Adaptační kurz žáků I.G

Lipnice 2016

Agenda:
 
Gymnázium
Publikováno:
 
13.09.2016 20:52
Poslední úprava:
 
před 4 lety

Zatímco si květnoví maturanti pomaličku balí kufry a chystají se na své vysoké školy, do opuštěných lavic bývalé IV. G už zamířili noví gymnaziální studenti. Aby lépe překonali počáteční obavy i nervozitu, rychleji se seznámili se svými novými kolegy a vytvořili sehraný tým, který bude schopen úspěšně čelit nárokům střední školy, vydali se nejprve na tzv. adaptační kurz na nedalekou Lipnici.

Letos s námi trošku nespolupracoval kalendář, který nastražil 1. září na čtvrtek. Abychom mohli zvládnout třídenní program, museli se prváčci rozmyslet, zda se vzdají posledního dne prázdnin, nebo jednoho dne víkendu. Zvolili si první variantu, a tak již ve středu 31. srpna po ránu ožilo školní „nádvoří“ u fontány hemžením osůbek s batohy, které si nervózně okukovaly ostatní přítomné a v duchu usuzovaly, jak asi s kterým z neznámých budou příští čtyři roky vycházet. Batohy jsme svěřili do přepravy našim pánům údržbářům a vyrazili na malé informační kolečko po budovách školy, které jsme zakončili krátkým představením ve své budoucí třídě. Poté, vybaveni alespoň znalostí křestních jmen všech členů třídy, jsme mohli vyrazit na sluncem vyhřívanou cestu k 8 km vzdálenému areálu pod hradem Lipnicí.

Tam nás čekal nabitý program, který splnil mnohá očekávání našich prváčků – seznámení se spolužáky, nalezení nových kamarádů, zábavu, sportovní vyžití, našla se i trocha dobrodružství a vládla pohoda. Jen jediné jsme nesplnili – pasivní odpočinek. Na nicnedělání opravdu nezbyl čas.

Kurzem vás stručně – alespoň v několika bodech – provede následující fotoreportáž, jen bych v závěru ráda poděkovala všem, kteří se na úspěšném a klidném průběhu svou pověstnou „troškou“ podíleli. Díky patří panu Březinovi a Kábrtovi, kteří zajistili bezpečnou logistiku našich batohů, kolegům Bohdaně Bencové a Jirkovi Mráčkovi, že mi pomohli s přesunem „pohotovostního vozidla“, Janě Neugebauerové za středeční odpolední jazykový blok i za tmelení kolektivu při čtvrtečním večerním ohni. Dále šesti studentům naší IV. G – Veronice Novákové za skvělou a vydatnou pomoc v roli „druhého dozora“ během celých tří dnů, Lence Vláškové za zajištění občerstvení k večernímu ohni a za pomoc při čtvrtečním odpoledni, kdy probíhalo „dobývání hradu Lipnice logikou a důvtipem“, kde dále asistovali Sára Bencová a hoši Honza Dušek, Lukáš Milichovský a Jakub Cakl. Bez jejich pomoci by to skutečně nešlo. K nezaplacení byla nezištná pomoc Lenky Kratochvílové, která nám ve středu večer, kdy školní jídelna ještě nevařila, přichystala výbornou večeři pro 21 lidí a ještě teplou nám ji rodinným vozem a synem coby řidičem na Lipnici přivezla. Díky patří i Michalovi Šimkovi, který se v obou večerech přijel ujistit, zda nepotřebujeme nějakou pomoc, i panu Hanzlíkovi – kastelánu hradu Lipnice, který nám opět umožnil obsadit na jedno odpoledne hrad a měl v nás důvěru, že hradu neublížíme. Další velký dík patří paní Doležalové v čele týmu lipnického odloučeného pracoviště za skvělý a bezchybný servis, i paní Čapkové ze světelské jídelny a ekoúseku, kteří pomohli zajistit vše, co jsme si vymysleli. Poslední dík patří panu řediteli Vodičkovi, který na všechny otázky ohledně problémů okolo kurzu odpovídal uklidňujícím heslem „To nebude problém…“ a on opravdu nebyl.

Snad nebudu přehánět, když napíši, že se během kurzu začala tvořit výborná parta, která má před sebou příští čtyři roky společného života. Přejme jim, aby ten „ostrov“, který pro toto příští období budou společně osidlovat, poskytl každému z nich bezpečné a podnětné útočiště, kde nasbírají dostatek informací, námětů a sil pro „plavbu“ dalším životem.