Expedice Černá Hora a Albánie - díl třetí - Pohoří Prokletije

V pondělí ráno nás čeká výšlap na masiv Valušnice. Kolem deváté vyrážíme listnatým lesem krytí před již pražícím sluncem. po nějakých 400 výškových metrech se dostáváme do přírodního amfiteátru lemovaného travnatými vrcholky. Padá rozhodnutí obejít amfiteátr z levé strany. Ještě asi 200 výškových a jsme na prvním z vrcholků. Někteří zůstávají trochu pozadu, protože cesta borůvčím je láká k přírodní svačině. Otvírají se nám až neskutečné pohledy na dolinu Grbaja, celé pohoří Prokletije a masiv Karanfil. Jak postupujeme po krajích amfiteátru ve směru chodu hodinových ručiček, dostáváme se postupně až na samotné hranice s Albánií a vidíme nádherné a divoké hory na severu země. Je poledne, slunce nemilosrdně praží a dáváme pauzu. Bohužel krátkou, protože se zde neskutečně rojí létací mravenci, kteří jsou více než otravní. Během odpočinku se některým z nás daří najít i živý exemplář černé vdovy.
Padá rozhodnutí k sestupu zpět do údolí a tak se vydáváme po rozlehlých loukách, kde se pasou stáda krav a ovcí pomalu zpět. s klesající nadmořskou výškou se znatelně otepluje a tak jsme rádi, když u našeho autobusu můžeme „dotankovat“ chlazené nápoje, které ve více než třicetistupňovém horku výrazně osvěží.
Další den ráno přejíždíme autobusem do Vusanje a naším cílem je putovat dolinou Ropojana až pod masiv Jezerce. Je možné jít celou dobu po cestě, my však volíme jinou trasu pravou stranou údolí pře les. Za to jsme odměněni místy skutečnou džunglí až pohádkového vzezření. Cesta je náročná, ale my si ji užíváme. Zhruba v polovině doliny se dostáváme ke kamenité cestě po níž pokračujeme až k vytouženému jezeru. To je bohužel k našemu nemilému překvapení zcela vyschlé. A to ještě před měsícem bylo plné vody. Po krátkém odpočinku se tedy vracíme zpět do Vusanje. Ve vesnici si prohlížíme místní specialitu. Hroby, které se nachází v zahradách domů. Mnohdy zahrada připomíná spíše malý hřbitov, pochovány jsou zde celé rodiny. U autobusu dáváme ještě osvěžující ledovou koupel v říčce Grlja a diskutujeme detaily programu dalšího dne, kdy nás čeká přesun do sedla Trešněvik.

Statistika z GPS (vizualizace záznamů najdete pod fotogalerií):

5. den, 23.8. (Valušnica) 12,1km, nastoupáno 1075m, max výška 2060m, doba chůze 3:52
6. den, 24.8. (Cesta k vyschlému jezeru – Jezerce) 16,4km, nastoupáno 500m, max výška 1305m

Fotogalerie