Po nutné přestávce z let coronavirové pandemie jsme se letos konečně vydali na návštěvu adventní Vídně. Navázali jsme tak na tradici z předešlých let. 30. listopadu 2022 jsme vyrazili do metropole na Dunaji, do v mnoha směrech inspirujícího města Vídně. Po hladce probíhající cestě jsme se společně od výstupu na Swedenplatz prošli k chrámu svatého Štěpána, pak po Graben (Příkopech) k Michalskému náměstí, dále přes císařský palác Hofburg až téměř k Marie-Terezie platz. Na této tradiční trase jsme si prohlédli významné památky a počali nasávat adventní atmosféru. Nato jsme se kousek vrátili ke středobodu naší exkurze.
Jako vždy byla v plánu návštěva světově proslulého Muzea Albertina. Každoročně se zde pořádají mimořádně úspěšné výstavy světových celebrit z historie i současnosti výtvarného umění. Letos zde je k vidění výrazný úsek světového výtvarného umění, 80. léta newyorské avantgardy, konkrétně dílo neo-expresionisty Jeana-Michela Basquiata. Výstava prezentuje převážně malby tohoto americkohaitsko-portorického umělce.
Velká umělcova výstava v Albertině
Málokterý jiný umělec je tak typickým představitelem 80. let a pulzující newyorské umělecké scény jako oslnivý a výjimečný fenomén Jean-Michel Basquiat.
Jako umělec tvořící zpočátku hlavně graffiti žil částečně na ulici. Brzy ale následuje rychlý vzestup, Basquiatova raketová kariéra. Jako hlavní hrdina se stýká s nejvýznamnějšími umělci své doby, včetně hudebníků jako David Bowie a Madonna. S Andym Warholem ho pojilo inspirativní přátelství. Basquiatovy obrazy jsou extrémně žádané a rychle zdražují. V roce 1982 se stal nejmladším účastníkem documenta7 a prvním světově proslulým umělcem s afroamericko-karibskými kořeny. Rychlý úspěch se ale stává výzvou, která dlouho nevydrží, v roce 1988 umírá na předávkování.
Basquiatova práce je aktuálnější než kdy jindy, je průlomová a vizionářská. Zabývá se stejně africkou minulostí jako problematickými hierarchiemi ve společnosti. Nejdůležitějším tématem je pro něj všudypřítomný rasismus, který se ho osobně také dotýká. Jako excentrický outsider a vykořisťovaná superstar své doby se Basquiat prosazuje jako jedna z nejdůležitějších klíčových postav současného umění. Výstava v Albertině je první ucelenou muzejní retrospektivou mimořádného díla Jeana-Michela Basquiata v Rakousku. Ukazuje kolem 50 hlavních děl z renomovaných veřejných a soukromých sbírek, poskytuje nové pohledy na Basquiatův jedinečný vizuální jazyk a dekóduje obsah jeho uměleckých myšlenek.
Výstava je k vidění v Albertině od 9. září 2022 do 8. ledna 2023.
Albertina je jednou z nejvýznamnějších kompilací v oblasti moderního výtvarného umění, které je v podobě Baltimer Collection (Baltimerových sbírek). Prezentace děl je nazvána „Od Moneta po Picassa“ a zahrnuje díla impresionistických a postimpresionis¬tických umělců, jako jsou Monet, Renoir, Degas, Gauguin, Cézanne, Toulouse-Lautrec. Mezi dalšími umělci jsou ve sbírce zastoupeni představitelé německého expresionismu se skupinami Die Brücke a Der Blaue Reiter a umění tzv. nové objektivnosti (Wacker, Sedlacek a Hofer). Hlubší zaměření je na díla rakouských umělců Oskara Kokoschky a Albina Egger-Lienze. Rozmanitost ruské avantgardy představují obrazy Gončarova, Maleviče a Chagalla. Prezentace je doplněna řadou Picassových děl v průřezu jeho tvorbou od raného kubistického období k zralému období ze 40. let 20. století až po pozdní experimentální období. A mnoho dalších děl od věhlasných a světově uznávaných umělců doplňuje expozici. Tuto výstavu jsme procházeli v nejvyšším patře galerie.
Albertina dále představuje dvě rakouské umělecká dvojice, které si během mnoha let spolupráce vyvinuly svůj nezaměnitelný styl. Mediální umělci Peter Hauenschild a Georg Ritter spolupracují na svých monumentálních kresbách od roku 1989. Markus Muntean a Adi Rosenblum spolupracují od roku 1992. Oběma dvojicím věnuje Albertina dvoudílnou retrospektivní výstavu, která reprezentuje díla z vlastních sbírek i zapůjčená.
