

Své teritorium skorec, nebo pár skorců, obývá celoročně. Hnízdí jednou až dvakrát ročně od brzkého jara – i od poloviny března. Hnízdo začíná budovat sám sameček, ale samička se zanedlouho přidá. Jedná se o kulovitou stavbu s bočním vchodem z mechu, stébel a listí, kterou skorec umísťuje na skalku nevysoko nad hladinu. (Snímek hnízda si můžete prohlédnout tady) V ČR jde ale často o technicky založené ptactvo, které rádo využívá k umístění své stavby nějaký technický prvek – most, pilíř, zídku apod. Materiál ke stavbě hnízda loví z vody a tvoří stavbu tak odolnou, že ji často pár využívá několik let. K hnízdění skorec někdy využije i speciální budky – tzv. skorcovníky. Dvě takové skorčí garsonky jsme 31. 10. 2013 nainstalovali i pod mostky do zámeckého parku, ale zatím se nám tam žádný skorec neubytoval – možná tam má málo vody. Třeba příště. :-)

K hnízdění skorec někdy využívá i speciální budky – tzv. skorcovníky. Dva jsme 31. 10. 2013 nainstalovali i pod mostky do zámeckého parku. Zatím se nám tam však žádný skorec neubytoval – třeba příště.

Samička snáší 4 – 6 světlých vajíček, které sama zahřívá více než dva týdny. V tu dobu ji sameček zásobuje potravou. O vylíhlá mláďata se rodiče starají společně tři neděle na hnízdě a další tři neděle mimo hnízdo. Ve věku šesti neděl mladé ze svého teritoria nemilosrdně vyženou. Potomkům nezbývá nic jiného, než se postavit na vlastní nohy někde jinde. Zabírají tedy uvolněná teritoria po jiných skorcích, nebo obsazují nová.

Krmení skorců jsme mohli pozorovat přímo proti naší škole 28. 4. 2016. Šedě zbarvené mládě čiperně pobíhalo po kameni nedaleko břehu a užívalo si péče svých rodičů, které ho velmi intenzivně zásobovali potravou. Druhé mládě trůnilo na kameni přímo uprostřed proudu. I tento skorčí junior byl obskakován se vší péčí.

Skorci vodní u světelské Akademie 28. 4. 2016
Skorci vodní u světelské Akademie 28. 4. 2016
Skorci vodní u světelské Akademie 28. 4. 2016
Skorci vodní u světelské Akademie 28. 4. 2016

Moc pěknou fotoreportáž ze života skorců včetně videonahrávky umístil na web Ondřej Prosický.

Skorci svůj revír neopouští ani v zimě. Výjimkou je doba, kdy jejich úsek vodního toku pokryje led. Pak slétají do nižších poloh, ale při oblevě se vrací zpět. Své území obhajují zpěvem po celý rok, zpívají oba dva – sameček i samička, jejíž zpěv je však slabší. Umlkají pouze v období letního přepeřování. Pořídit zvukovou nahrávku skorce je dost nesnadná záležitost. Jednak jsou velmi plaší a za druhé jejich zpěv často ruší zvuk vody. Jak si prozpěvoval jeden z našich „příškolních“ skorců v pondělí 21. 12. 2015, můžete posoudit na následující nahrávce sami:

Za letu už na složité hlasové variace nemají čas:

Profesionální hlasový záznam včetně dalších informací i videa najdete zde.
Areál rozšíření skorce vodního je velmi ostrůvkovitý – viz mapa:

Areál výskytu skorce – tmavě zelené plochy – celoroční výskyt, světle zelené plochy – zimoviště, „Zdroj a licence“((Cinclus cinclus01 distr-2, Autor: Chuunen Baka, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cinclus_cinclus01_distr-2.png [cit. 2016–01–22], CC BY-SA 3 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Areál výskytu skorce – tmavě zelené plochy – celoroční výskyt, světle zelené plochy – zimoviště, Zdroj a licence

V České republice pobývá podle údajů České společnosti ornitologické 1000 – 2000 párů skorců [1]. Máme velké štěstí, že tento nehojný pták bydlí také v našem sousedství a že i my se můžeme při potulkách kolem řeky po cyklostezce těšit pozorováním mistra pohybu, který když se nepotápí, tak aspoň dřepuje.

A hádanka na závěr: co myslíte, že jsou ty dvě bílé tečky na kameni v kalné vodě?

Hádanka na závěr: co myslíte, že jsou ty dvě bílé tečky na kameni v kalné vodě? Velmi dobře hádá ten, kdo poznal, že je to párek našich skorců (tedy jejich bílé náprsenky) u naší školy. Právě se chystali na Vánoce. (21. 12. 2015)

Velmi dobře hádá ten, kdo poznal, že je to párek našich skorců (tedy jejich bílé náprsenky) u naší školy. Právě se chystali na Vánoce. (21. 12. 2015)

Citace:

  1. KLOUBEC, Bohuslav, Jan HORA a Karel ŠŤASTNÝ (eds). Ptáci jižních Čech. 1.vyd. České Budějovice: Jihočeský kraj, 2015, 640s. ISBN 978–80–87520–12–3.

Odkazy:

Foto v banneru: Zdroj a licence

Přiložené soubory

Nahrávka 2: Volání skorců za letu Nahrávka 1: Zpěv skorce vodního Skorci vodní u světelské Akademie