Drozd zpěvný (Turdus philomelos)


Příroda v areálu > Ptáci > Drozd zpěvný


Drozdí koncert z vršku tůje (Ledeč nad Sázavou 26. 3. 2017)

Drozdí koncert z vršku tůje (Ledeč nad Sázavou 26. 3. 2017)

Každé jaro je na trávnících okolo našich školních budov hodně živo. Svou svačinu tu hledají kosi černí, některé roky jim sekundují drozdi kvíčaly se šedými kabátky, ale doposud každý rok jim věrně dělají společnost o něco drobnější sympatičtí ptáčci s olivově hnědou horní polovinou těla a světlým bříškem s hnědými skvrnkami ve tvaru šupin z motýlích křídel – drozdi zpěvní. Neúnavně se prodírají mezi listy jitrocele, lodyhami jetele i stromořadím travin a trpělivě pátrají po drobných bezobratlých, aby nakrmili sebe i své potomky, kteří na ně čekají ukrytí s největší pravděpodobností v některém keři v jihozápadním rohu našeho areálu.

Drozd zpěvný – ptáček o málo menší než kos – se v našich končinách objeví poprvé během března a prakticky ihned se chystá ke hnízdění. Sameček je často k zastižení na špici nejvyššího stromu, odkud svým zpěvem vytyčuje teritorium své rodiny. Zpívá hezky melodicky, ale přeci jen není tak věhlasný umělec jako kos. Jeho zpěv není tak flétnově čistý a budí zdání, že se zpívat teprve učí – často si totiž svůj motiv několikrát zopakuje.

Drozdi zpěvní se nejlépe cítí v oblastech s rozptýlenou zelení. Obývají okraje lesů, s oblibou hnízdí v křovinách podél vodních toků, parcích i zahradách. Tam se samička v keři nebo na stromě sama pouští do stavby hnízda. Jde o polokulovitou misku vystavěnou z větviček, trávy a kořínků, kterou samička pečlivě vymazává směsí hlíny, ztrouchnivělého dřeva a slin. Inu – droZDI zpěvní ZDÍ. Do této hliněné kolébky samička dvakrát i třikrát ročně naklade tři až pět modrozelených vajíček a následující necelé dva týdny je sama inkubuje. Když se písklata vylíhnou, péči o ně si rozdělí oba rodiče stejným dílem. Další bezmála dva týdny jim do hnízda snáší nejrůznější drobné bezobratlé a pokračují v tom i další týden až dva poté, co mláďata opustí hnízdo.

Drozdí teenager se sluní na pařezu a vyhlíží své rodiče se svačinkou. (Světlá n. S. 13. 5. 2017)

Drozdí teenager se sluní na pařezu a vyhlíží své rodiče se svačinkou. (Světlá n. S. 13. 5. 2017)

Tak kdeže byla ta nejlepší žížala? (Světlá n. S. 13. 4. 2018)
Nezacláněj, tady lovím já! (Světlá n. S. 15. 5. 2018)
Tebe jsem už určitě někde viděl … (Světlá n. S. 24. 4. 2017)
Děti, vydržte, už to nesu :-) (Ledeč n. S. 29.6.2018)
Konečně chvilka v klidu (Světlá n.S. 13. 5. 2017)

Drozdi se živí hmyzem, žížalami, s oblibou si slupnou i nějaké plže. Jejich ulity rozbijí několika údery o šikovný kámen a masíčko si vyberou. Koncem léta do svého jídelníčku zahrnou i rostlinnou potravu – různé bobule a jiné plody. V teplejších oblastech ČR prý můžeme drozda zpěvného potkat celoročně, od nás – z okraje Vysočiny – však odlétají za teplem. Nejčastěji míří do západní Evropy, dobrodružnější povahy skončí až v severní Africe. Naše střední Posázaví opouští během září a října a zpět se vrací většinou v průběhu března.

Mapa výskytu drozda zpěvného (žlutě – hnízdiště, zeleně – celoroční výskyt, modře -zimoviště), „Zdroj a licence“((Tphilomelos, Autor: Wikipedia User:AHA, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tphilomelos.gif [cit. 2019–10–14], CC BY-SA 3 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Mapa výskytu drozda zpěvného (žlutě – hnízdiště, zeleně – celoroční výskyt, modře -zimoviště), Zdroj a licence

Těšme se tedy na příští jaro, až se po trávnících okolo naší školy bude opět prohánět onen frajer v hnědém kabátku s flekatým bříškem a ve chvilkách klidu si bude pro jistotu opakovat svoje sloky z korun stromů, protože i on ví, že opakování je matka moudrosti.

Přiložené soubory

Drozd zpěvný 4. 4. 2015 Stará hradecká u Ledče