Světelští rorýsi lákají filmaře

Agendy:
 
Informační portál , Sociální a zdravotní, Gymnázium, Domov mládeže, Umělecké a řemeslné, Výtvarné
Publikováno:
 
04.06.2020 09:07
Poslední úprava:
 
před 5 měsíci

Kolonii rorýsů, které v roce 2015 díky zateplování budov hrozil zánik, se podařilo zachránit a zachovat. Stejné štěstí však nemělo mnoho dalších okolních hnízdišť, a tak se stala ta naše světelská jednou z nejpočetnějších hnízdních kolonií v širokém okolí. Díky opatrnému a vstřícnému přístupu k tomuto chráněnému opeřenci získala škola i čestný titul Rorýsí škola.

Rorýsi v současné době hnízdí ve více jak polovině z 24 hnízdních dutin vložených během rekonstrukce do zateplení dvou budov areálu, v zachovaných větracích otvorech pod střechou spojovací chodby i ve dvou dřevěných budkách tamtéž. První z nich byla reakcí na prosbu vedení záchranné Stanice Pavlov, aby byla šance umístit v případě úspěšného hnízdění našeho páru adoptivní mládě do jeho péče. Druhá budka se objevila na fasádě spojovací chodby v dubnu 2018 – Česká zemědělská univerzita z Prahy se u nás rozhodla testovat svou „chytrou budku“. Hned druhý rok se jinak velice konzervativní rorýsi uhnízdili pod dozorem kamery, a proto jsme mohli tak říkajíc „z první řady“ sledovat drama výchovy pozdního mláděte, kterého se rodiče snažili dokrmit i za špatného počasí a bez podpory hejna, které už odletělo do svých afrických zimovišť.

Úspěšná kolonie letos vzbudila pozornost i filmařského týmu pod vedením pana Jana Hoška. Tento uznávaný scénárista a režisér, který je podepsán pod mnohými skvělými dokumentárními celovečerními i krátkometrážními filmy o přírodě (např. Planeta Česko 2017, Svět podle termitů 2017, Jak se dělá prales 2015, TV seriál Příběhy zvědavých přírodovědců 2015, O syslech a lidech 2012, Gorily mezi Prahou a Afrikou 2011, Netopýři ve tmě 2009, Expedice Rattanakiri 1999 aj.) si pro natáčení scén o rorýsech do svého dalšího připravovaného filmu vybral právě naši kolonii.

7. května tak na naší škole proběhlo zvláštní setkání – shodnou náhod přesně v den, kdy se naši rorýsi vrátili po mnoha měsících do svého hnízdiště, tu na ně čekala zatím jen přípravná skupina filmařů v čele s pane Hoškem, kteří chystali budku – prozatím jen s atrapou kamery, aby si rorýsi na ní přivykli a nebyli následně při natáčení rušeni. Teď už zbývá jen nezanedbatelná maličkost, aby se jeden pár těchto neobyčejných svišťounů rozhodl strávit v této budce své líbánky a následně i zbytek hnízdní sezóny. Pak bychom mohli sledovat jedinečný životní styl našich světelských rorýsů i na velkých plátnech kin nebo v televizních obrazovkách.

Foto E. Bernadová