Cesta za poznáním do německého Berchtesgadenu

Pohádkové jezero Königsee i monumentální Orlí hnízdo

Agendy:
 
Informační portál , Sociální a zdravotní, Gymnázium, Umělecké a řemeslné, Vyšší odborná škola, Výtvarné
Publikováno:
 
19.06.2023 08:14
Poslední úprava:
 
před 10 měsíci

V úterý 13. června 2023 se uskutečnila školní akce stíhaná zpočátku nepřízní osudu. Zájezd byl sjednaný v prosinci 2019, první termín domluvený na červen 2020 i druhý plánovaný o rok později musely být zrušeny kvůli covidové pandemii, která vedla k uzavření hranic sousedních států. A v září 2022 jsme akci rušili opravdu ze dne na den, protože napadlo tolik sněhu, že byl celý objekt na vrcholu hory Kehlstein uzavřen. Inu Alpy! Poslední termín nám ovšem vše vynahradil. Pravda, vstávat jsme museli brzy, protože odjezd byl stanovený na druhou hodinu v noci, ale většina účastníků využila noční přejezd k dospání. Kolem osmé hodiny ráno jsme byli na místě a vítalo nás luxusní počasí – modré nebe, sluníčko, jasný výhled, nikde ani mráček. Nejprve jsme se přemístili k ledovcovému jezeru Königsee, zde jsme se nalodili na jednu z mnoha elektrolodí a pomalým tempem jsme mířili na opačný břeh k poutnímu kostelíku sv. Bartoloměje. Jezero ležící nedaleko německo-rakouské hranice se pyšní mnoha superlativy. Jedná se o jedno z nejvýše položených jezer v Německu, o nejhlubší německé jezero s hloubkou téměř 200 metrů a také o jedno z nejčistších jezer v celé zemi.

V polovině plavby kapitán na chvíli zastavil loď, na trubku zahrál zvučnou melodii a ozvěna mu ji vracela. Cestou jsme mohli obdivovat i vodopád Königsbachfall. Na protějším břehu jsme se prošli ke kostelu, pořídili fotografie, mnozí posnídali na lavičkách, prostě pohoda. Po návratu do přístavu jsme měli dostatek času na nákup suvenýrů i kávu v některé z mnoha kaváren. Po obědě nás autobus přepravil do Berchtesgadenu na parkoviště, odkud jsme pokračovali místní kyvadlovou dopravou a po úzké silničce plné serpentin jsme vystoupali na horu Kehlstein do výše přes 1800 metrů. Poslední úsek vedoucí studeným tunelem a poté luxusním zlaceným velkokapacitním výtahem jsme zvládli rychle a konečně jsme stanuli v Hitlerově Orlím hnízdě. Stavba honosné horské chaty ve výšce 1834 a vybudování přístupové cesty k ní bylo ve své době nevídaným stavitelským a inženýrským počinem. Chata a k ní vedoucí bezmála sedm kilometrů dlouhá klikatá horská silnice s pěti tunely, která vznikala odstřelováním tvrdé skály, byly dokončeny ještě před Hitlerovými 50. narozeninami.

Faktem je, že Hitler zde mnoho času nestrávil, je zdokumentováno jen 14 jeho návštěv a z původní chaty také mnoho nezůstalo, je přebudována na restauraci s vyhlídkovou terasou. Uvnitř dnešní návštěvníci najdou restauraci podávající bavorské speciality. Většina původního nábytku byla již dávno rozebrána, ale něco přeci jen zůstalo – třeba ohromný mramorový krb, dárek Hitlerovi od Mussoliniho. Okolí nám ale vše vynahradilo. Stačilo vystoupat ještě několik desítek metrů k pamětnímu kříži a otevřel se nám úžasný výhled na okolní alpské velikány i jezero hluboko dole pod námi.

Zájezd se vydařil nejen díky neskutečně pěknému počasí, ale i díky naší CK Vega Tour, která nám zajistila časové vstupenky, takže jsme nikde nemuseli čekat. Plní zážitků, ale také již poměrně unavení jsem vyrazili na zpáteční cestu, kterou většina účastníků prospala. Ale poznali jsme destinaci, která určitě stojí za opakovanou návštěvu.

Foto Petr Vampola a Lenka Zadinová

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace