Stín nad Plzní

Život je bolestný a přináší zklamání, Massakr vol.1: Lovecraft / Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger

Agenda:
 
Výtvarné
Publikováno:
 
18.01.2017 14:08
Poslední úprava:
 
před 3 lety

V rámci volného cyklu exkurzí za současným i historickým uměním navštěvujeme nejčastěji pražské výstavní sály. Podnětné výstavy nicméně pravidelně nabízejí i galerie mimopražské, a tak jsme 14. prosince 2016 navštívili hned dvě, sídlící v západočeské metropoli: Galerii města Plzně a Západočeskou galerii.

Desatero hrůzy podle H. P. L.

Život je bolestný a přináší zklamání, takový název nese výstava v prvně zmíněné galerii. Podtitul Massakr vol.1: Lovecraft pak napovídá, že tématem této skupinové přehlídky jsou reflexe díla jednoho z otců moderního hororu, amerického básníka a prozaika Howarda Phillipse Lovecrafta (1890–1937), autora za svého života opomíjeného, který si však posmrtně získal status kultovního tvůrce a jehož dílo dnes patří k základním a často reflektovaným pilířům hororového žánru. Zatímco v zahraničí je Lovecraft prakticky součástí popkultury, v českém prostředí je jeho dílo, především díky zákazu vydávání v předrevoluční době, stále vnímáno spíše jako undergroundový poklad pro zasvěcené čtenáře. Českého vydání se již nicméně dostalo kompletnímu Lovecraftovu dílu povídkovému, autorovy básně a také neobyčejně rozsáhlá korespondence na své překlady stále ještě čekají.

Autor výstavy, historik umění a kurátor Otto M. Urban (m.j. autor výstavních projektů V barvách chorobných/idea dekadence a umění v českých zemích 1880–1914 v Obecním domě, Decadence now! v Rudolfinu nebo monografické výstavy Slepý vede slepého/ Jake a Dinos Chapman tamtéž) oslovil pro plzeňskou výstavu deset současných českých umělců, kteří se k Lovecraftovi a jeho dílu různým způsobem vztahují. Jedná se o první pokus o zmapování lovecraftovského hororu coby inspiračního zdroje současného umění a výstava ukázala, že odkaz H. P. L. v díle českých tvůrců rezonuje více než zvučně.

Expozice je členěna do deseti oddělených prostor, přičemž každý z autorů zpracovává jednu z nich. Vzniká tak vlastně konglomerát deseti mikrovýstav, odlišných použitým médiem i způsobem instalace, přesto fungujících i v rámci celku. Divák prochází výstavou a s každým novým sálem se dostává do odlišného prostředí, tak jako jsou odlišného rázu i osobnosti vystavujících a jejich vztah a vazba k Lovecraftovu dílu. Zatímco obvykle v Galerii města Plzně probíhají současně výstavy dvě, současná přehlídka využívá všech galerijních prostor, tedy nadzemí, včetně historického mázhauzu, a podzemí, které je součástí spleti v kameni tesaných chodeb, propojujících většinu plzeňských historických objektů v centru města, což je pro prezentaci hororových tvůrců prostředí opravdu vhodné.

Svá díla představili malíři Josef Bolf, Martin Salajka, Jan Vytiska a Jakub Gajdošík, sochaři Richard Stipl a Stanislav Karoli, komiksová autorka a ilustrátorka Eva Maceková, malíř a grafik Martin Mulač, grafik, typograf a hudebník František Štorm a autor tohoto textu, sochař a kreslíř Marek Škubal.

Výstava, k níž byl vydán také katalog, po zkončení v GMP pokračuje v lehce pozměněné podobě v pražské Trafo Gallery v Holešovicích.

Dívky, umělci a lokomotivy

Druhou výstavou, kterou jsme v rámci exkurze navštívili, byla monografická retrospektiva plzeňského rodáka, malíře a kreslíře Huga Boettingera (1880–1934) s názvem Kronikář nových časů, kterou připravila Západočeská galerie ve výstavní síni Masné krámy.

Boettinger byl zajímavá osobnost české kulturní scény přelomu 19. a 20. století. Patřil k secesní generaci a jeho obrazy byly v prvním desetiletí 20. století často vystavovány a kritikou kladně hodnoceny. Odmítal nicméně reflektovat nástup avantgardy a nových uměleckých směrů, díky čemuž se se svými idylickými krajinami a portréty zasněných dívek v očích kritiků dostal do pozice umělce-zpátečníka. Překvapivě proto působí umělcovo alter ego Dr. Desiderius, pseudonym, pod kterým se Boettinger s velkým úspěchem věnoval humoristickým kresbám. Jako pohotový a břitký karikaturista trefně glosoval dění ve společnosti i na umělecké scéně (skvělé jsou karikatury jeho uměleckých souputníků) a jeho ironické kresby se pravidelně objevovaly v dobových periodikách (např. Lidové noviny, Prager Presse, Světozor). Na výstavě byl, kromě mnoha jiných, prezentován též rozsáhlý cyklus humoristických (zároveň však bravurně zpracovaných) kreseb lokomotiv, z nichž každá byla provedena ve tvarosloví určité historické epochy či dle symboliky různých nacionálních a náboženských hnutí. Lokomotiva gotická, barokní nebo třeba vatikánská jsou díla, která díky výbušné směsi autorovy uměleckohistorické poučenosti, nesmlouvavě jisté ruky a jemně ironického smyslu pro humor ani po stu letech neztrácejí nic ze svého půvabu.


Život je bolestný a přináší zklamání, Massakr vol.1: Lovecraft

Otto M. Urban – autor a kurátor výstavy
Petr Krejzek (ReDesign) – grafická úprava knihy a výstavy
Filip Kosek, Ondřej Císler – architektura výstavy
Blanka Čermáková – produkce

Galerie Města Plzně 25.11. 2016 –15. 1. 2017
Trafo Gallery 26.1 –5. 3. 2017

Související odkazy:

Kronikář nových časů. Malíř a kreslíř Hugo Boettinger

Ivana Jonáková – autorka a kurátorka výstavy

Západočeská galerie, výstavní síň Masné krámy, 12. 10. 2016 – 8. 1. 2017

Související odkazy:

Použité fotografie z výstavy Život je bolestný a přináší zklamání, Massakr vol.1: Lovecraft : © Miroslav Chaloupka