Červenka obecná (Erithacus rubecula)


Příroda v areálu > Ptáci > Červenka obecná


Červenka je bezesporu jeden z našich nejroztomilejších ptačích obyvatel. Zdržuje se u nás v jihozápadním koutě areálu, kde má ideální podmínky pro pobyt – skupinu keřů pod osikami a jívami, řadu tújí, pás ostružin, zarostlý pruh trávníku podél plotu u cyklostezky. Hotový červenčí ráj, který ještě vylepšujeme hromádkou poražených kmínků a větví – tzv. ptačníkem.

Červenka má cca 14 cm dlouhé tělo. Svrchu je hnědavá, na hrudi má výraznou oranžovočervenou skvrnu, která zasahuje až na líce a čelo (u podobného lejska malého končí pod zobáčkem). Mezi červenou hrudí a hnědými zády je šedivý pruh. Bříško má světlé, tenký ocásek tmavý. Velice nevinný a něžný vzhled vzniká díky velkým černým očím, malému tenkému zobáčku a jakémusi přikrčenému postoji těla. Prostě vyděšený roztomilý drobek, který nádherně tiše melancholicky zpí­vá.

Červenka obecná – roztomilý ranař, který nemá rád oranžová bříška, „Zdroj a licence“((Erithacus-OhWeh-002, Autor: OhWeh, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erithacus-OhWeh-002.jpg [cit. 2016–04–04], CC BY 2.5 Generic https://creativecommons.org/licenses/by/2.5/deed.cs))

Červenka obecná – roztomilý ranař, který nemá rád oranžová bříška, Zdroj a licence

Samečka od samičky nerozeznáme – a to dokonce ani podle zpěvu. Zpívají totiž obě pohlaví, jen každý v trošku jiné roční době. Červenky si velice žárlivě střeží své teritorium a zpěvem si je obhajují. Vetřelce – svého partnera – snesou pouze v období páření a péče o mláďata. Při námluvách sameček samičku krmí. Moc pěkné video o chování červenek nejen během námluv:

Hnízda si červenky staví v jamce na zemi pod převislou travou. Pět až sedm červenohnědě tečkovaných vajíček inkubují přibližně dva týdny. Mláďata nemají červené hrudníčky, proto je staří ve svém okrsku snesou a další 2 týdny je krmí mimo hnízdo. Během vegetační sezóny mohou hnízdění i jednou až dvakrát zopakovat. Jakmile mláďata přepeří a na hrudi se jim objeví oranžová skvrna, rodiče je bez milosti vyženou. I rodičovský pár se na konci hnízdění rozpadá.

Typicky umístěné červenčí hnízdo s vajíčky, „Zdroj a licence“((Erithacus rubecula-eggs, Autor: Yerpo, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erithacus_rubecula-eggs.jpg [cit. 2016–04–04], CC BY-SA 2.5 Generic https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5/deed.cs))

Typicky umístěné červenčí hnízdo s vajíčky, Zdroj a licence

Mláďata červenky na hnízdě, „Zdroj a licence“((NestRoodborstje0265a, Autor: Algont at Dutch Wikipedia, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:NestRoodborstje0265a.JPG [cit. 2016–04–04], CC BY-SA 3.0 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Mláďata červenky na hnízdě, Zdroj a licence

Rodič a mládě, které již opustilo hnízdo, na exkurzi, „Zdroj a licence“((Erithacus rubecula -Canary Islands, Spain -adult and juvenile-8, Autor: Petirrojo (Erithacus rubecula marionae), Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erithacus_rubecula_-Canary_Islands,_Spain_-adult_and_juvenile-8.jpg [cit. 2016–04–04], CC BY-SA 2.0 Generic https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0/deed.cs))

Rodič a mládě, které již opustilo hnízdo, na exkurzi, Zdroj a licence

Červenka je častým hostitelem kukačky. Zatímco její vejce toleruje, proti dospělé kukačce odvážně útočí. Červenka sebe i svá mláďata krmí přes léto hmyzem, pavouky a červy, na podzim pomalu přechází na semena a plody, vyzobává dokonce i rozdrcené žaludy.

