Ve středu ráno opouštíme dolinu Grbaja a směřujeme do oblasti Komovi. Naším cílem je sedlo Trešnjevik. Do sedla nás čeká 17 km dlouhý výjezd po úzké cestě, kde se stěží vyhnou dvě auta, natož pak náš autobus. Na odbočce na sedlo dává řidič Pavel do přehrávače Kabáty a probouzí v sobě pudy bývalého jezdce rallye. Druhý řidič Michal, zvyklý na klidné linkové busy je z toho mírně bledý a zbytek osazenstva si jízdu nadmíru užívá .
Po asi půlhodinovém výjezdu jsme na sedle u hospody. Kempit se zde dá na loučce zdarma, voda je buď v hospodě nebo u pramene (v době naší přítomnosti vyschlého). Naším cílem je dojít k dvěma krásným kopcům Kom Vasojevički a Kom Kučki. První z nich, tedy Kom Vasojevički hodláme také vylézt. Naše cesta míří nejprve na planinu Štavna, kde jsou kromě salaší i rekreační objekty. dá se sem dojet autem a taklé off-roadem. Z planiny jsou super výhledy do okolí a na obě hory.
Pod Kom Vasojevički Se rozhodujeme kudy dál. Cesta je zde sice značená ukazateli, ale mapa dává možnost vystoupit východní stěnou. Někteří tedy vyráží po značené cestě, malá skupinka zkouší spolu se mnou výstup prudkým svahem pod sedlo. Asi ve dvou třetinách svahu je však suťoviště, skála se sype tak nám z bezpečnostních důvodů nezbývá, než obrátit zpět. I tak jsme při cestě dolů odměněni nádherným panorámatem okolní krajiny.
Večer na sedle je příjemný, v hospodě nakoupili maso a tak ochutnáváme grilované dobroty. Pohodu však narušuje silný asi hodinový déšť a tak nezbývá, než zajistit tábořiště a stany. A musíme si také odpočinout po náročných výšlapech posledních dnů, vždyť ráno nás čeká cesta do Albánie.
Statistika z GPS:
7. den 25.8. (Kom Vasojevičky) 11km, nastoupáno 440m, max výška 2051m.
