Téměř letní Zbraslavice

školní výlet I. G 2015

Agenda:
 
Gymnázium
Publikováno:
 
29.06.2015 21:48
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Dvoudenní třídní výlet si žáci I. G vybrali a zorganizovali sami. Rozhodli se pro sportovní areál Zbraslavice, který nabízí řadu různých aktivit. Vzhledem k absenci Jakuba, jediného kluka ve třídě, šlo vyloženě o dámskou jízdu.

Ve čtvrtek ráno 24. 6. jsme se sešly včas a správně naladěné na zastávce vlaku, který nás dopravil téměř na místo. Cestu nám zpestřila výluka na trati, takže jsme se musely i s naší batožinou přemístit do náhradního autobusu a pak zpět do vláčku. Počasí bylo příznivé, bez deště, přiměřeně teplé, takže dva kilometry od nádraží do areálu jsme zvládly s úsměvem. Na místě už čekaly Barbora a Aneta – jim dopravu zajistili rodinní příslušníci.

Holky propadly nadšení, když se ukázalo, že objednaný srub ukrývá ve skutečnosti 4 pokoje, každý o deseti postelích – to vše měly k dispozici, čehož plně využily k provozování netradičních aktivit jako jízda na spacáku po dřevěných schodech.

Odpoledne zpestřil výlet do zbraslavického zámku, kde právě probíhal 7. ročník kamenosochařského sympozia. Mohla jsem tam pozdravit kolegy Roháčka a Škubala. Oba s plným nasazením opracovávali své kamenné bloky. Nedaleko od nádvoří byla ještě k vidění výstavní síň s výrobky keramiky a patchworku.

Holky byly trochu zklamané, protože nedošlo na předem objednaný paintball. Jeden z instruktorů byl totiž nemocný a druhý už měl zcela plný program. Tak si zahrály ping pong, chvíli plácaly do míče, pak prozkoumaly areál a večer došlo na tradiční opékání buřtů.

Ráno zbývalo už jen sbalit a vyrazit na snídani. Objednané švédské stoly byly opravdu rozmanité – vedle tradiční nabídky salámů, sýrů a vajec natrvdro tu byl i talíř čerstvé zeleniny a nakrájený meloun. Když k tomu přidáme i milé a vstřícné jednání všech pracovníků, s kterými jsme přišly do styku, tak si zbraslavický areál zaslouží za péči o hosty jedničku.

Paní Linda, maminka Barbory, pak naložila zavazadla i holky a vše dopravila k nádraží. Vlak měl zpoždění, ale průvodčí dal vědět do Zruče, takže přípojný osobák na nás počkal. Štěstí nás opustilo v samém závěru – po vjezdu do Světlé pár desítek metrů před zastávkou Světlá–město vlak zastavil a průvodčí nám oznámil, že dál se nejde, protože se přehřál a zadřel motor. A bude se čekat na náhradní lokomotivu z Ledče. Zahrály jsme si tedy na kaskadérky – bylo třeba spustit se z dvoumetrového náspu, pak vyšplhat zpět do kolejiště a dojít po pražcích až k nejbližšímu přejezdu. Smutná byla hlavně Naďa, která už nestihla rychlík – ač jsme telefonovaly mnoha známým, nikdo nebyl v dosahu, aby ji rychle odvezl na nádraží. Ale to byla jediná kaňka na jinak velmi příjemném výletě.

FOTO1 / Dost „ostrá“ spolužačka FOTO2/ Část naší snídaně FOTO3 / Kdo to tam poletuje? Ne, Šimek to není – je to pan Duben. tatínek jedné z účastnic.