Žánr kresby je považován za nejindividuálnější estetický projev. Proto spolupráce Hauenschilda a Rittera, která sahá až tak daleko, že je k nerozeznání, která ruka umělce jej vytvořila. Tento umělecký projev je zcela mimořádný a je mu věnována první část výstavy. Při navrhování kreslených děl zůstávají oba umělci spojeni mediálně se svou další tvůrčí prací tím, že nejprve navrhují scény digitálně a ztvárňují objekty na počítači, než je ručně vloží na papír. Ve vrstvené struktuře se střídavě prolíná šrafování za šrafováním a pomocí nich se modelují interiéry, krajiny a vyobrazení postav. Kresby vznikají vždy mezi jinými projekty, v situacích vytržených z každodenního života. Záplava vjemů, které umělce obklopují a do kterých oni sami vstupují, jsou v procesu zdlouhavé a pečlivé kresby zpomaleny a v podobě kresby zastaveny. V druhé části výstavy se reprezentují Muntean a Rosenblum velkým množstvím obrazů. Pro svá díla využívají fotografie z módních časopisů nebo sociálních sítí, kterých se tam denně zobrazují tisíce. Opakovaně se při tom setkávají s designovými principy, které se prolínají i dějinami umění – držení těla a gesta, určitý výraz obličeje, projev fyzické krásy. Jsou přeneseny do současnosti pomocí moderního fotografického materiálu. Muntean a Rosenblum umisťují postavy z nejrůznějších kontextů do místností či krajin ze svého rozsáhlého obrazového archivu a vytváří tak své přísně komponované scény. Vyobrazení převážně mladých lidí ve volnočasových situacích, které však nepůsobí rozverně a bezstarostně, ale naopak hledí na diváka vážným melancholickým pohledem, situace zůstávají vždy nejednoznačné. Výstava je k vidění od 1. října 2022 do 15. ledna 2023.
Díla umělců rodiny Altovy patří k vrcholným dílům rakouské akvarelové malby. Na Světové výstavě v roce 1873 byla poprvé vidět velkolepá díla Franze Alta, která zobrazují urbanistický vývoj Vídně ve vedle sebe postavených motivech. Díla otce Jakoba Alta mají svůj výchozí bod v restaurování města po napoleonských válkách. Spolu se svými syny Rudolfem a Franzem, oba se dožili 92 let, malířská rodina pokrývá široký oblouk kulturních dějin od období biedermeieru až po umění kolem roku 1900. Jejich tématy jsou architektura a krajina, městský život a krása přírody. Do rodiny malířů Altových patří Jakob Alt (1789–1872) a jeho dva synové Rudolf (1812–1905) a Franz (1821–1914). Jakob Alt přišel do Vídně z Frankfurtu nad Mohanem v roce 1810. Svou rodinu podporoval sérií tisků městských vedut a krajin. Rudolf Alt, ve stáří povýšen do šlechtického stavu, tak je od roku 1897 Rudolf von Alt. Jeho mladší bratr Franz se akvarelu naučil od svého otce. Výsledkem byla spolupráce jako rovnocenných partnerů. Oba bratři dosáhli nejvyšší úrovně virtuozity a expresivity v malbě akvarelem.
Přestože se Franz za svého života těšil největšímu uznání, zejména ve vídeňské šlechtické společnosti, nikdy nedosáhl umělecké zralosti svého staršího bratra. Rudolf prošel dlouhou životní a tvůrčí cestou, která ho až do počátku 20. století přivedla k novým řešením a skvělým úspěchům v akvarelové malbě.
Výstava ukazuje vlastní poklady, které působivě dokládají velký význam malířské rodiny Altových pro umění 19. století.
Výstava je k vidění od 9. listopadu 2022 do 29. ledna 2023.
Po náročných výstavách čekalo studenty osobní volno, které veskrze využili k prohlídce historického centra. V podvečer jsme se všichni opět setkali na Švédském náměstí a vydali se zpět do Světlé nad Sázavou.
Uvidíme, jaké budou svody galerie a nesčetných dalších muzeí a výstavních prostor. Možná vytvoříme novou koncepci adventní rakouské exkurze. Pokud by byl zájem a chuť, tak bychom se v budoucnu pokusili položit základní kámen i k tradici velikonočních exkurzí…
Zdroj: albertina.at/, cs.wikipedia.org/wiki/Jean-Michel Basquiat
Foto P. Vampola
