Konzultace, Filla a mumie

Exkurze Ateliéru restaurování nabídla pestrý program

Agenda:
 
Výtvarné
Publikováno:
 
30.11.2017 21:44
Poslední úprava:
 
před 2 lety

Do Prahy za uměním vyrážíme pravidelně, ale exkurze, konaná v pondělí 30. 10. 2017 pod vedením Akad. soch. Sylvie Choisnel byla specifická, a to nikoli jen netypickým dnem v týdnu, který je ve většině galerií dnem zavíracím.

Prvním a zároveň nejdůležitějším bodem programu byla návštěva Ateliéru restaurování výtvarných děl sochařských na pražské AVU, kde měly naše studentky z Ateliéru restaurování domluvenou konzultaci s prof. Petrem Sieglem, dlouholetým vedoucím restaurátorské školy. Spolu s asistentem prof. Siegl prohlédl předložená portfolia a kresby, doporučil, co doplnit a čemu se více věnovat do přijímacích zkoušek, jejichž první kolo je v lednu, a poté celou naši skupinu osobně provedl rozsáhlými prostory restaurátorských ateliérů. Měli jsme tak jedinečnou možnost nahlédnout do míst, která jsou obvykle návštěvníkům striktně uzavřena. Není divu, vždyť díla, která zde prochází studentům pod rukama, jsou originály mnohdy nesmírné umělecké i historické hodnoty a práce s nimi vyžaduje mimo jiné i přísná bezpečnostní opatření. V ateliérech jsme tak mohli zhlédnout například právě doplňovaný originál tympanonu z portálu Panny Marie Sněžné, sochu Karla IV. z Mostecké věže, nebo keramickou kašnu z náměstí v Příbrami. Prof. Siegl nás seznámil s náročnou náplní studia v ateliéru, od povinných modelovaných i sekaných studií v nižších ročnících po diferencované programy pro studenty vyšších ročníků, kteří si již zvolili svoji specializaci. Několik studentů jsme též zastihli při práci a na profesorovo vyzvání nám ochotně přiblížili své rozpracované úkoly, nad jejichž rozsahem se našim studentům myslím poněkud tajil dech. Pevně ale věřím, že se studentky čtvrtého ročníku nenechaly zastrašit a naopak pro ně byla návštěva prestižní instituce důležitým podnětem k ještě intenzivnější a zodpovědnější přípravě na přijímací zkoušky.

I druhá zastávka byla v kontextu dřívějších exkurzí netypická. Dohodli jsme si totiž návštěvu Hrdličkova muzea člověka, velmi zajímavé antropologické sbírky, jež je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Expozice je koncipována v několika tematických blocích od evoluce člověka, přes vývoj jedince (ontogeneze), srovnávací anatomii až k oblastem patologie a fenoménu smrti. Pro nás jako pro sochaře byla samozřejmě velmi zajímavá též expozice posmrtných masek a odlitků rukou velikánů české a evropské historie, ať již to byly osobnosti politické (T. G. Masaryk, E. Beneš), umělecké (L. van Beethoven, K. Čapek) nebo významní učenci z řad vědců či univerzitních profesorů. Unikátní je též kolekce uměle deformovaných (prodlužovaných či naopak zplošťovaných) lebek z celého světa, kde vedle notoricky známých dlouhých lebek z planiny Nazca v Peru figurovalo i několik zástupců shodné deformace z našeho území (!). Zlatým hřebem návštěvy pak byl poslední sál, v němž nás čekaly vitríny se třemi kompletními autentickými staroegyptskými mumiemi a větším množstvím fragmentů, především různým způsobem mumifikovaných hlav.

Přestože návštěvy AVU i Hrdličkova muzea byly po všech stránkách intenzivní, rozhodli jsme se navštívit ještě Museum Kampa, jednu z mála uměleckých institucí, která nemá v pondělí zavírací den. Budovy někdejších Sovových mlýnů skýtají rozsáhlé výstavní prostory a kromě stálé expozice středoevropského moderního umění a díla Františka Kupky a Otto Gutfreunda (Sbírka Jana a Medy Mládkových) je zde také několik galerijních okruhů pro dočasné výstavy. My jsme navštívili dvě z nich: Ateliérová sousedství a Muž s hořící hřívou.

Výstava Ateliérová sousedství představuje unikátní uměleckou kolonii, která se na počátku dvacátého století vytvořila na pařížském předměstí v Puteaux a v níž žily či ji navštěvovaly významné osobnosti moderního umění v čele s bratry Duchampovými (Marcel Duchamp, Raymond Duchamp-Villon, Jaques Villon), Františkem Kupkou, Robertem Delaunayem či Francisem Picabiou. Výstava, na niž byly exponáty zapůjčeny z významných zahraničních sbírek (Musée National d´Art Moderne Paris – Centre Pompidou) i od soukromých sběratelů, představuje sondu do života a tvorby v kolonii žijících umělců, jejichž osobní vztahy a vzájemné inspirace měly zásadní vliv na vývoj evropského i světového moderního umění.

Muž s hořící hřívou, Emil Filla a surrealismus 1931–1939 je plný název výstavy, kterou pro Museum Kampa připravil historik umění Karel Srp. Věnuje se zde období, kdy Emil Filla opouští syntetický kubismus a uvolňuje malířský rukopis v biomorfním tvarosloví, ať už se jedná o lidské či zvířecí tělo. Tíživou atmosféru předválečných let reflektoval Filla v expresivních malířských i sochařských dílech s motivem soubojů, jež vynikají naléhavostí gesta, a třebaže jejich náměty si vypůjčuje z antické mytologie (Héraklés a jeho úkoly aj.), jsou především zhmotněnou předtuchou budoucích válečných hrůz. Kromě díla Fillova najdeme na výstavě též práce Jindřicha Štyrského, Toyen, Františka Muziky, Vincence Makovského, Aloise Wachsmana a dalších.

Exkurze, jako byla tato, významně pomáhají studentům nejen zorientovat se v historii umění, ale též uvědomit si v rámci oboru své možnosti, ať již z hlediska budoucího studia či inspirací pro vlastní tvorbu. Budovat si rozhled a povědomí je stejně důležité, jako tříbit a zdokonalovat výtvarné dovednosti, doufám tedy, že další exkurze tyto horizonty vbrzku opět o trochu rozšíří…

Odkazy:

Foto: Akad. soch. Sylvie Choisnel