Dnes RNDr. Jan Labuta Ph.D. v roce 1999 úspěšně složil maturitní zkoušku na světelském gymnáziu a pokračoval studiem v Ústavu makromolekulární fyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde postupně získal tituly Mgr. (2004), RNDr. (2006) a PH. D. (2008).
Nyní je již devátým rokem (nejprve jako stipendista, nyní jako vědecký pracovník) členem vědeckého týmu v NIMSu, což je National Institute for Materials Science, Top 10 – výzkumná instituce, která sídlí v japonském městě Tsukuba. Zde v březnu 2016 získal ocenění udělované prezidentem NIMSu, a to Cenu pro nejlepšího mladého vědce (uděluje se vědcům do 40 let, našemu nositeli je letos 34). Zároveň však prošel půlročním výběrovým řízením a dostal doživotní pozici (permanent) v NIMSu bez nadřízeného šéfa. Jak sám uvádí, v celém Japonsku jsou jen dva další Češi se stejnou pozicí, oba ovšem starší. Kromě vědecké práce v NIMSu také vede několik studentů z MFF UK a z Akademie věd, proto zhruba dvakrát ročně jezdí do ČR.
Má za sebou bohatou publikační činnost, účast na vědeckých konferencích a vědeckou práci, kterou sám vysvětluje takto:
Snažíme se modifikovat porphyrinové molekuly, aby měly specifické vlastnosti pro detekci různých léčiv, jedů, těžkých kovů, atd. Porphyrin je základní stavební jednotka nutná pro fotosyntézu a také je to ta část hemoglobinu, na kterou se váže kyslík a umožňuje dýchání.
Snažíme se vyvinout jednoduché testovací metody např. pro detekci jedovatého methanolu v nápojích (škoda, že jsme na tohle přišli až po té aféře v Česku). Dalším příkladem je např. spolupráce s Toyotou na jednoduché detekci nekvalitního benzínu pro koncové zákazníky – princip by měl být stejný jako test obsahu bílkovin nebo cukrů v moči u doktora za pomocí papírového detekčního proužku.
Také zkoušíme rozšířit možnosti zobrazování pomocí magnetické rezonance (MRI). Chceme dosáhnout toho, aby byly lépe vidět metabolické pochody (farmakokinetika), jako např. mechanismus odbourávání léků v játrech. Což je značně důležitá informace pro uvedení nových léků na trh.
Celkově se jedná o základní výzkum a většina objevů je víc náhoda než záměr, takže člověk vlastně hledá ‘něco‘, co tu ještě nebylo (problém se znovuobjevením Ameriky, takže se pořád musí číst vědecká literatura – odborné články). Další problém je, že to ‘něco‘ se nesmí přehlédnout nebo vyhodnotit jako chyba. Bohužel na téhle úrovni neexistují žádné učebnice. Má úloha v celém tomhle soukolí je používat metody fyziky a matematiky a aplikovat je v chemii.
Na gymnaziální studia vzpomíná rád a dění u nás sleduje na webových stránkách školy, jak mi sám napsal v e-mailu z Japonska.
Více o něm na: http://www.nims.go.jp/super/HP/Jan/Jan.htm
