Sladká Francie aneb Krásný podzim v městě nad Seinou

Agenda:
 
Informační portál
Publikováno:
 
27.09.2011 07:49
Poslední úprava:
 
před 12 lety

Několik postřehů z poznávacího zájezdu školy ve dnech 14. 9. – 18. 9. 2011

Je středa odpoledne a dav nedočkavých studentů světelské Akademie postává na chodníku před školou. Konečně přijíždí luxusní autobus a my nasedáme a vyrážíme. Kam? Směr Paříž. Internet i kolega klimatolog Michal Šimek slibují krásné počasí, a tak se těšíme.

 

 

Popisovat úmornou cestu by bylo zbytečné, zato ve čtvrtek ráno nás opravdu vítá sluníčko a modré nebe nad Paříží. Autobus nás vysazuje v Latinské čtvrti, odkud začíná naše celodenní túra. Nejprve můžeme obdivovat monumentální Pantheon a pak je tu první relaxační přestávka v Lucemburských zahradách. Většina snídá na lavičkách poblíž krásných fontán, někteří vyrážejí na první nákupy do nedalekého obchodního domu. Pak se přesouváme kolem Sorbony a pozůstatků římských lázní do samého centra – na Ile de la Cité. 
Tento ostrůvek uprostřed Seiny skrývá mnohé skvosty: nejprve procházíme Justičním palácem, abychom se dostali k nádherné Sainte-Chapelle, památce francouzské vrcholné gotiky. Vstup do areálu se neobešel bez drobnějších komplikací – procházíme bezpečnostním rámem a naši žáci vesele pípají svými kovovými ozdobami a celí zmatení jsou prohlíženi bezpečnostní stráží. Pak nás vítá Notre-Dame; prodíráme se davy jiných turistů, všude cvakají fotoaparáty, my se však nakonec probojujeme i do katedrály.

 

Čas pokročil, přecházíme přes řeku do modernějších částí k multifunkčnímu centru Pompidou. Ti, kdo jsou tu poprvé, se diví zvláštním kovovým výtvorům v četných fontánách, stejně jako mnoha bezdomovcům a různým pochybným existencím, které se pokoušejí vymámit z cizinců nějaké to euro. Poměrně unaveni se vracíme do Latinské čtvrti, kde nás vyzvedává autobus a odjíždíme se ubytovat do hotelu Formule 1 poblíž Paříže.
V pátek je budíček poměrně časně a po snídani vyrážíme do Versailles. Citelně se ochladilo, občas i sprchne, a tak se docela rádi jdeme schovat do impozantních sálů zámku. Tady je teplo, ale neuvěřitelné davy lidí nás nutí k velmi pomalému postupu. Před polednem se počasí umoudří a my můžeme alespoň nahlédnout do areálu nádherných versailleských zahrad. Když se vracíme na parkoviště, sesypou se na nás prodavači všeho možného. Žactvo vesele nakupuje malé kovové Eiffelovky všech barev a pak se trumfují, kdo jich za euro pořídil víc.

Odpoledne nás čeká návštěva nejmodernější části Paříže – proslulé La Défence s impozantní Grande Arche v pozadí. Je odtud nádherný výhled směrem k Vítěznému oblouku. Žáci chytili druhý dech a vrhají se do mnohapodlažního nákupního komplexu. Autobusem pak popojedeme kolem Vítězného oblouku přes nejelegantnější třídu Champs Elysées do čvrti Monmartr. Vystoupáme po nekonečných schodech k románské bazilice Sacré Coeur, jejíž terasa nám nabídne výhled na mírně zamlženou Paříž. Chvíli se couráme kolem náměstí du Tertre, které je přes pokročilou hodinu plné pouličních malířů. Některé dívky se nechají zlákat a za krátký čas si odnášejí jako trofeje své více či méně zdařilé portréty. Ještě jednou se pak projedeme kolem Moulin Rouge a při průjezdu městem se nám po pravé straně na chvilku mihne osvětlená Eiffelovka.

 

V sobotu balíme a loučíme se s hotelem. Autobus nás vysazuje na náměstí Concorde, kde se má skupina rozdělit. Ukazuje se, že najednou všichni chtějí do Louvru. S kolegyní Helenou, s níž jsme měli provázet jednu skupinu, se tak ocitáme v osamocení. Využíváme toho a nejprve si v malé kavárničce v klidu vychutnáme atmosféru ranního města. Pak jdeme obdivovat antický chrám Madeleine, kde máme štěstí – zrovna je zkouška varhan. Po kratším oddechu přejdeme na druhý břeh Seiny a navštěvujeme Invalidovnu. Všude jsou vstupy zdarma – jsou právě dny evropského kulturního dědictví. Můžeme si tak prohlédnout zahrady, areál, katedrálu i hrob Napoleona. A kupodivu dopoledne tu ještě ani nejsou davy.
Kolem poledne se setkáváme s ostatními poblíž Louvru a vyrážíme k mostu Alma, kde je přístaviště výletních lodí. Jedna z nich čeká i na nás. Z horní paluby tak znovu vidíme většinu význačných památek a budov. A pak už je tu poslední bod programu – Eiffelova věž. Ne všichni chtějí nahoru – mnozí se jdou projít buď na Trocadéro, nebo opačným směrem na Martova pole. Tady probíhá velký pouliční festival, který nás přilákal hlasitým bubnováním. Chvíli sledujeme z chodníku pestrobarevné skupiny hudebníků, pak se jdeme zrelaxovat na lavičku stranou davů. A to je konec – ve stanovený čas posbíráme a spočítáme žáky. Je to dobré, nikdo nechybí. Ale jen málokomu se chce do autobusu a domů.

 

Jenomže všechno jednou musí skončit. Tak zamáváme městu, které se halí do večerních stínů, zachumláme se na sedačkách autobusu a vyjíždíme. Už na předměstí začíná pršet, v noci při průjezdu Německem liják výrazně sílí. Zdá se, že jsme nakonec měli velké štěstí, pokud jde o počasí. 
Závěrečné poděkování patří nejen studentům, kteří dodržovali stanovené pokyny i časový harmonogram, ale také naší milé a šikovné průvodkyni Hance, stejně jako oběma šoférům Petrovi a Pavlovi. Plzeňská cestovní kancelář PRO TRAVEL si za přípravu zájezdu opravdu zaslouží velkou jedničku.     

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace