Krajinou v souvislostech

Přírodovědná vycházka gymnazistů krajinou mezi Lipnicí a Světlou n. S.

Agenda:
 
Gymnázium
Publikováno:
 
22.09.2015 11:23
Poslední úprava:
 
před 5 lety

V sobotu 19. 9. 2015 využili žáci gymnázia, kteří si zvolili předmět Seminář z biologie a ekologie, nabídku obecně prospěšné společnosti EDITUM k účasti na přírodovědné vycházce krajinou mezi Lipnicí a Světlou nad Sázavou.

Na úvod se nám v zasedací místnosti Městského úřadu dostalo informací ke geologickým poměrům v okolí Světlé nad Sázavou, které podmiňují zdejší rostlinstvo, následně i živočišné obyvatele a samozřejmě i život člověka. Odolný žulový podklad má „na svědomí“ zdejší malebnou členitou krajinu i existenci žulových lomů, které po staletí poskytovaly obživu zdejším obyvatelům. Když tedy žáci vstřebali pojmy jako pluton nebo centrální masív a získali povědomí o tom, že není žula jako žula, ale že jen v prostoru mezi Světlou a Ledčí je jich hned několik typů, mohli jsme vyrazit do terénu.

Přepravili jsme se do areálu firmy Granit pod Lipnicí, kde jsme si jednak prohlédli celý sortiment výrobků a také jsme přímo v provozu mohli sledovat samotnou výrobu žulových kostek, obkladových leštěbných desek a různých uměleckých artefaktů. Myslím, že velká část z nás těžko chápala, že žulové bloky mohou být rozřezávány lany, nebo že lze bez poškození okolí z žulové desky vykrojit model klíče. Jediným problémem při prohlídce provozu tak občas byl obrovský hluk pracujících strojů, díky kterému jsme někdy museli informace ze rtů našeho průvodce pouze odezírat – a kdo se pořádně nedíval, tak občas neslyšel, ani „neviděl“.

Po zhlédnutí zpracování kamene jsme si mohli projít i lom Březek, ze kterého pochází tzv. lipnická žula. Dozvěděli jsme se leccos o historii i současnosti lomu i o technice lámání kamene. Od odborníka na entomologii jsme si vyslechli několik informací o významu takovýchto lomů ve složení entomofauny a potažmo v ekologii krajiny a o tom, jak probíhá po ukončení těžby jejich sukcese.

Následně jsme se lesní pěšinou přesunuli k Radostovicím, kde jsme si prohlédli významnou lokalitu zanikajícího rašeliniště a na nově opravené silnici vedoucí od Světlé k Dolnímu Městu jsme mohli prozkoumat i nově vybudovaný „podchod“ pro bezpečné přesuny obojživelníků a vyder.

Dalším bodem programu byla exkurze bioplynkou u Závidkovic. Jestliže ranní exkurze byla náročná na sluch, tato prověřila především naše čichové buňky. I citlivé dívky však vydržely, a tak si všichni prohlédli celý areál a na vlastní oči si tak mohli vytvořit svou představu o této formě výroby elektrické energie.

Poslední etapa vycházky nás provedla malebnou krajinou mezi Závidkovicemi a Světlou kolem kaskády rybníků na Závidkovickém potoce, jejíž poslední dva představitelé leží v zámeckém parku.

Během exkurze se tak naši žáci setkali s odborníky, kteří jim pomohli poznávat okolní krajinu – s geologem, entomologem, botanikem a pracovnicí ochrany přírody, s pracovníkem firmy Granit i s pracovníkem bioplynové stanice. Každý z nich pomohl usadit pár dílků do mozaiky nazvané „Život v okolí Světlé nad Sázavou“.