Exkurzní den I.G – Rozinov a Stvořidla

Ryzí současnost i dávná minulost sevřená do jednoho dne I.G

Agenda:
 
Gymnázium
Publikováno:
 
27.09.2016 14:13
Poslední úprava:
 
před 4 lety

V pondělí 26. 9. 2016 většina našich studentů odpočívala po namáhavém programu oslav 50. výročí založení naší školy, ale žáci I.G, kteří se v sobotu díky své prozatím slabé „znalosti terénu“ nemohli zapojit do prováděcího maratonu, mířili do terénu. Nejprve jsme hned po ránu navštívili areál Skládky a sběrného dvora TBS Světlá n. S. v Rozinově. Provozní skládky a sběrného dvora pan Zdeněk Fikar nás provedl celým areálem a seznámil nás se sortimentem tříděných odpadů, s cestami jejich dalšího využití i s ekonomïckými podmínkami, za kterých se s odpady hospodaří. Žáci viděli v chodu třídící linku na papír a plasty v zadní části areálu a také se dozvěděli spoustu důležitých a zajímavých informací o zakládání a řízení skládky komunálních odpadů. Při pohledu na horu odpadu si nejlépe uvědomili, že problematika jejich třídění není nějakou okrajovou záležitostí pro pár skalních eko-fandů, ale měla by se stát nezbytnou součástí našich pohodlných životů.

Z Rozinova jsme přešli k nádraží ČD, odkud jsme se přepravili do Pavlíkova a následně pěšky na Stvořidla. Zde nás v 11 hodin očekával průvodce druhou částí našeho programu – geolog Marek Chvátal. Nejprve nám u rozložené geologické mapy povyprávěl o geologickém vývoji okolí Světlé nad Sázavou a o „evolučních“ peripetiích řečiště řeky Sázavy. Poté, co se žáci sžili s představou, že šlapou po kořenech tři sta milionů let starých hor, a začali se na skalnaté srázy kaňonu dívat očima geologa a geomorfologa, jsme mohli vyrazit na procházku přírodní rezervací. Pan Chvátal nám vysvětlil, a na příkladech přímo v terénu dokumentoval, síly větrné, vodní i mrazové eroze. Mohli jsme si představit drobný štěrk a písek ve zvířené vodě, jak tvaruje obří hrance a omílá balvany v říčním toku. Při pohledu na hranec jsme se ocitli v poslední době ledové a sledovali silný vítr, jak ohlazuje křemenné valouny na holém říčním břehu a tváří v tvář proudu balvanů jsme téměř cítili pod nohama podkluzující permafrost, po němž se k řece po milimetrech za rok skluzem plíží tunové žulové bloky. V závěru exkurze jsme se pak setkali i s památkou na lidskou sílu, která pracovala na Stvořidlech stejně pilně, jako příroda sama.

Díky oběma pánům za zajímavá vyprávění, která umožnila našim nejmladším gymnazistům objevit spoustu nového a zatím nepoznaného nedaleko od svého bydliště.