V pondělí 17. 6. 2019 jsme se ráno vydali autobusem ze Světlé nad Sázavou do Humpolce. Hned na začátku našeho výletu nás potkala nepříjemnost – ujel nám autobus do Želiva, a tak jsme museli počkat na další. Ale to nás neodradilo. Hned po příjezdu do rekreačního areálu Kletečná, které je kousek od Želiva, jsme vybalili a zabydleli se. Odpoledne jsme se vydali na nedalekou přehradu Trnávku, kde se někteří i vykoupali. Překvapením bylo, když sem za námi přijela naše bývalá třídní učitelka paní Tereza Brožková i s malým synem Beníkem. V podvečer jsme se vrátili do Kletečné, kluci rozdělali oheň a večer jsme strávili u něj.
Druhý den jsme se vydali do Želiva. Navštívili jsme klášterní pivovar, kde jsme měli dohodnutou prohlídku i s ochutnávkou piva. Mají rozsáhlý výběr různých druhů piv a dokonce rozváží pivo i do okolních států i dále (např. Německo, Švédsko..). Po návštěvě pivovaru následovala prohlídka Želivského kláštera. Římskokatolický klášter má historii velmi dlouhou a hlavně pestrou – jeho historie se datuje už od 12.století. Po požárech byl několikrát opravován. Avšak později se o jeho pozdější přestavbu ve stylu barokní gotiky zasloužil i Jan Blažej Santini. Ve 20. století, přesněji roku 1950 byl klášter zrušen a v následujících čtyřech letech sloužil jako internační tábor pro politicky nepohodlné kněze a řeholníky. Několik let zde byla umístěna i protialkoholická léčebna. V současné době má 6 farářů a opatem je Jaroslav Jáchym Šimek – dokonce jsme měli to štěstí a setkali se s ním. Navečer po návratu do areálu, jsme se věnovali různým sportům a hrám. Později jsme rozdělali oheň a opékali buřty. Poklidným večerem u ohně jsme zakončili i druhý den.
Třetí a poslední den jsme po snídani začali pomalu balit a před obědem opustili rekreační středisko. Jeli jsme autobusem zpět do Humpolce, kde proběhl náš poslední výšlap na Orlík. Bohužel jsme se dostali jen k bráně. Tak snad někdy příště.
Věřím, že výlet se líbil všem i přes počáteční malou potíž a i počasí nám opravdu přálo.
Foto Jana Lacinová
