CO2 Liga: 1. kolo - Klimatické změny

CO2 liga je to půlroční soutěž, do které se zapojili naši gymnazisté

Agenda:
 
Gymnázium
Publikováno:
 
13.12.2015 14:14
Poslední úprava:
 
před 8 lety

CO2 liga > 1. kolo – Klimatické změny


Skleníkový efekt

Skleníkový efekt je proces, při němž dochází k ohřívání planety. Na zemský povrch míří sluneční záření, které dopadne na zemský povrch a odrazí se. Určitá část tohoto záření následně naši planetu zase opouští, avšak část tepelného záření zachytí vrstva skleníkových plynů, které odrazí záření zpět a ohřívají spodní vrstvy atmosféry a zemský povrch.

Skleníkový efekt se však na Zemi vyskytuje prakticky již od jejího vzniku, bez výskytu skleníkových plynů by teplota při povrchu byla –18°C. Nejvýznamnějšími skleníkovými plyny, které fungují jako pomyslný plášť skleníku, jsou vodní páry, oxid uhličitý a metan. Kvůli spalování fosilních paliv, kácení lesů, globálním změnám krajiny, velkému chovu dobytka a nadměrné průmyslové výrobě se působení skleníkového efektu rapidně zvyšuje. V důsledku toho se také ohřívá voda v oceánech a atmosféra. Jednoduše a pěkně je skleníkový jev zobrazena vysvětlen zde.

Od začátku 20. století došlo k nárůstu teploty vzduchu a povrchových vod o 0,8°C, z toho asi dvě třetiny nárůstu nastaly od roku 1980. Úbytek masy ledu v ledovcích byl podle IPCC (Mezivládní panel pro změny klimatu) celosvětově odhadován na 275 (140 až 410) Gt/rok v období let 1993–2009.

„Zdroj a licence“((Greenhouse effect diagram, Autor: Spm, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Greenhouse_effect_diagram.png [cit. 2015–12–10], Public Domain))

Zdroj a licence

Co se dělo v prvním kole?

V prvním kole jsme se zabývali klimatickými změnami na naší Zemi. Znamená to, že v prvním úkolu jsme si museli zjistit co nejvíce informací o aktuálním stavu klimatu, co jej narušuje a následně, jak docílit toho, abychom snížili tento problém, který momentálně zasahuje nás všechny, byť si to někteří lidé ještě nezačali uvědomovat. K dispozici jsme měli tři informační videa, další informace jsme získali z denního tisku, případně z článků na webových stránkách – např. články od známého geologa, klimatologa, spisovatele a popularizátora vědy Václava Cílka. Potom jsme o probkému ve třídě často diskutovali.

Dozvěděli jsme se spoustu nových informací. Do této doby jsme si neuvědomovali, že vzrůst teploty a následné sucho může mít tak drastické následky – smrt, ztrátu práce (úpadek zemědělství), požáry, občanskou války a hladomor, který nutí lidi odejít ze své země. Je docela smutné, že díky vzrůstu CO2 v atmosféře odumírají korálové útesy, plankton a další, protože jsou to ozdoby našich oceánů, které bohužel mohou i úplně vymizet. Co je také pro nás nové je to, že při chovu dobytka se uvolňuje methan, který je ještě výraznějším skleníkovým plynem, než oxid uhličitý.

V druhém úkolu jsme se zkusili vžít do role jednak redaktora a jednak člověka určeného povolání, kteří žijí v roce 2040. Zvolili jsme si např. řidiče nákladního vozidla, zemědělce, lékaře nebo i seniora a vytvářeli jsme rozhovor s otázkami, jak se tomu člověku žije v této době, jestli přispívá, ať už kladně či negativně svojí prací (či svým chováním) ovzduší, ve kterém žije, apod.

Na toto jsme navázali dalším rozhovorem na téma „Co kdyby se stav klimatu od roku 2015 zhoršil X zlepšil?“ Rozhovor byl rozdělen na dvě části a sice, část první – člověk kterého podporovalo více ostatních lidí, ve druhé části to bylo tak, že ten samý člověk měl stejné názory ovšem podpora z venku byla nulová. Díky tomuto si můžeme alespoň trochu představit, jak by to teoreticky mohlo vypadat, kdyby se většina lidí na naší planetě buď zajímala o to, co se děje s naším ovzduším, anebo naopak – jak by to vypadalo, kdyby se o tento problém nikdo nezajímal. Představa druhého faktu je děsivá, to by si měl přiznat každý.

