Jak se žije nevidomým

Prosincová exkurze I. SV

Agenda:
 
Umělecké a řemeslné
Publikováno:
 
19.12.2016 17:03
Poslední úprava:
 
před 3 lety

Dne 13. 12. 2016 třída I. SV vyrazila do Prahy. Cílem bylo poznat některé z významných památek Prahy a navštívit Neviditelnou výstavu. Studenti se ráno sešli na vlakovém nádraží ve Světlé nad Sázavou, užili si společnou cestu vlakem a hned po příjezdu do Prahy se pěšky vydali na procházku po Praze. Cestou si poslechli výklad o Národním divadle, výstavní síni Mánes, Tančícím domě a dalších významných místech města Prahy.

V domluvený čas jsme přišli na Neviditelnou výstavu. Účelem bylo, aby se studenti seznámili se světem nevidomých a přemýšleli nad ním. Výstavou prováděli lidé, kteří o svůj zrak přišli. Ti nejlépe mohli studentům přiblížit svůj život.

Dojmy z výstavy přiblíží vyjádření některých studentů:

„…bylo zajímavé poznat, jak se cítí nevidomí lidé a jak je pro ně obtížné pohybovat se v naprosté tmě. Chvílemi jsem byl naprosto ztracen a slepý člověk mi musel ukazovat správný směr, což je stejně vtipné jako smutné. Každopádně to byla nová zkušenost a jsem za ni moc rád, protože mi otevřela nový směr.“

„…změnilo mi to myšlení, bylo mi ctí vcítit se do světa nevidomých, jejich život vůbec není jednoduchý, a jsem velmi vděčná, že jsem zdravá a mám všechny smysly. Ovšem jejich city mi přijdou krásnější, lidštější, není to o vzhledu.“

„… Bylo velice k zamyšlení, jak vše mají ztížené, ale přesto se s tím smíří.“

„…v Praze to bylo neuvěřitelné, vlastně jsem si tam uvědomila, jak je pro nás zrak důležitý, ve tmě jsem si představovala, jak asi vypadá náš průvodce…“

„…když jsme došli na konec a mohli jsme konečně vidět, přála jsem si, aby náš průvodce Jarda viděl taky.“

Po výstavě jsme potřebovali vše vstřebat. Dali jsme si krátký rozchod a společně se pak vydali na vlak. Domů jsme dojeli znavení, hladoví, ale spokojeni. Byl to hezký vánoční dárek.