Bienále 2018 a slavnostní otevření Glyptotéky

Každé dva roky představuje výstava Bienále výběr toho nejlepšího, co v naší škole vzniklo.

Agendy:
 
Informační portál , Domov mládeže, Umělecké a řemeslné, Výtvarné
Publikováno:
 
09.10.2018 20:08
Poslední úprava:
 
před měsícem

Nejinak tomu bylo i letos. K prezentaci vybraných prací studentů výtvarných ateliérů i jejich pedagogů opět sloužily všechny tři školní galerie (vzpomeňme, že dvě z nich byly otevřeny v rámci minulého Bienále a slaví tedy dva roky provozu), řada výtvorů byla pak též rozmístěna na chodbách školy a v aule.

V aule školy se též dne 27. září konalo, za účasti čestných hostů, slavnostní zahájení. Pozvání přijali radní pro oblast školství, mládeže a sportu Ing. Jana Fialová, ředitel krajského úřadu Kraje Vysočina Mgr. Ing. Zdeněk Kadlec dr. h. c., starosta města Světlá nad Sázavou Mgr. Jan Tourek, vedoucí ateliéru skla na partnerské New Bulgarian University v Sofii Prof. Konstantin Valchev a též zástupci kamenických a sklářských firem, s nimiž škola spolupracuje. V průběhu zahájení přivítal ve svém projevu hosty nový ředitel školy Ing. Martin Kubín, své projevy přednesli též Ing. Jana Fialová a Mgr. Jan Tourek. Hudebními vstupy zpestřil program pedagog Základní umělecké školy ve Světlé nad Sázavou kytarista Jiří Vencovský. Důležitým bodem zahájení Bienále bylo tradiční předávání ocenění za vynikající studentské práce. Cenu Kraje Vysočina získala Mirka Tesaříková (Ateliér kovu a šperku pod vedením MgA. Martiny Dulové), Cenu starosty města si odnesl Pavel Kolařík (Ateliér keramiky a porcelánu pod vedením akad. soch. Petry Šťastné), Cenu Svazu kameníků a kamenosochařů získal Martin Hůzl (obor kamenosochařství pod vedením Martina Roháčka), Cenu ředitele školy obdržela Johana Kosová (Ateliér konzervátorství a restaurování pod vedením akad. soch. Sylvie Choisnel), Cenu hlavního výtvarníka získala Raina Taseva z New Bulgarian University a Cenu za řemeslo si odnesl Jan Velek (obor uměleckořemeslné zpracování dřeva pod vedením Luboše Svobody). Všechny oceněné práce, velké množství z děl prezentovaných na výstavě a celou řadu zajímavostí a aktivit školy je možné nalézt v reprezentativním katalogu Bienále, který Akademie vydala v grafické úpravě MgA. Michala Chodaniče.

Po předání ocenění se pak celá společnost přesunula do spojovací chodby mezi druhou a třetí budovou k jednomu z hlavních bodů programu: slavnostnímu otevření nově zřízené Glyptotéky, tedy školní sbírky sádrových odlitků významných sochařských prací. Zde přivítal hosty hlavní výtvarník školy MgA. Milan Krajíček a poté předal slovo autorovi koncepce i realizace Glyptotéky, MgA. Marku Škubalovi. Ten ve svém projevu představil projekt v kontextu historickém coby navázání na sběratelské aktivity uměleckých vzdělávacích institucí a vyzdvihl jeho význam pro zkvalitnění výuky uměleckých disciplín prostřednictvím přímé konfrontace s díly starých mistrů. Stejně tak najde Glyptotéka uplatnění i při výuce dějin umění, je totiž přehledně chronologicky řazena, opatřena podrobnými popisky a její dějinný záběr je opravdu široký – představuje sochařské práce od neolitu až do poloviny dvacátého století. Prostřednictvím nákupů a především systematických výměn s uměleckými institucemi i soukromými sběrateli se doposud podařilo nashromáždit více než čtyři desítky mnohdy unikátních sádrových modelů, s vizí k dalšímu postupnému rozšiřování. Přestřihnutím pásky rukou Ing. Jany Fialové a Ing. Martina Kubína se pak školní Glyptotéka slavnostně otevřela nejen pro výuku studentů, ale též pro zamýšlené edukativní programy pro širší veřejnost.

Po prohlídce Glyptotéky se pak hosté přesunuli k návštěvě expozic Bienále ve třech školních galeriích. Zde byly představeny vybrané práce studentů i pedagogů v rozličných materiálech a médiích, od skla, sádry, kamene a porcelánu po papírmašé či různé druhy plastů. Koherentnost jinak žánrově i formálně pestré expozice pak zajišťovala minimalisticky pojatá instalace pod vedením akad. soch. Sylvie Choisnel a MgA. Marka Škubala.

Výstavy Bienále mají svůj smysl nejen jako způsob reprezentace a utužení kontaktu mezi školou a veřejností (městem, krajem, institucemi, partnery), ale představují též určitý interní časosběrný dokumet toho, jak se škola vyvíjí, proměňuje a roste. Je to vždy po dvou letech vystavené vysvědčení o tom, jak škola funguje a co nového vzniká. Za letošním ročníkem se lze ohlédnout s pocitem dobře vykonané práce. Těšme se na to, co přinese Bienále příští, jubilejní desáté…