Opět ve slévárně v Novém Ransku

Kováři v provozu velké firmy

Agendy:
 
Informační portál , Umělecké a řemeslné
Publikováno:
 
27.11.2018 11:07
Poslední úprava:
 
před 20 dny

Je s podivem, jak ten čas letí. Opět se ve škole vyměnili žáci, takže v rámci pravidla „lépe jednou vidět než několikrát slyšet“ jsme navštívili slévárnu a modelárnu v Novém Ransku a prohloubili znalosti o zpracování kovů jak z historického pohledu, tak i za současných podmínek.

Bylo milým překvapením, kolik žáků se exkurze zúčastnilo. Díky dobrému náboru v oborech kovo máme opravdu hodně žáků, proto exkurzi budeme muset realizovat častěji a pro menší skupiny. V důsledku velké zvídavosti žáků se trochu protáhlo úvodní představení firmy a její historie a řeč se stočila i na umění, takže jsme se dozvěděli, že pamětní deska Jaroslavu Haškovi visící na budově světelského nádraží se odlévala právě v této továrně.

Dojmů bylo hodně, proto jsem požádal samotné účastníky, aby se o ně podělili s čtenáři našeho webu.

Štěpán Pavlas z 1. roč. Uměleckořemeslného zpracování kovu:

Dne 25. 10. 2018 jsme navštívili slévárny v Novém Ransku. Již na začátku exkurze jsme byli překvapeni rozlehlostí areálu a množstvím uskladněného materiálu, který byl doslova všude. Posléze jsme byli seznámeni s bezpečností, historií a zajímavostmi ohledně tamější slévárny a slévárenství vůbec. Samotná exkurze začala v nejstarším provozu, kde jsme byli uchváceni tavicími pecemi, které žhnuly jasně zeleným plamenem. Následoval provoz, kde pracovníci odlévali hliníkové výrobky. Následně jsme se přesunuli do brusírny a dalších provozů. Za zmínku by stál provoz, kde pracovníci slévárny dělali formy za pomoci dusaného černého písku pojeného prostředky na lihové bázi. Nutno podotknout, že tato výroba byla spojena s neobyčejným zápachem. Následovala prohlídka zbytku areálu, a to včetně laboratoře, kde se kontroluje kvalita odlévací směsi a mnoho dalších věcí nezbytných ke slévárenskému provozu a kvalitě výroby. Osobně musím zhodnotit práci ve slévárnách jako náročnou a nebezpečnou, přesto nezbytnou.

Lukáš Haderka z 2. roč. Uměleckořemeslného zpracování kovu:

V 7:30 jsme se všichni sešli na nádraží ve Světlé nad Sázavou a odjeli přes Havlíčkův Brod do Ždírce nad Doubravou, kde jsme vystoupili a pěšky společně šli přibližně 1,5 km do Nového Ranska. Tam měla proběhnout naše exkurze v tamních slévárnách. U hlavní brány jsme se vyfotili před sochou slévače a následně přesunuli do jídelny podniku, kde jsme počkali na našeho průvodce. Ten nám prozradil mnohé o slévárně a také nám dal školení o tom, jak se máme v průběhu exkurze chovat, abychom nepřekáželi při práci a zachovali bezpečnost svou i ostatních. Mimo jiné zdůraznil, že se máme od strojů, vybavení a výrobků držet dál, protože většina je rozpálená a hrozí nebezpečí popálení. Zajímavé bylo doporučení bezpečné vzdálenosti 10 metrů. K našemu překvapení jsme ovšem zjistili, že v celých slévárnách jsou jen úzké uličky, a tak jsme se pohybovali přímo vedle zařízení. Viděli spoustu zajímavých věcí jako například testování kovu v laboratoři, nalévání kovu do forem, vzhled zformovaných odlitků. Také jsme poznali docela nepříjemný zápach, který se linul všude. Je vidět, že práce ve slévárnách je náročná.

Foto: archiv školy