Konipas horský (Motacilla cinerea)


Příroda v areálu > Ptáci > Konipas horský


„Nějaký pták nám hnízdí na okně a má tam mladé.“ Tak zněla uprostřed června zpráva od pracovníků naší školní huti. Že by rehek? Nebo lejsek? Takové možnosti mi táhly hlavou, když jsem zpovzdálí sledovala okenní parapet obložený truhlíky s převislými muškáty, kde se mezi zdí a krajním truhlíkem nacházelo drobné mělké hnízdo spletené z trávy a mechu, vystlané jemnými vlákny a srstí a v něm vyspávalo pět holátek. Vraty stále někdo chodil, a tak se čekání protahovalo. Teda který přihlouplý opeřenec se rozhodl hnízdit na tak frekventovaném místě metr od hlavních vstupních vrat do našeho sklářského provozu? Okolo budovy se pohybovala pěnkaví samička s plným zobáčkem, ale stále se neměla k tomu, aby hupla pod bohaté květy. Vrabce domácí, kteří také brousili kolem, jsem rovnou ze „soutěže“ o hnízdo diskvalifikovala. Hnízdí v dutinách a těch mají ve zdech budov školy spoustu, do otevřeného hnízda na parapetu by nejspíš nešli. Po vedlejším parkovišti poskakoval s nachytaným hmyzem v zobácích párek konipasů horských.Ti ale přece hnízdí nejraději hned u vody – pod mosty, v jamkách na březích a podobně. Že by ti? Tak sakra kdo? A přijela dodávka a začala nakládat skleněné výrobky. Takže zase nic. Až po dlouhých dvaceti minutách přišlo nečekané rozuzlení – když konečně prostor přede dveřmi na pár minut osiřel, překonala samička konipasa horského obavy a přiletěla za svou mládeží. Ihned po jejím odletu dorazil i sameček. Záhada ptačích nájemníků na huti byla rozluštěna. Zůstal jen otazník, jestli hnízdění to na tomto exponovaném místě dotáhnou do úspěšného konce.

Samička dorazila do hnízda s plným zobáčkem krmení. Světlá n. S. 1. 6. 2017

Samička dorazila do hnízda s plným zobáčkem krmení. Světlá n. S. 1. 6. 2017

Konipas horský je poměrně veliký ptáček o délce těla 18 až 20 cm. Pyšní se nejdelším ocáskem ze všech našich konipasů a také je z nich nejvíc vázán na vodu. Jeho druhové jméno horský je trochu zavádějící. Nežije pouze na horách, nýbrž kolem bystrých potoků a říček s rychlou a čistou vodou, které jsou lemovány stromořadím, nebo lesnatými břehy. Jeho zamilovaný úsek nabízí kameny vystupující z vody či ležící na březích, štěrkové náplavy a rychle proudící vodu. Podobná místa nenachází jen na horách nebo pahorkatinách, ale i v nížinách – třeba pod jezy, nebo u mlýnských náhonů. Takový biotop jako vystřižený z nejnáročnějších konipasích snů nabízí i Sázava protékající okolo našeho areálu. Není proto divu, že se tu s konipasem horským můžeme setkat celkem pravidelně, poněkud zarážející bylo jen místo jeho ubytování v roce 2017.

Sameček konipasa horského je pestrý ptáček s nápadně dlouhým ocáskem. Světlá n. S. 1. 6. 2017

Sameček konipasa horského je pestrý ptáček s nápadně dlouhým ocáskem. Světlá n. S. 1. 6. 2017

Samička má bledší bříško a pod zobáčkem jen pár šedých pírek. Světlá n. S 1. 6. 2017

Samička má bledší bříško a pod zobáčkem jen pár šedých pírek. Světlá n. S 1. 6. 2017

Konipas horský je ptáček velice nápadný a pestrý. Samec má v období hnízdění výraznou černou náprsenku a žluté prakticky celé bříško i spodní část ocasu. Hřbet je šedý, kostřec (oblast beder) žlutozelený, křídla tmavě šedá až černá. Na hlavičce má výrazný bílý nadoční proužek a bílý vous. Mimo období hnízdění ztrácí tmavou náprsenku a žlutý mu zůstane jen podbřišek. Samička nemá černou skvrnu pod krkem a žlutý má pouze podbřišek celoročně.

Konipas horský ve svém oblíbeném prostředí. Světlá n. S. 5. 6. 2017

Konipas horský ve svém oblíbeném prostředí. Světlá n. S. 5. 6. 2017

Na Sázavě u školy ho můžeme sledovat od dubna do října, jak vysedává na kamenech v korytu řeky, vytrvale pohupuje ocáskem, aby splynul s pohybem vody a čas od času rychle vzlétne. Provede pár lopingů nad hladinou, uloví hmyz buď ve vzduchu, nebo na hladině a posadí se zpět, popř. kousek vedle. Při delších přeletech létá rychle a v dlouhých vlnách.

V hnízdu na okenním parapetu vyspávalo 5 holátek. Světlá n. S. 1. 6. 2017
Prozatím to nebyli žádní velcí krasavci – to až časem. Světlá n. S: 1. 6. 2017
O čtyři dny později již měla ptáčata otevřené oči a začínalo jim vyrůstat peří. Světlá n. S: 5. 6. 2017

Hnízdit stihne dvakrát, někdy i třikrát do roka. Snůška čítá 4 – 6 nažloutlých či našedlých hnědě tečkovaných vajíček. Po dvou týdnech inkubace se líhnou ptáčata, za další dva týdny vylétají z hnízda a další jeden až dva týdny je sameček dokrmuje již mimo hnízdo. Potravou jim je drobný hmyz vyskytující se kolem vody. O tom, že konipasi horští hnízdí někde poblíž, nás poměrně často sameček informoval svým zpěvem ze střechy školní hutě.

Sameček konipasa horského na střeše školní huti svým zpěvem oznamuje světu, že tady je pánem on a nikdo mu nepoleze do rajónu. Světlá n. S.11. 5. 2017

Sameček konipasa horského na střeše školní huti svým zpěvem oznamuje světu, že tady je pánem on a nikdo mu nepoleze do rajónu. Světlá n. S.11. 5. 2017

Ačkoliv u nás občas tento druh vzácně přezimuje, většina konipasů horských z Čech odlétá zimovat do Itálie a Španělska, případně až do severní Afriky. Otužilce, kteří u nás zůstanou, můžeme potom potkat u mělkých rybníků, na nezamrzlých úsecích řek, popř. i okolo louží v lidských sídlech.

No a jak vlastně příběh naší konipasí rodinky dopadl? Happy-endem. Po čtrnácti dnech pilné rodičovské péče jednoho rána byli malí konipásci pryč – posílili nejspíš konipasí hejno potulující se kolem řeky a k nám už přilétali jen na návštěvu.

Foto v banneru: Sameček konipasa horského kontroluje provoz na cyklostezce vedle Akademie, Světlá n. S. 27. 4. 2017