Ateliér průmyslového designu na výstavách v Praze

Nespokojíme se s málem

Agendy:
 
Informační portál , Výtvarné
Publikováno:
 
13.11.2019 09:33
Poslední úprava:
 
před 8 měsíci

Ve dnech 15. a 16. září 2019 jsme v ženské sestavě druhého, třetího a čtvrtého ročníku Ateliéru průmyslového designu vyrazily hned na několik zajímavých výstav: výstavu Odvaha a risk – století designu v UPM, komorní výstavu prof. Harcuby – významného výtvarníka v oboru rytého skla a medaile a pak velmi poutavou výstavu Plejády skla – expozici vývoje českého autorského skla druhé poloviny 20. stol. od komorních plastik až po díla navržená do konkrétních architektonických prostor zahraničních výstav Expo.

Ve Veletržním paláci jsme pak navštívily výstavu Alberta Giacomettiho – avantgardního malíře a sochaře, který svým osobitým způsobem ztvárnil ve více než stovce plastik lidskou figuru. Dále dle individuálního zájmu studentky zašly např. na výstavu Milana Grygara, Josefa Bolfa „Tušení stínu“ nebo do otevřeného depozitáře asijského umění. Během dne nechyběl ani čas na krátké volno – svačinu u řeky či procházku po Praze. Den v hlavním městě v krásném počasí jsme si zkrátka užily po všech stránkách.

Foto M. Klimošová, studenti

Odkazy:

Odvaha a risk

Plejády skla

Alberto Giacometti

Něco o výstavě: Odvaha a risk – století designu v UPM.

Uměleckoprůmyslové muzeum uspořádalo dvanáct vybraných výstav designu 20. stol. v návaznosti na vydanou publikaci „Design v českých zemích 1900 – 2000.“ Pro vystavování designu v českých zemích tehdy nebylo právě příznivé společensko-politické klima, protože totalitní ideologie nevytvářely pro český design právě vhodné kulturní, výrobní a tržní podmínky tak jako západní demokracie. Výstavnická řešení prezentace exponátů byla tehdy nekonvenční, odvážná a riskantní a tím se výrazně zapsala do dějin českého designu a výstavnictví. Byly to projekty architektů Otto Rothmayera, Ivana Sovy, Václava Ciglera, Karla Pragnera, Michala Brixe a Petra Horneka. Kurátory výstav tehdy byli Jiřina Vydrová, Karel Hetteš, Milena Lamarová, Josef Kroutvor, Ludvík Hlaváček a vizionář Zdeněk Pešánek. Na designu vybraných výstav spolupracovali fotografové Jan Svoboda a Gabriel Urbánek a grafičtí designéři Jan Kotík, Josef Flejšar, Pavel Kopřiva a Aleš Najbrt.

Přehled vybraných výstav:

1. Století designu. 1984–85

Výstava sleduje proměny podob užitkových předmětů v souvislosti s uměním, technikou, výrobou a „duchem doby.“ Oddíl „Protodesign“- to je racionální myšlení v předmětech kolem r. 1900 – v období geometrické linie secese.

Období let 1910–1925 usiluje o „nový sloh,“ kdy se rodí kubismus, purismus a konstruktivismus. Funkcionalismus v letech 1920–40 představuje demokratickou bytovou kulturu. Oddíl „Design a výroba 1950–80“ prezentuje exponáty západních zemí. V roce 1916 byl vydán katalog Design v českých zemích jako ojedinělá souhrnná studie zabývající se dějinami českého designu 20. století.

2. Jubilejní výstava družstva Artěl. 1918

Výstava pražského spolku výtvarníků a teoretiků, založeného r. 1908 byla zaměřená na užitou tvorbu a interiérový design – hračky, šperky, interiérový textil, keramiku a sklo.

3. Výstava uměleckého průmyslu československé­ho. 1921

Svaz československého díla tehdy propagoval moderní český program obytného prostředí, které vycházelo z naší národní povahy a to v šestnácti vzorových interiérech. Autorem návrhu jednoho z nich – dělnického bytu-je Pavel Janák.

4. Světelné plastiky. 1936 / Krásné světlo. 1942

Člen skupiny Devětsil Zdeněk Pešánek vystavil v r. 1936 dílo „Století elektřiny.“

Od r. 1939 připravoval výstavu „Krásné světlo“- jako futuristickou vizi uplatnění světelného designu. Výstava byla kvůli okupaci zredukována na neveřejnou výstavku v r. 1942 a předvedla nové fosforeskující materiály, působení ultrafialového světla, tvarový vývoj svítidel a světelné plastiky.

5. Stroj a nářadí jako dílo výtvarné. 1953

Výstava ukazuje tvarový vývoj pracovních nástrojů od středověku po současné modely strojů. V geniálních dílech Vincence Makovského a Zdeňka Kováře a jejich žáků se uplatňuje sochařský přístup v tvarování strojů a pracovních nástrojů.

6. XI. Trienále – česká expozice v Miláně. 1957

Výstava v instalaci Františka Trostera – zajímavá konstrukčním řešením a dramatickým nasvětlením exponátů byla zaměřená na sklářské umění, československé sklo bylo tehdy nejprogresivnějším výtvarným oborem.

7. Bilance 58. 1958

Mezinárodní přehlídky jako XI.Trienále nebo Expo 58 byly impulzem ke vzniku skupiny Bilance, která sdružovala kolem padesáti výtvarníků všech oborů designu. Výstavnickým fundusem bylo lešení, které proměnilo slavnostní výstavní síň v civilní prostor všedního dne.

8. Design a plastické hmoty. 1972

Architekti Václav Cigler a Vladimír Pešánek přetvořili výstavní sál muzea v nafukovací halu. Katalog a plakát k výstavě vystihují vlastnosti plastických hmot jako je tvárnost, transparentnost a snadnost sériové výroby. Díky této výstavě se v UPM nachází největší česká kolekce nábytku a svítidel z plastických hmot.

9. Žena doby secese. 1976

Dvacet pět šatových kompletů, módních doplňků a předmětů denní potřeby byly prezentovány jako umělecké dílo a součást tehdejšího životního stylu.

10. Design multi. 1980

Vitríny sestavené z instalatérských kolen, „navigace“ z kanalizačního potrubí na vstupních schodech, plastové přepravky a na nich vystavené exponáty – to byla jedna z nejprovokativ­nějších výstav v době normalizace.

11. Cesty k postmoderně. Průzkum 80. let. 1990

Pád totality znamenal počátek svobodné éry. Aranžmá výstavy Petra Horneka propojilo volné a užité umění, předměty denní potřeby zde byly vystaveny jako solitéry se svým příběhem a symbolickým poselstvím. Plakát k výstavě vytvořil Aleš Najbrt, vystavujícími jsou např. Milan Knížák nebo Bořek Šípek.

12. Za novou architekturu. 1942

Výstava více než dvou set padesáti českých architektů byla prezentována prostřednictvím velkoformátových fotografií. Součástí výstavy byla tehdy zahrada jako ukázka řešení obytného exteriéru. Expozice ukázala přehlídku české puristické a funkcionalistické architektury jako logického pokračování české architektonické moderny.