A proto bych na závěr chtěla říct, že lidé by měli přemýšlet o tom co se děje a co se bude dít dál a snažit se to nějakým způsobem zlepšit. Je to složité, ale výsledek bude stát za to.

P.S. Jak velkou uhlíkovou stopu vytváří každý z nás, je možné vypočítat. „Kalkulačku“ najdete na adrese kalkulacka.zme­naklimatu.cz.

Naše fiktivní rozhovory


Rozhovor s řidičem nákladního auta

Rozhovor s řidičem kamionu s tím,že lidé se včas dozvěděli o globálním oteplování a začali dělat velké změny a díky tomu v roce 2040 je vše tak, jak má být.

Dobrý den, milí čtenáři, dnes nás čeká jedinečný rozhovor s řidičem kamionu, se kterým spolu probereme vliv globálního oteplování – jak na dopravu, tak na běžný život. Nečekejte samozřejmě žádné zdlouhavé nudné otázky a ještě zdlouhavější odpovědi, kterým budou rozumět jen vrchní ekologové. Otázky i odpovědi jsou mířeny pro „obyčejné“ lidi s cílem zaujmout, či informovat a to samozřejmě nejde, pokud tomu čtenáři nerozumí. A teď dost už „okecávání“ a jdeme rovnou na to.

Reportérka: Dobrý den, pane Doležale, jsem velice ráda, že jste přijal mou nabídku a svolil jste k rozhovoru, můžeme začít ?

Pan Doležal: Dobrý den. Samozřejmě, můžeme. Jsem velice rád,že to můžu být právě já, kdo bude hovořit k tomuto tématu – na dnešní situaci jsem opravdu pyšný.

Reportérka: Dobře, tak tedy první otázka. Uvědomovali si tehdy lidé v roce 2015 důsledky svého chování?

Pan Doležal: Uvědomovali a velice dobře. Díky tomu je naše situace taková, jaká je a musím zmínit, že opravdu důležitý faktor byla informovanost lidí – po tom, co jsme se dozvěděli spoustu věcí, které jsme si tenkrát nedokázali ani představit, jsme si uvědomili, jak je situace vážná.

Reportérka: Takže říkáte,že velkou zásluhu má na tom informovanost lidí? Mohl byste to více rozvést?

Pan Doležal: Média se opravdu probudila – a to ve správný čas. Sice jsme nevěděli, jaké nové zvířátko přibylo v pražské zoo, ale za to jsme věděli, že přetápění bytů nebo konzumace mléka a masa škodí planetě. Kdo by to byl řekl, že takovéhle neškodné maličkosti hodně škodí?

Reportérka: Je vidět,že dneska už toho o globálním oteplování víte o mnoho více a právě toho využiji do další otázky. Kdybyste se teď, ovšem společně i s vašemi znalostmi, mohl vrátit do minulosti, udělal byste něco jinak?

Pan Doležal: Tenkrát jsem udělal a stále dělám maximum, co umím a myslím, že hodně lidí to má stejné a proto bych žádné své rozhodnutí neměnil.

Reportérka: S tím musím jen a jen souhlasit a jestli se můžu zeptat, ovlivnila snaha o zlepšení klimatu váš každodenní život?

Pan Doležal: V mnoha ohledech, ale všechny tyto změny jsou příjemné. Více s manželkou chodíme pěšky a také jsme jsme stali vegany.

Reportérka: A poslední otázka – co Vaše práce? I tam proběhly nějaké rapidní změny?

Pan Doležal: Jakožto řidič kamionu jsem prošel opravdu velkými změnami – momentálně se jezdí na palivo, které neškodí skoro vůbec naší zemi. Samozřejmě, že to není ještě stoprocentně neškodné, ale je to dosud to nejšetrnějším, co máme. Také jezdí o mnoho méně nákladních vozidel a aut celkově, takže ani ten provoz není takový – dneska v průměru spadá jedno auto na jednu rodinu, kdysi tomu tak zdaleka nebylo.

Reportérka: Opravdu moc děkuji za velice příjemný rozhovor, jsem ráda, že jste si na mě udělal čas a zároveň děkuju i Vám čtenářům, protože bez Vás by nebyl svět takový, jaký je dnes.

