Holub hřivnáč (Columba palumbus)


Příroda v areálu > Ptáci > Holub hřivnáč (Columba palumbus)


Přítomnost „domácích“ holubů v našem areálu je věc běžná, okoukaná a do jisté míry i nepříjemná. Mnoho místních i návštěvníků tak možná přehlédne, že se tady u nás mohou setkat i s mnohem méně běžným holubem – holubem hřivnáčem.

Na jaře 2016 se pár holubů hřivnáčů rozhodl zahnízdit přímo pod okny školní budovy na jednom z javorů vedle travnatého hřiště. Mělké hnízdo z propletených větviček umístil do jedné z rozsoch větví a zařídil si celkem nekonformní bydlení. Bylo velice zajímavé sledovat, jak sameček každých pár minut přilétá ke hnízdu s dalším klacíkem, zabudovává ho do hnízda, láskyplně opečovává sedící samičku a zase odlétá.

Sameček holuba hřivnáče pátrá na zemi po vhodném stavebním materiálu pro své hnízdo. (Světlá n. S. 10. 5. 2017)
Na jaře 2016 se pár holubů hřivnáčů rozhodl zahnízdit přímo pod okny školní budovy na jednom z javorů vedle travnatého hřiště.
Mělké hnízdo z propletených větviček umístil do jedné z rozsoch větví a zařídil si celkem nekonformní bydlení.
Sameček přináší samičce další klacík k rozšíření hnízda.
Velmi zkušeně manévruje a přemýšlí, kam větvičku umístit.
Spokojený pár
Samička se z hnízda ani nehne, možná že již zahřívá vajíčka.

Holub hřivnáč je největší evropský druh holuba. Měří i více než 40 centimetrů, v rozpětí křídel má úctyhodných tři čtvrtě metru a váží okolo půl kilogramu. Kromě své velikosti upoutává i svým zbarvením. Šedý hřbet kontrastuje s růžovou hrudí, na bočních stranách krku má výrazné bílé skvrny, bílý pruh bývá viditelný i v ohbí křídel. Za letu vytváří tyto bílé skvrny uprostřed svrchní strany křídel nápadný silný bílý pruh. Šedou hlavu zdobí výrazné žluté oko a oranžovočervený zobák. Okraj šedého ocasu lemuje tmavá páska.

Velmi charakteristický je jeho zpěv. Jde o pětislabičné houkání s důrazem na druhou slabiku: hu – hů – hu hu – hů.

Holub hřivnáč je tažný druh, zimuje v západní Evropě na Pyrenejském poloostrově, popř. ve Středomoří. K nám se vrací během března. Hnízdí jednou až dvakrát za sezónu v rozmezí dubna až srpna. Své hnízdo, které by spíš sneslo označení „hnízdní podložka“, staví z klacíků buď v rozsochách větví, v případě nouze i na budovách. Samička snáší na tuto sice řídkou, ale přesto bytelnou podložku nejvýše dvě vajíčka, ze kterých se po 15–17 dnech inkubace líhnou mláďata odkázaná na rodičovskou péči.

Samička chrání a zahřívá dvě mláďata na hnízdě, „Zdroj a licence“((Common Wood Pigeon with newly hatched young, Autor: Tjpayne, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Common_Wood_Pigeon_with_newly_hatched_young.jpg [cit. 2016–06–23], CC BY-SA 3.0 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Samička chrání a zahřívá dvě mláďata na hnízdě, Zdroj a licence

Hřivnáč je z velké části býložravcem, mláďata v prvních dnech krmí tzv. holubím mlékem – hmotou plnou vitamínů vyvrženou z volete. Jde o velice výživnou kaši, kterou mláďatům podává většinou jen dvakrát denně. Po necelém týdnu začínají mláďata přivykat klasické stravě – listům bylin, květům a pupenům stromů, semenům, plodům apod. V malé míře holubi konzumují i drobné měkkýše, žížaly a hmyz. Potravu sbírají nejen ze země, ale paběrkují i po stromech a v keřích.

Mláďata zůstávají na hnízdě 3 – 4 týdny, létat dovedou ještě o pár dní později. Pohlavně dospívají v následujícím roce. Samička se od samečka viditelně neliší, mláďata od dospělých odlišit lze – nemají bílou skvrnu na krku. Pokud přežijí první roky, které jsou většinou nejkritičtější, mohou se dožít i slušného věku – nejstarší známá délka života u hřivnáče byla 16 let a pár měsíců.

Zajímavou podívanou skýtá chování hřivnáčů v období toku. Sameček vylétá strmě do výšky více než dvaceti metrů nad své teritorium, hlasitě tleská křídly a následně s doširoka rozevřeným ocasem plachtí dolů. Škoda, že jsme letos tyto zásnubní lety propásli, ale třeba máme šanci příští rok.

Foto v banneru: Zdroj a licence

Přiložené soubory

Nahrávka Video