DRÁŽĎANY – MĚSTO, KTERÉ VSTALO Z POPELA

Poznávací zájezd za kulturou i předvánoční atmosférou

Agenda:
 
Informační portál
Publikováno:
 
11.01.2016 18:25
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Dne 16. 12. 2015 uspořádala světelská Uměleckoprůmyslová akademie jednodenní zájezd do Drážďan pro své žáky i zaměstnance. Drážďany byly až do 15. století téměř bezvýznamným městem. Situace se ovšem změnila po roce 1485, kdy se město stalo rezidencí saských vévodů Wettinů. Později jeho význam ještě vzrostl, protože bylo Sasko prohlášeno královstvím. Dnes má toto města víc než půl milionu obyvatel a turisticky je velmi atraktivní destinací. Zájem o akci byl velký, všechna místa v autobuse byla obsazena během týdne. Veškerý servis nám zajistila CK ADATOUR.

Autobus byl přistaven na sedmou hodinu ranní, do cíle jsme dorazili o čtyři hodiny později. Počasí nám neuvěřitelně přálo. Ráno jsme ještě projížděli hustou mlhou mezi Ústím nad Labem a hranicí s Německem, ale v Drážďanech nás čekalo modré nebe, sluníčko a až neuvěřitelných 16 stupňů nad nulou, proto jsme si procházku městem mohli opravdu vychutnat.

Naší první zastávkou byl monumentální protestantský Kostel Panny Marie (Frauenkirche). Ve dnech 13. – 15. února 1945 bylo město Drážďany zničeno během děsivého náletu a tento kostel se ocitl v troskách. Ruina kostela byla na svém místě ponechána a měla sloužit jako pomník proti válce. Nakonec i tato stavba byla jako jedna z posledních obnovena podle původních zobrazení, dokonce i potřebný stavební materiál byl dovezen z původního lomu. Mohli jsme tedy obdivovat jak exteriér, tak i nádherně vyzdobený interiér. Stavba o celkové výšce 91,23 m, šířce 41,96 m a délce 50,02 m byla vybudována ze saského pískovce. Nejobdivuhodnější je na ní bezpochyby neobvyklá kupole kostela zvaná die Steinerne Glocke neboli kamenný zvon. Váží kolem 12 000 tun, začíná ve výši kolem 40 m, vnitřní průměr má 26,15 m dole a nahoře 10 m; zakončena je lucernou, jež je nasazena ve výšce 62 m nad povrchem náměstí Neumarkt. Je to triumf techniky a inženýrství své doby. Kopule se vypíná do výše bez jakýchkoliv vnitřních podpěr. Dokončený kostel dodal Drážďanům výraznou siluetu a přes 200 let zcela dominoval panoramatu města.

Samotná rekonstrukce na konci 20. století trvala 12 let. Započala v roce 1994 tříděním, evidencí a restaurováním 22 tisíc kubíků sutin. Každý kámen dostal pětimístné identifikační číslo; kameny byly následně identifikovány a označeny pro znovupoužití ve stavbě. Originální stavební plány z 18. století se však nezachovaly. Informace o původní stavbě byly čerpány ze starých obrazů a fotografií a z dokumentace opravy kostela realizované ve 20. letech 20. století; studovaly se výpovědi svědků osudové noci a z nich se rekonstruoval postup zkázy. Podle nich byl sestaven přesný počítačový 3D model stavby v měřítku 1 : 20. Každé původní části bylo určeno příslušné místo v modelu – do stavby se tak podařilo zakomponovat 43% původních součástí. Ty jsou oproti novým částem výrazně tmavší. Architekti upravili proti původním plánům zejména podzemní prostory, kde vznikl koncertní sál. Všechny nosné pilíře byly nově postaveny z pískovce. 12 000 tun vážící kopule byla vytvořena postupným skládáním přesně opracovaných kamenných částí na nosný dřevěný skelet, který byl nakonec odstraněn. Frauenkirche byla vysvěcena 30. října 2005.