Rozhovor s řidičem kamionu, s tím, že lidé v roce 2015 ignorovali varovaní a klima se díky tomu radikálně změnilo a je stále hůr a hůř. To, jestli se lidé nyní (v roce 2040) rozhodnou něco pro zlepšení planety, je stále ve hvězdách.

Dobrý den, milí čtenáři, dnes nás čeká jedinečný rozhovor s řidičem kamionu, se kterým spolu probereme vliv globálního oteplování jak na dopravu, tak na běžný život. Nečekejte samozřejmě žádné zdlouhavé nudné otázky a ještě zdlouhavější odpovědi, kterým budou rozumět jen vrchní ekologové. Otázky i odpovědi jsou mířeny pro „obyčejné“ lidi s cílem zaujmout, či informovat a to samozřejmě nejde, pokud tomu čtenáři nerozumí. A teď dost už „okecávání“ a jdeme rovnou na to.

Reportérka: Dobrý den, pane Doležale, jsem velice ráda, že jste přijal mou nabídku a svolil jste k rozhovoru, můžeme začít?

Pan Doležal: Dobrý den. To já jsem velice vděčný za tuto úžasnou příležitost. Stav na Zemi je hodně kritický a někdo už k tomu prostě musí něco říct. A ano, můžeme začít.

Reportérka: Uvědomovali si tehdy lidé v roce 2015 důsledky svého chování?

Pan Doležal: I přesto,že se o tom tehdy hodně mluvilo, bych řekl, že nikdo vlastně netušil, co se doopravdy děje. Všichni jsme v létě cítili, že je větší teplo, než na které jsme byli zvyklí. Taky jsme viděli, jak rychle se dokázalo počasí měnit, ale nebylo to nic vážného, tak jsme to brali na lehkou váhu. Samozřejmě, až tak neiformovaní jsme nebyli, věděli jsme, že kácení deštných lesů je špatné a že auta jsou sice nám velice prospěšná, ale přirodě škodí. Kácení lesů ale neovlivníme a ty auta? K čemu bylo, že já bych šel pěšky, když další tisíce lidí by jely autem? Ovšem díky tomu,že si přesně tohle řekla spousta lidí, tak do dopadlo, jak to dopadlo.

Reportérka: Takže říkáte, že hlavní problém byl v informovanosti? Mohl byste to nějak rozvést?

Pan Doležal: Nechci, aby to vypadalo,že jsme v tom nevinně a svádět to na to, že jsme to prostě nevěděli, protože bych lhal. Chtěl jsem jen říct, že denně jsme ve zprávách slyšeli, jak se v zoo narodilo tohle a tamto zvíře a kdo okradl toho a támhletoho, ale to že v naší zemi hodně přetápíme své byty a to právě škodí planetě, nebo že konzumace masa a mléka vede k nesmírně velkým emisím skleníkových plynů, to jsem ve zprávách ještě neslyšel. Kdo z nás kdy šel do deštného lesa pokácet strom? Řekl bych, že z obyčejných nikdo, tak proč nás tolik informovali o tomhle? Nebylo by lepší nám radši sdělit něco, co ovlivníme? V tomhle směru jsme podle mého byli neinformovaní nebo spíš málo informovaní.

Reportérka: Je vidět,že dneska už toho o globálním oteplování víte o mnoho více a právě toho využiji do další otázky. Kdybyste se teď, ovšem společně i s vašemi znalostmi mohl vrátit do minulosti, udělal byste něco jinak?

Pan Doležal: Navážu na svou první odpoveď a řeknu to asi takhle, tenkrát bych pěšky chodil, protože každý by měl začít u sebe, nikdo by si neměl říkat, že k čemu to bude, když já se změním a ostatní zůstanou stejní. Pokud si tohle řekne každý, nikdy se nic nezmění.

Reporérka: S tím musím jen a jen souhlasit a jestli se můžu zeptat, ovlivnila změna klimatu váš každodenní život?

Pan Doležal: Ovšem, ovlivnilo to život všech. Je zvýšené riziko infarktů kvůli horku a alergií kvůli delší pylové sezoně, ale to není všechno. V zimě nenapadl sníh už pěkných pár let a o velkém suchu v létě, které střídají prudké lijáky, z nichž jsou jen povodně, protože nemají šanci se vsáknout do země. No a další kapitolou jsou imigranti, kteří tu nastolili jen paniku a chaos, přišli sem s tím, aby získali naše občanství a výhody – práce a tolerance jim opravdu nic neříká a to samozřejmě není vše. Změn je opravdu mnoho a ovlivňují náš život dnes a denně.

