Lejsek šedý (Muscicapa striata)


Příroda v areálu > Ptáci > Lejsek šedý


Lejsek šedý posedává na jedné z kamenných plastik. Místa, které s oblibou navštěvuje, jsou často „orazítkovaná“ jeho trusem. Světlá n. S. 21. 6. 2016

Lejsek šedý posedává na jedné z kamenných plastik. Místa, které s oblibou navštěvuje, jsou často „orazítkovaná“ jeho trusem. Světlá n. S. 21. 6. 2016

Tentokrát se pojďte seznámit s malým šedým a velmi nenápadným ptáčkem, který sice většinou lehce uniká naší pozornosti, ale při lovu je naprosto nepřehlédnutelný díky svému vypilovanému umění leteckého akrobata.

Lejsci šedí mají v našem areálu vše, co potřebují ke spokojenému životu. Najdou tu vzrostlé starší stromy s dutinami a výklenky ve zdech pro hnízdění i křoví na schovávačky. Najdou tu však i vyvýšená místa, na kterých sedávají na číhané a odkud vyrážejí na lov, a dostatek volného prostoru v jejich okolí pro dobrý rozhled. K tomuto účelu se báječně hodí různé kamenné plastiky vystavené v okolí jednotlivých školních budov. Navíc se tu nepohybují žádné kočky, takže tu máme hotový lejsčí ráj.

Lejsek šedý je velmi nenápadně zbarvený. Tmavší šeď na hřbetní straně těla přechází v bělavé bříško, hlavičku mu zdobí jemné podélné proužky – jako by si namočil hřebínek do barvy, pročísl si pírka na temeni a vytvořil si tak úhledný pruhovaný melír. Světle šedé žíhání můžeme pozorovat i na hrudi a na bělavých bocích. Nožky má tmavé, zobáček hraje různými odstíny od žluté po tmavě šedou. Obě pohlaví jsou zbarvená stejně. Sedá vždy jako vzorný žáček – vzpřímeně, s hlavičkou nahoru, ocásek spuštěný dolů – jen občas ocáskem a křídly neklidně pocukává. Díky jeho zbarvení ho málokdy ve stromoví najdeme. Jeho hlas je také poměrně nenápadný a celkem tichý.

Velmi nápadný je však způsob lovu. Tím nás na sebe lejsek upozorní nejčastěji. S oblibou totiž sedí na vyvýšeném místě, ze kterého vyhlíží svou kořist – mouchu, motýla, ale i vosu nebo včelu. U nás se k tomu ideálně hodí práce našich kamenosochařů či uměleckých kovářů. Jakmile zahlédne svou potencionální oběť, bleskově vystartuje, předvede velmi slušnou akrobatickou leteckou sestavu a s úlovkem usedne zpět na původní nebo nepříliš vzdálené místo. Zde v klidu svůj úlovek zkonzumuje a vyhlíží další chod. Pokud se mu podaří ulovit včelu nebo vosu, údery o podložku jim odlomí žihadlo a zbaští zbytek. Stejným způsobem někdy zbavuje kořist i křídel. Nestravitelné chitinózní části potravy se dokáže zbavit pomocí jejich zpětného vyvrhnutí. Oblíbeným „posedem“ našich lejsků je žulová plastika a lavička u skleníku před školní hutí, popř. „ryba“ u přírodní zahrady, ale při troše snahy je můžeme načapat i na osikách u fotbalového hřiště, kde nejspíš v roce 2016 hnízdili.

Možná proto, že v předjaří roku 2017 musela být osika kvůli proschlé a okolí ohrožující nestabilní koruně skácena a dutina tudíž zmizela, možná z čiré zvědavosti – postavil si párek lejsků dva týdny před koncem školního roku hnízdo ve výklenku pro domácí telefon v zateplení prostřední budovy přímo vedle vstupních dveří. Neustálý provoz je musel při stavbě hnízda, zahřívání vajíček i péči o mláďata silně rušit, ale lejsci vytrvali. V malinkém hnízdě maskovaném kabely dokázali vychovat tři své potomky až do doby, kdy hnízdo opustili a započal pro ně výcvik přímo v korunách stromů.