České červenky se na podzim rozmýšlí, jakou strategii pro přežití zimy zvolí. Část z nich – hlavně mladí ptáci – odlétají zimovat na Pyrenejský poloostrov, část starších ptáků riskne zimování u nás. K nim se připojují červenky ze severu. Přezimování v Čechách má své výhody i nevýhody. Při tvrdé zimě často červenky zemřou hladem a vysílením. Za hodně mrazivých dní můžeme vidět červenky na břehu nezamrzlého potoka nebo řeky. Velice dobře ví, že u tekoucí vody bude o pár stupínků tepleji.

Zasněžená krajina je pro červenky těžkou zkouškou, „Zdroj a licence“((Erithacus rubecula PTO1 27–01–2006, Autor: Ygonaar, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Erithacus_rubecula_PTO1_27–01–2006.JPG [cit. 2016–04–04], CC BY-SA 3.0 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Zasněžená krajina je pro červenky těžkou zkouškou, Zdroj a licence

U tekoucí vody hledá červenka malinko teplejší mikroklima, „Zdroj a licence“((Rouge george, Autor: Katz, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rouge_george.JPG [cit. 2016–04–04], Public Domain))

U tekoucí vody hledá červenka malinko teplejší mikroklima, Zdroj a licence

Pokud zimu přežijí, ušetří si náročné stěhování a mají jistotu svého obsazeného teritoria. Pravda, musí si ho obhájit, ale mají přinejmenším výhodnou startovní pozici. Ač vypadají červenky velice něžně a násilí by u nich nikdo nečekal, pravda je taková, že jsou to pěkní rváči. Pořekadlo „dráždí ho jak býka červený fábor“ bychom mohli klidně přepsat na červenku. Je ochotná vystartovat i na maketu svého protivníka, popř. útočit i sama na sebe v odraze v okně. Statistiky ukazují, že každá desátá červenka, která se dožije prvního hnízdění, zemře při boji o své teritorium.

Naše červenka je však nejspíš ostřílený mazák, který zvládá zimu i bitvy. Zimovala u nás. I za největších mrazů jsme brzy ráno mohli ve zmiňovaném koutě poslouchat její tichý melancholický zpěv laděný do moll. Protože není moc silný, směřují ho červenky především do doby, kdy se moc ptáků neozývá – do období časného rána, popř. do doby stmívání. Budete-li mít ale štěstí, můžete ji zaslechnout i přes den.

Pokud vtrhnete do jejího rajónu, obdaří nás rychlými tikavými zvuky připomínajícími praskání elektrických drátů – toto výstražné volání je podobné křiku střízlíka, ale je pomalejší a „električtější“.

Červenka není moc bázlivá, svou potravu sbírá hlavně při zemi, není výjimkou, kdy třeba doprovází zahradníka při práci na zahradě a sbírá hmyz z nakypřené hlíny. I naše červenka zvědavě obhlíží návštěvy – takhle přiletěla okouknout situaci 17. 3. 2016.

Naše červenka v polovině března 2016 obhlíží návštěvu.

Naše červenka v polovině března 2016 obhlíží návštěvu.

Červenky se vyskytují v téměř celé Evropě, části severní Afriky a Orientu. Nebezpečím je pro ně hlavně tah nebo zimování ve Francii. Zde jsou loveny a považovány za gurmánskou delikatesu. Dalším velkým nebezpečím jsou pro ně skleněné plochy. Červenka byla zvolena ptákem roku 2016 a s jejím jménem je spojena i kampaň Bezpečné zastávky, protože právě skleněné stěny moderních zastávek jsou pro mnoho červenek konečnou.

Přejme tedy naší července, aby raději do Francie nelétala, všem skleněným plochám se bezpečně vyhnula a zůstala kouzelným zpěvákem v naší zahradě.

Odkazy:

Foto v banneru: Zdroj a licence

Přiložené soubory

Nahrávka 1 Nahrávka 2