Reportérka: A co Vaše práce? I tam proběhly nějaké rapidní změny?

Pan Doležal: Kromě toho,že se v kamionu díky tomu horku nedá vůbec vydržet a že při prudkých deštích a bouřkách má člověk strach jezdit, se toho moc nezměnilo. Nebo spíš takhle – ony změny, které ovlivnily můj osobní život, stejně tak ovlivnily i můj pracovní život. Práce se mi vykonává stále hůř a hůř a to hlavně kvůli tomu,že jí dělám s pocitem, že naší zemi neprospívám. Bylo by nejlepší, kdyby se jezdilo na nějaký více šetrný pohon, který by neškodil planetě – ale tohle už musí zařídit někdo jiný. Jsem bohužel jen pěšák, můžu nepřetápět byt, ve svém volném čase chodit pěšký(pokud je to možno) a šetřit vodou, ale některé věci já sám neovlivním a to je právě ten důvod, proč jsem svolil k rozhovoru. Lidé by se konečně měli zmátořit a společně bychom měli udělat první krok.

Reportérka: Oh, opravdu jsem moc vděčná,že jsem mohla právě s Vámi udělat rozhovor – Vaše odpovědi byly vyčerpávající a rozhodně k zamyšlení. Stejně tak jako vy i já doufám,že společně dosáhneme nějaké změny. Takže milý čtenáři, je to na Vás.


Rozhovor s lékařem

Již dlouhou dobu se hovoří o stále zhoršujících se podmínkách v oblasti životního prostředí, o klimatu, oteplování planety a s tím souvisejících problémech. Mě by zajímalo, jak se na tyto změny dívá praktický lékař a jak se projevují na Vašich klientech.

Máte pocit, že se v posledních letech zhoršil zdravotní stav Vašich pacientů?

L: Nemyslím si, že by se zdravotní stav populace za poslední léta razantně změnil. Dnešní věda i zdravodnictví jsou donuceny postupovat stejně rychle a úměrně se změnami prostředí, ve kterém naše generace žije. Léky, které byly dostačující před pár desítkami let, by dnes sotva stačily na běžné a jednoduché choroby a neduhy.

Jak souvisí a zda vůbec souvisí klimatické oteplování se zdravotním stavem obyvatel?

L: Jednoduše řečeno, zdravý člověk snáší teplejší podnebí poměrně bez větších potíží. Samozřejmě záleží na druhu činnosti a okolních faktorech, se kterými přichází do každodenního styku. V některých případech se projevují převážně na slabších a méně odolných jedincích, kterých mimochodem rozhodně přibývá. Vlivem vyšších teplot i zhoršením životního prostředí umírá na infarkty, mozkové příhody, přetížení organismu mnohem větší procento pacientů než dříve.

Potřebují Vaši pacienti více léků než dříve?

L: Jak už jsem zmínil, v současné době se především klade důraz na zjednodušení. Existují léky, které mají vícestrannější účinky. To znamená, že člověk s několika problémy je léčen jednou tabletou, která dokáže všechny potlačit. Pro příklad, dříve obdobně nemocný pacient užíval několikrát denně pět i více preparátů a dnes mu stačí jedna tableta večer před spaním.

Ovlivňují nějakým způsobem Váš osobní život zdravotní stavy Vašich pacientů?

L: Ano ovšem, ve svém volném čase se snažím zdokonalovat si své vědomosti v lékařství, abych dokázal svým pacientům nabídnout lepší léčby, než v minulých letech. Do různých terapií se snažím zapojit spíše kouzlo přírody (bylinky, zelené potraviny).

Jak přispíváte tomu, aby se nedostávalo zbytečně nadměrné množství CO2 do ovzduší životního prostředí?

L: Snažím se dopravovat do práce vlakem, domácnost v zimním období vytápíme méně než dříve a především se snažíme třídit odpad, vysadili jsme mnohem více stromů.


Rozhovor se zemědělcem

Toto jsou rozhovory s panem Brodským živícím se zemědělstvím. Pan Brodský (50) vlastní velká pole, zaměstnává 50 lidí a věnuje se jen čistě pěstováním plodin. Žije na Vysočině.

ROZHOVOR- lepší svět

Poznal jste osobně nějaké změny ve svém okolí a celkově změny klimatu?

