Rozhlédnutí třetí

Co přinesl říjen 2015

Agenda:
 
Příroda v areálu školy
Publikováno:
 
10.11.2015 14:09
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Máme za sebou další podzimní měsíc, kdy byla naše škola stále v zajetí stavbařů.

Mříže lešení nadále obklopovaly dvě z našich budov a naděje, které odstartovalo „předpouťové zkrášlování“, se ukázaly být trochu předčasné. Stěna, která byla odkryta 25. září, zůstala pro příštích pár týdnů se svou zářivou fasádou osamocená. Do konce října se dalších následovníků nedočkala.

Nutno ale přiznat, že hůř už opravdu nebylo. Naopak. Velká část nepořádku kolem DMI. i DMII. v první polovině října zmizela. Jezírko se dočkalo opravené filtrace, potůček už opět proudí a hladina je zpět ve správné výšce. Snad už jsme se opravdu „odrazili ode dna“ a nyní nás čekají již jen „samá pozitiva a sociální jistoty.“

Zateplování pokračovalo na DMII. mílovými kroky, zateplovalo se kde co, naštěstí tento šeřík byl obklopen izolací pouze dočasně :-)

Stěna, která byla odkryta 25. září, zůstala pro příštích pár týdnů se svou zářivou fasádou osamocená.
Nutno ale přiznat, že hůř už opravdu nebylo. Naopak. Velká část nepořádku kolem DMI. i DMII. v první polovině října zmizela.
Zateplovalo se kde co, naštěstí tento šeřík byl obklopen izolací pouze dočasně :-)

Říjen tedy minul a musíme přiznat, že co se počasí týče, začal stylově. 1. října přišel první letošní ranní mrazík, který ozdobil trávu, ochladil půdu a přesvědčil první listnáče, že je na čase začít svlékat kabát. Nejchápavější se ukázaly javory mléče, javor jasnolistý uprostřed louky pod okny školní budovy a jírovec maďal. Zlaté listy odstartovaly svůj vzdušný balet, který obzvláště za čerstvého větru nabízel nádherné kreace.

1. října přišel první letošní ranní mrazík, který ozdobil trávu, ochladil půdu a přesvědčil první listnáče, že je na čase začít svlékat kabát.

Pod stromy se rozvinul měkký perský koberec v různých odstínech žluté, oranžové, hnědé i červené barvy.

Na podzim probíhají v listech listnáčů velice zajímavé a pro stromy velmi důležité fyziologické pochody. Nižší teplota a úbytek slunečního záření způsobí, že se v listech začíná rozkládat zelené fotosyntetizující barvivo nazývané chlorofyl. Jde o pigment, který je pro průběh fotosyntézy nejdůležitější, ale není jediný. V plastidech listů jsou kromě chlorofylu i další fotosyntetické pigmenty – především tzv. karotenoidy. Žluté xantofyly a červeno-oranžové karoteny doplňovaly fotosyntetickou výbavu v listech i v létě, ale byly pod nadvládou převažujících chlorofylů. S podzimem přichází jejich slavná chvilka. S úbytkem chlorofylu začínají v listech karotenoidy převažovat a jejich zásluhou získávají listy zářivé pestré barvy. Tato barviva umožňují přijímat sluneční záření o trochu jiné vlnové délce než chlorofyly, a tak může fotosyntéza pokračovat i v době, kdy je Slunce na obloze níže nad obzorem a jeho záření je trochu jiné kvality než v létě.

Nejdříve začaly opadávat javory mléče a javor jasnolistý uprostřed louky pod okny školní budovy.

Aby to nebylo tak jednoduché, promlouvají do barvy listů i další barviva – tzv. antokyany, které rostlina skladuje v buněčných vakuolách. Antokyany znáte určitě všichni. Obarvují borůvky i červené zelí a dokáží měnit svůj odstín podle pH prostředí. (Proto Vám skvrna od borůvek na ubruse zmodrá, když ji potřete mýdlem a zase zčervená, pokud na ni kápnete citronovou šťávu.) Účinkem antokyanů tedy listy stromů červenají. No a například dubové listy jsou do hněda účinkem tříslovin.

A proč se s tou barevnou přestavbou listnáče tak dřou, když stejně za pár dní opadají? Protože čím déle může strom fotosyntetizovat, tím víc živin si stihne vytvořit a tím lépe se nachystá na přicházející zimu. No a já myslím, že již každý slyšel pohádku o tom, jak zvládl zimu pilný mraveneček a líná kobylka.

Neméně vymakaný je systém opadu listů. Fotografie zachytila již částečně opadaný javor jasnolistý. Strom se s opadanými listy zbaví spousty škodlivin, které se v listech naakumulovaly během sezóny, zbaví se velké plochy, která by mohla být pro strom nebezpečná v období zimních vichřic, námraz a sněhových kalamit a ztratí i velkou asimilační plochu, která by strom v zimě mohla připravovat o životadárnou vodu. Strom prostě zavře odtok vody. Voda se ze stromu odvádí především odparem z listů. Když nejsou listy, není velká část odparu. Cévní svazky vedoucí do listů ( jakési rostlinné vodovodní potrubí) se zaleje kalózou (sofistikovanou „montážní pěnou“) a je vystaráno. Od výživy odstavený list se prostě odhojí a odpadne. Strom pak může odpočívat.

