EVS (European Voluntary Service) umožňuje mladému člověku nebo skupině mladých lidí pracovat v neziskové organizaci v zahraničí. Mladí lidé tím získávají znalosti a dovednosti, které přispívají k jejich osobnímu i profesnímu životu.
Koordinátorka celého semináře – Iva Havlíčková, celý víkend energicky přednášela devíti studentům z koutů celé Vysočiny. První den dopoledne bylo ve znamení celkového představení EVS, její detailní rozbor a samozřejmě vzájemné seznámení studentů. Účastníci se dozvěděli důležité informace a to, že dobrovolníci mohou vyjet na službu 2–12 měsíců dlouhou, věková hranice je 18–30 let ( výjimečně 16 a 17 let), mohou vyjet do jakékoliv země EU, partnerských zemí jihovýchodní, východní Evropy a Kavkazu, Středomořských partnerských zemí, členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a dalších partnerských zemí, které mají podepsány patřičné smlouvy s Evropským společenstvím. Taktéž si musí vybrat téma služby, kterou chce vykonávat. Dále přednášející hovořila o tom, jak najít, kontaktovat a pracovat s hostitelskou i vysílající organizací, které celou EVS zajišťují a samozřejmě se dozvěděli spoustu dalších cenných informací. Zajímavým zjištěním pro studenty bylo, že dobrovolník nemusí umět žádný ze světových jazyků, aby se služby mohl účastnit. Povinností HO je dobrovolníka učit jazyku země, ve které se nachází a samozřejmě také rozvoji světového jazyka, pokud už ho ovládá.
Po vydatném obědě se studenti na moment vžili do kůže budoucího dobrovolníka při sepisování životopisu a motivačního dopisu, který se posílá oběma organizacím, a podle něhož se většinou rozhodne, zda dobrovolníka přijmout, nebo ne. Také se učili pracovat s Databází EVS, což je souhrnná databáze všech schválených projektů EVS. Po několika vyčerpávajících hodinách procvičování angličtiny účastníci zcela rozebrali pojem „kultura“, kdy diskutovali o tom, co to vlastně je, co na první pohled vidíme, a co se skrývá pod tou tenkou, sotva viditelnou slupkou. To zcela vyčerpalo sobotní program a vyhladovělí studenti se odebrali na večeři a následně do čajovny, kde se odehrával takový volný, večerní program. Po celý den nás doprovázel ex-dobrovolník egypťan Saleh, který barvitě líčil zážitky ze své EVS, vyprávěl, jak moc mu to změnilo život, a zároveň tu seznamoval budoucího dobrovolníka Michaela – taktéž z Egypta, s životem „EVSáka“. V čajovně se účastníci seznámili ještě se současným dobrovolníkem z Turecka. Ihned se mezi všemi vytvořila přátelská pouta a s nimi i parta, která se dala těžko roztrhat, tedy alespoň na ten víkend. Celá skupinka vydržela v čajovně dlouho do noci. Únava však všechny donutila odebrat se na hotelové pokoje, avšak tam jakoby zázrakem opadla a studenti pokračovali v živých diskuzích téměř až do rozbřesku. Není divu, že další ráno při snídani byla káva nedostatkovým zbožím.
Unavení studenti se však po snídani vrhli s vervou do práce. Po stručném zopakování informací z minulého dne přišel na řadu jev kulturního šoku, který je pro dobrovolníky zcela typický po nějakém čase stráveném v jiné zemi, jiné kultuře.Otázka kulturního šoku zcela zabrala celé nedělní dopoledne a tím i takřka celý zbytek semináře o EVS. Studenti si s sebou odnesli spoustu nových, užitečných informací a rad, které se jim budou hodit nejen při Evropské dobrovolné službě.