Z: Abych řekl pravdu, ano. Lépe se mi dýchá a můj problém s astmatem se výrazně zlepšil. Co se týče okolí, lidé začali stavět domy, které jsou přizpůsobenější životnímu prostředí, dokonce i já jsem se rozhodl takový dům si postavit.

Jak se změnila během let vaše náplň práce?

Z: Má náplň práce se určitě změnila. Snížilo se pěstování plodin pro výkrm zvířat a zvýšilo se pěstování plodin pro konzumaci lidmi, což považuji jako dobrou změnu. Také se nám změnilo palivo do všech našich strojů (traktory…). Najeli jsme na ekologičtější palivo, sice se ho spotřebuje více, ale je lépe dostupné a levnější, tudíž jsme neprodělali a vydělali o pár korun více.

Je pro vás těžší či lehčí vypěstovat dané plodiny?

Z: Rozhodně lehčí. Plodiny pro lidi tolik nekazí pole a nemusíme čekat na přes rok, abychom mohli vypěstovat další. Takhle pěstujeme každý rok a máme velkou úrodu.

Musíte více používat chemické ‚pomocníky‘ růstu?

Z: Více rozhodně ne. Už je to pět let, co jsme naposledy použili chemikálie na pomoc růstu a to je obrovský pokrok!

Jste spokojen s tímto stavem a stylem života společnosti?

Z: Jsem dokonce nadšen! Vede se mi rozhodně lépe a jsem rád, že jsem přispěl do této změny.

ROZHOVOR – horší svět

Poznal jste osobně nějaké změny ve svém okolí a celkově změny klimatu?

Z: Ano, mé astma se zhoršilo, hůře se mi dýchá. Ani jsem se nevěděl, jak špatně jsme na tom s klimatem byli.

Jak se změnila během let vaše náplň práce?

Z: Rozhodně se zvýšilo pěstování plodin pro výkrm zvířat. Naše palivo zůstává pořád stejné, protože mají naše stroje větší výkon.

Je pro vás těžší či lehčí vypěstovat dané plodiny?

Z: Některé plodiny mi velice kazí půdu na polích a musíme čekat třeba rok, než se celé pole zregeneruje. Také díky velkým suchům není úroda taková jako před lety. Není moc dobré období pro zemědělce a stále doufám, že se to zlepší.

Musíte více používat chemické ‚pomocníky‘ růstu?

Z: Prakticky každý rok – právě kvůli suchům.

Jste spokojen s tímto stavem a stylem života společnosti?

Z: Nejsem, škoda, že se něco nezačalo dělat už před lety, doufám, že se s tím dá ještě něco dělat. Určitě ke všemu budu chtít přispět vlastním dílem.


Rozhovor s majitelem stavební firmy

Rozhovor s majitelem stavební firmy panem Petřinou ( 42 ) vlastník rozsáhlé, žádané firmy po celé české republice, která se zabývá stavbou rodinných domů I stavbou větších bytových a firemních komplexů.

Jak se za posledních 10 let změnil chod vaší firmy?

M: Museli jsme změnit celý systém naší firmy a někdy je docela těžké našim klientům vyjít vstříc, protože se snažíme nezatěžovat životní prostředí, tím pádem se zvýšily i cenové náklady.

Co děláte proto, aby vaše nové stavby vyhovovaly nynějšímu stavu klimatu?

M: *Záleží na tom, na jakém místě se stavba nachází, ale náš architekt se je snaží navrhovat tak, aby majitelé co nejvíce ušetřili za energii. To znamená například, že volí spíše světlejší barvu fasády, okna s venkovním žaluziemi, nebo že okolo objektu výhradí místo na zeleň. * Jak se změnily nároky na používané materiály?

M: Vzhledem k nynějšímu stavu poměrně hodně. Je třeba, aby použitý materiál co nejvíce vyhovoval klimatu a zároveň splňoval ekologické požadavky.

Jaké prostředky používáte k přepravě materiálu?

M: Tohle je náš stálý problém, protože jsme prozatím nenašli jiný způsob, než je přeprava nákladními vozy.

Snažíte se šetřit spotřebu dřeva?

M: Ano. Volíme například zrecyklovane zdroje – ovšem když si klient přeje roubenou chalupu, tak se nám moc nedaří jím šetřit.