Naše cesta pak pokračovala historickým centrem k dalším zajímavým místům. Zhlédli jsme katedrálu Nejsvětější Trojice nazývanou také Hofkirche (dvorní kostel) – barokní katolický kostel. Jedná se o největší chrámovou stavbu ve spolkové zemi Sasko. Během 2. sv. války byla během bombardování katedrála silně poškozena, propadl se strop a část stěny zůstala v troskách. Kompletní obnova byla dokončena až roku 1965.

Katedrála je rodinným hrobem katolických kurfiřtů a králů z rodu Wettinů a jejich nejbližších. Saský kurfiřt a polský král August II. Silný má ale svůj sarkofág v Krakově. V kryptě v Hofkirche je v cínové kapsli uloženo pouze jeho srdce.

Krátce jsme se zastavili u budovy státní opery Semperoper…

… a pak už jsme zamířili do Zwingeru. Je to komplex barokních budov se zahradou. Jde o jedno z nejvýznamnějších stavebních děl z období baroka v Německu. Vedle kostela Frauenkirche je Zwinger nejznámější památkou ve městě. Původně se mělo jednat o nádvoří velkolepého zámku, který ale nebyl nikdy postaven.

Zwinger leží v místech, kde se původně nacházelo městské opevnění, konkrétně to byl prostor mezi vnější a vnitřní městskou zdí. Tomuto prostoru se říkalo Zwinger, od čehož byl odvozen název této stavby. V roce 1945 byl areál při bombardování Drážďan těžce poničen. Po válce byl však postupně zrekonstruován. Zwinger je součástí Státních uměleckých sbírek Drážďany (Staatliche Kunstsammlungen Dresden) a je zde k vidění mnoho vzácných uměleckých děl. Mezi sbírky patří sbírka porcelánu s cennými porcelánovými plastikami z míšeňské porcelánové manufaktury i s díly Johanna Friedricha Böttgera, který vynalezl roku 1708 evropský porcelán, či Matematicko-fyzikální salon. V Semperově galerii se nachází světoznámá obrazárna (Gemäldegalerie Alte Meister), kde je k vidění např. Raffaelova Sixtinská madona.

Vzhledem k nesmírnému rozsahu sbírek nebylo možné obdivovat vše. Naše průvodkyně paní Julie Zemanová měla připraveny pracovní listy s úkoly, před vstupem je rozdala skupinkám žáků a ti se vrhli do vyhledávání správných odpovědí. Během zpáteční cesty domů průvodkyně odpovědi vyhodnotila a všechny soutěžící dokonce potěšila sladkými odměnami.

Vraťme se ale zpět k naší exkurzi do Drážďan Prohlídka Zwingeru byla poslední oficiální částí programu, pak následoval přesun na vánoční trhy. Ty jsou v městě také velmi rozsáhlé a mají dlouhou tradici. Jsou největší společenskou událostí prosince od roku 1434. Vánoční trh (Dresdner Striezelmarkt) je pořádaný na Starém trhovém náměstí (Altmarkt). V jeho středu pokaždé stojí krušnohorská vánoční pyramida – největší na světě (14,62 metru). Jméno vánočního trhu je odvozeno od jeho hlavního produktu – Drážďanské štoly (Striezel). Další trh je pořádán i v Pražské ulici (Prager Straße) či před Frauenkirche na Novém tržním náměstí (Neumarkt). Nechali jsme se okouzlit a brouzdali jsme mezi stánky s rukodělnými výrobky i vánočním punčem, klobásami a dalšími lákadly pro chuťové buňky návštěvníků. Padající soumrak umocňoval příjemnou atmosféru.

Před šestou hodinou večerní jsme se všichni v pořádku shledali před styčným bodem – monumentální sochou Martina Luthera v nadživotní velikosti, odtud jsme se společně přesunuli procházkou po nábřeží na stanoviště autobusu a pak bezpečně až domů, tedy do Světlé nad Sázavou. Jediným zatím nevyřešeným otazníkem zůstává, kam vyrazíme za poznáním příště.