Naše budova B získala čiperného vrátného. Místo domácího telefonu se v zateplení usídlila rodinka lejsků šedých. Světlá n. S. 13. 6. 2017
V misce z mechu a stébel trávy se vyhřívala 3 hnědě skvrnitá vajíčka. Světlá n. S. 13. 6. 2017
Inkubace vajíček je u lejsků pouze mateřskou záležitostí. Světlá n. S. 19. 6. 2017
Po dvou týdnech se vyklubala drobounká holátka. Světlá n. S. 28. 6. 2017
Rodiče mláďata pilně zásobovali uloveným hmyzem. Světlá n. S. 28. 6. 2017
Díky obětavé péči mláďata rychle rostla a pěkně se opeřovala. Světlá n. S. 4. 7. 2017
Po dvou týdnech mláďata hnízdo opouští, ale rodiče je ještě krmí dál – tak jako ti naši v koruně osiky. Světlá n. S. 21. 6. 2016
Kovová ryba nedaleko jezírka je dalším oblíbeným stanovištěm našich lejsků. Světlá n. S. 21. 6. 2016
Lejsek šedý je na větvi osiky téměř neviditelný. Světlá n. S. 20. 5. 2016
Kovová konstrukce na zdi školní budovy může také posloužit jako výborná pozorovatelna. Světlá n. S. 21. 6. 2016

Lejsek, ptáček velikosti štíhlého vrabce, neovládá skvěle pouze vzdušný slalom, nýbrž i dálkové tratě. Jde o striktně tažného opeřence, který zimuje až v jižní polovině afrického kontinentu a při přeletech urazí mnoho tisíc kilometrů. K nám do ČR se vrací na přelomu dubna a května. Po návratu si páry vyhlédnou vhodné místo – dutinu stromu, chumel popínavých rostlin, výklenek budovy ve výšce 1 – 4 metry vysoko a pustí se do stavby hnízda. Sameček většinou nosí stavební materiál – stébla trávy, lišejníky nebo kousky kůry. Samička vše rovná a „sešlapuje“, poté vnitřek hnízda vystele peříčky a naklade 4 – 5 vajíček. Sedí na nich sama přibližně 2 týdny, po které ji sameček zásobuje potravou. Tak to zůstane i první dny po vyklubání mláďat, kdy je ještě samička intenzivně zahřívá. Následně se připojí k samečkovi a mláďata krmí společně oba dva. Kdosi kdysi spočítal, že dorazí do hnízda až 500krát za den. [1] Rodiče v krmení pokračují i poté, kdy již mláďata opustí hnízdo a začínají létat. Zvládnout leteckou a loveckou techniku není úplně jednoduché, a tak se občasná svačina od rodičů výtečně hodí.

Na následujícím videu je takový malý hrdina, který snaživě piloval letecké bitvy s mouchami a startoval střídavě z lavičky a dosedal na nedalekou kamennou plastiku a zase nazpátek. Sem tam něco ulovil, ale nášupem od rodičů nikdy nepohrdl.

Blízká setkání s lejskem šedým okolo světelské Akademie, červen 2016

S končícím létem zařazují lejsci šedí do jídelníčku i bobule a další plody a chystají se k odletu. S českou kotlinou se lejsci loučí na přelomu srpna a září. Tyto drobné pěvce pak čeká daleká pouť – až do subsaharské Afriky. Lejsek kroužkovaný v jižních Čechách u Hluboké nad Vltavou byl nalezen uhynulý až v Demokratické republice Kongo – 6032 km daleko vzdušnou čarou od místa kroužkování. [2] Spousta z nich nástrahy cesty nepřečká, jen ti nejsilnější se dožívají vyššího věku (max.11 let). [3]

V rámci Evropy početní stavy lejska šedého rapidně klesají. V ČR je chráněn vyhláškou MŽP ČR 395/1992 Sb. jako ohrožený druh. Doufejme, že u nás jeho výskyt ohrožen nebude a i v dalších sezónách se v areálu světelské Akademie tento hbitý letec objeví.

Citace

  1. SAUER, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. 1. vyd. Praha: Ikar, 1995, 286 s. Průvodce přírodou (Ikar). ISBN 80–85830–99-x.
  2. KLOUBEC, Bohuslav, Jan HORA a Karel ŠŤASTNÝ (eds). Ptáci jižních Čech. 1.vyd. České Budějovice: Jihočeský kraj, 2015, 640s. ISBN 978–80–87520–12–3.
  3. STRAUß, Daniela. Ptáci našich zahrad: v životní velikosti. Přeložil Miroslav HARTL. Praha: Grada, 2015. ISBN 978–80–247–5600–4.

Odkazy

Fotografie v banneru: Lejsek na číhané na lavičce u skleníku, Světlá n. S. 21. 6. 2016

Přiložené soubory

Video: Lejsek - Světlá 2016