Rozhovor se seniorem

Máte pocit, že Vás klimatické změny nějak ovlivňují?

S: Myslím, že mě hodně ovlivňují velké výkyvy teplot a náhlé změny počasí. Neustále se mění tlak vzduchu a kvůli tomu se mi špatně dýchá. Někdy je mi tak špatně, že se musím posadit a nedělat vůbec nic, abych neomdlel.

Jak velký dopad mají podle Vás klimatické změny na životní prostředí?

S: Podle mě mají velký dopad. Stačí se podívat na mojí zahrádku. Hlína je úplně vysušená – nejen zvrchu, ale i dole. Neskutečná vedra vysušila veškerou trávu na zahradě. Dlouho už nepršelo a nevím, jestli vůbec tráva začne znovu růst. Když jsem včera projížděl kolem nějakého pole, viděl jsem, že úroda nebude moc dobrá, obilí bylo seschlé a hlína byla ještě více vyprahlá.

Myslíte si, že budou nadále probíhat klimatické změny spojené s nadměrným množstvím oxidu uhličitého ve vzduchu?

S: Myslím si, že klimatické změny budou pokračovat, pokud lidé neomezí průmyslovou výrobu a leteckou a silniční dopravu. Tohle se však nikdy nestane, protože lidé budou stále potřebovat spousty nových a zbytečných věcí, které stejně ani nevyužijí. A když nepřijde nějaký člověk, který by tento problém začal opravu řešit, tak lidstvo zanedlouho skončí.

Co přesně by se podle Vás dalo s tímto problémem dělat?

S: Měla by se omezit průmyslová výroba a to tak, že by se mělo vyrábět jen tolik věcí, kolik jsme schopni spotřebovat. Dále by se měla omezit silniční doprava, nemělo by se jezdit jen tak, ale vždy jen pokud je to potřeba a nejezdit každý v autě sám, ale aspoň ve třech. Velkým znečišťovatelem ovzduší jsou dopravní letadla, také by se měly omezit lety jen na ty nejdůležitější.


Rozhovor s žákem, který rád sportuje

Šla jsem po škole a hledala žáka, který rád sportuje, naštěstí se v jedné třídě mezi samými silnými dětmi našel, jeden hubený mladík, který hraje fotbal.

Mají klimatické podmínky nějaký vliv na tvé koníčky?

Ž: Často se kvůli smogu, nebo špatné kvalitě vzduchu ruší tréninky. Občas to jde nahradit v hale, ale často se ruší úplně, jednou jsme museli kvůli smogu přerušit i zápas a dohrát ho jindy.

Zapojuješ se nějakým způsobem do toho aby se klimatické podmínky lepšily?

Ž: Spíše ne, ve škole jsme měli několik přednášek, ale rodiče v tom žijí už dlouho a nějak jim to nevadí, takže to taky neřeším.

Ptal ses někdy rodičů jak to vypadalo před 25 lety?

Ž: Nemusel jsem ani rodičů, ve škole se o tom mluví prakticky pořád. Podmínky jsou rok od roku horší, ale nikdo to neřeší. Jediné, co mi chybí, je sníh. S rodinou rádi lyžujeme, ale poslední dobou není kde, sníh prostě v zimě není.

Máš nějaké zdravotní problémy díky špatné kvalitě vzduchu apod?

Ž: Odmalička mám astma, takže se mi občas špatně dýchá, ale zvykl jsem si.

Tvé děti mohou žít na zdemolované planetě, nemáš zájem něco na tom změnit?

Ž: Asi ne, věřím tomu, že to nepostihne moje nejbližší potomky.

Šla jsem po škole a hledala žáka, který rád sportuje. Výběr jsem měla velmi široký a tak jsem složila odpovědi od několika z nich. Ptal ses někdy rodiču jak to vypadalo před 25 lety?

Ž: Prý se toho od té doby moc nezměnilo, lidé si začali planetu hýčkat, místo toho aby jí týrali.

Podílel se někdo z tvé rodiny na tom, aby se klimatické podmínky zlepšily?

Ž: Zapojujeme se do toho všichni, ne všichni úplně nadšeně, ale víme, že je potřeba pro to něco udělat.

Má někdo z tvého okolí kvůli klimatu zdravotní problémy?

Ž: Tak občas nějaký ten úpal nebo úžeh z horka, ale jinak si nikdo nemůže stěžovat.

Mají klimatické podmínky nějaký vliv na tvé koníčky?