Tyto nápadné kulovité pupeny jsou typické pro topol osiku.
Javor jasanolistý se litů zbavuje pěkně systematicky od okraje koruny.

Však se ty naše listnáče přes vegetační sezónu nadřely dost. Na jaře vyrašily, vykvetly, olistily se, během léta zaplodily. Pupeny opatrující zárodky větví, květů i listů na příští sezónu si již také vytvořily, tak mají na odpočinek plné právo. Tyto nápadné kulovité pupeny jsou typické pro topol osiku.

Jen by to chtělo se ještě na podzim pořádně napít. Léto bylo horké a suché, voda v půdě stále chybí. Dokazovala to i měření stavu vody na řece protékající kolem naší školy. Údaje o výšce hladiny i průtoku vody máme z první ruky díky limnigrafické stanici, která se nachází přímo ve Světlé na protějším břehu řeky proti našemu areálu. Aktuální hodnoty můžeme vyčíst na webových stránkách Povodí Vltavy.

Na srážky jsme museli v říjnu dlouho čekat. 12. října byla Sázava ve Světlé na svém historickém minimu. Hladina dosahovala pouhých 20 cm a řekou protékal jen 1 metr krychlový vody za sekundu. 13. října začalo pršet a srážky trvaly další 3 dny. Déšť možná nepotěšil motoristy, ale příroda v areálu školy i okolo něj si konečně přišla na své. Naplnilo se kamenné napajedlo před budovou keramiky, plnit se začala i řeka Sázava. 17. října hladina Sázavy kulminovala ve výši 61 cm s průtokem 9,3 m3/s.

Údaje o výšce hladiny i průtoku vody máme z první ruky díky limnigrafické stanici, která se nachází přímo ve Světlé na protějším břehu řeky proti našemu areálu.
13. října začalo pršet a srážky trvaly další 3 dny. Déšť možná nepotěšil motoristy, ale příroda v areálu školy i okolo něj si konečně přišla na své.
Stromy (na obr. smrk ztepilý) i byliny sály vodu, příroda se po mnoha týdnech pěkně umyla.

Stromy (na obr. smrk ztepilý) i byliny sály vodu, příroda se po mnoha týdnech pěkně umyla. (Jen stavbařům bylo nejspíš krušno.) Díky čtyřdenním dešťům hladina Sázavy stoupla o více než 40 cm a průtok se zvýšil v maximu až na devítinásobek původního stavu. Druhá polovina měsíce však byla stejně suchá jako první, takže do listopadu vstoupila Sázava s hladinou ve výši 27 cm a průtokem 1,8 m3/s.

Přestože to vypadá, že už se příroda chystá „do postele“ a nic nového nás už do jara nečeká, opak je pravdou. V trávnících se začínají objevovat rostliny typické pro jaro. Jsou to rostliny tzv. krátkého dne, které potřebují pro nastartování kvetení krátkou dobu slunečního svitu. Toho se dočkají na jaře a znovu teď na podzim. Jednou z krátkodenních rostlin je pampeliška lékařská – hvězdicovitá rostlina, která je významnou léčivkou i rostlinou využitelnou v kuchyni.

Ani živočichové v našem areálu neusnuli. Tažní ptáci sice odlétli, ale pozorování například stálých ptačích druhů je díky opadaným listům mnohem snazší. O jednom takovém hlasitém mrňousovi, který nás tu bude celou zimu hlídat, si můžete přečíst v sekci Příroda v areálu. Na vaši návštěvu se těší střízlík obecný.

Hlasitý obyvatel našeho křoví u volejbalového hřiště, „Zdroj a licence“((Zaunkönig IMG 0082, Autor: Losch at German Wikipedia, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zaunk%C3%B6nig_IMG_0082.JPG [cit. 2015–11–10], licence proprietární – viz zdroj))

Hlasitý obyvatel našeho křoví u volejbalového hřiště, Zdroj a licence

A co na závěr?

24. října nás zase potkala ta nepopulární záležitost – posun času z letního na středoevropský. Sice je to posun sympatičtějším směrem než ten jarní, ale stejně si na něj naše těla špatně přivykají. Zkusme si na tom najít něco pozitivního – kupříkladu se ráno můžeme kochat nádhernými východy slunce.

Východ Slunce tak, jak je zachycen na této fotografii, sice z oken naší školy nevidíme, ale nemuseli bychom za ním jít příliš daleko. Stačilo by vyrazit na kopec do nedalekých Mrzkovic. Ať i vaše listopadová rána jsou plná pohody, krásy a barev, tak jako byla ta říjnová.

Přiložené soubory

Říjnový GIF