Ž: No, občas se nám rozpouští led na stadionu, ale to se prý stávalo i dříve, takže není co řešit.

Myslíš si, že tvé děti budou žít na horší planetě než ty?

Ž: Dělám něco pro to, aby žili minimálně na stejné úrovni.


Rozhovor s dospělým člověkem, který se zajímá o klimatické změny

Tyto rozhovory probíhají mezi mnou a panem Kodrcem, který se více zajímá o klimatické změny. V roce 2040..

Kdyby se stav Země od roku 2015 zlepšil…

Já: Dobrý den, jmenuji se Tereza a slyšela jsem, že se nějak více zajímáte o klimatické změny naší planety. Chtěla bych se Vás zeptat na pár otázek. Je to možné?

Pan Kodrc: Dobrý den, samozřejmě můžete.

Dobře, první otázka. Podílel jste se také na zabránění klimatickým změnám? Pokud ano, jak?

P.K.: Jistě, podílel jsem se velmi aktivně. Spolu se svými přáteli jsme organizovali spoustu akcí. Například jsme rozesílali letáčky a obcházeli spoustu domů s tím, aby lidé přestali tolik vytápět své domy, protože v jiných zemích je průměrná teplota v domácnosti 18°C a u nás v České republice je průměrná teplota domácností 24°C. A jak všichni víme: čím více se topí, tím více se do atmosféry dostává oxidu uhličitého.

To je skvělé! Myslíte si, že Česká republika prochází velkými klimatickými změnami nebo jsou na tom nějaké země hůř?

P.K.: Mysím, že i kdyby se proti velké klimatické změně nebojovalo, že naše země na tom nebude zdaleka nejhůř.

A když už jsme u toho, málem bych zapomněla… Líbí se Vám jak to v tomto roce (2040) vypadá?

P.K.: Vzhledem k tomu, že se celý svět podílel na zlepšení života na Zemi, tak ano.

Kdy jste se začal zabývat problémem „Klimatické změny Země“?

P.K.: Už jako malý chlapec, tehdy mi bylo asi 15. S rodinou jsme žili v oblasti, kde bylo hodně smogu a já měl astma, takže jsem se začínal zajímat o to, jak moc nám tyhle věci škodí.

Dobře a nyní poslední otázka. Je něco, co by se ještě mělo udělat pro záchranu Země?

P.K.: Jistě se toho dá udělat ještě mnoho, ale kdyby i tahle snaha lidí nadále vydržela, myslím, že by to stačilo.

Kdyby se stav Země od roku 2015 zhoršil…

Já: Dobrý den, jmenuji se Tereza a slyšela jsem, že se nějak více zajímáte o klimatické změny naší planety. Chtěla bych se Vás zeptat na pár otázek. Je to možné?

Pan Kodrc: Dobrý den, samozřejmě že můžete.

Dobře, první otázka. Podílel jste se také na zábránění klimatický změnám? Pokud ano, jak?

P.K.: Samozřejmě jsem se snažil, ale když jsem se pokoušel lidi přesvědčit o tom, že by neměli příliš vytápět své domy, tak mi zabouchli dveře před nosem a nikdo neprojevil žádný zájem.

To je však velká škoda! Myslíte si, že Česká republika prochází velkými klimatickými změnami nebo jsou na tom nějaké země hůř?

P.K.: Myslím si, že teď jsou na tom všechny země opravdu špatně, nebude to trvat dlouho a Benátky půjdou pod vodu. Žádná země se nesnaží a to má své následky.

Další otázka. Líbí se Vám jak to v tomto roce (2040) vypadá?

P.K.: Mě tedy vůbec.

Kdy jste se začal zabývat problémem „Klimatické změny Země“?

P.K.: Už jako mladý kluk, ale kamarádi i rodiče se mi kvůli tomu smáli a nebyl nikdo, kdo by mě podpořil. Říkali, že jsem blázen. Takže aktivně jsem se o to začal zajímat až před rokem, když už jsem věděl, že je to potřeba.

Dobře a nyní poslední otázka. Je něco, co by se ještě mělo udělat pro záchranu Země?

P.K.: Vzhledem k tomu, že se svět řítí do záhuby, tak by mělo a to co nejrychleji.


Mgr. Eva Bernadová

Učitelka biologie, matematiky a hudební výchovy

Koordinátor environmentální výchovy

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace