Několik postřehů z poznávacího zájezdu školy ve dnech
14. 9. – 18. 9. 2011
Je středa odpoledne a dav nedočkavých studentů světelské Akademie
postává na chodníku před školou. Konečně přijíždí luxusní autobus a
my nasedáme a vyrážíme. Kam? Směr Paříž. Internet i kolega klimatolog
Michal Šimek slibují krásné počasí, a tak se těšíme.
Popisovat úmornou cestu by bylo zbytečné, zato
ve čtvrtek ráno nás opravdu vítá sluníčko a modré nebe nad Paříží.
Autobus nás vysazuje v Latinské čtvrti, odkud začíná naše celodenní
túra. Nejprve můžeme obdivovat monumentální Pantheon a pak je tu první
relaxační přestávka v Lucemburských zahradách. Většina snídá na
lavičkách poblíž krásných fontán, někteří vyrážejí na první
nákupy do nedalekého obchodního domu. Pak se přesouváme kolem Sorbony a
pozůstatků římských lázní do samého centra – na Ile de la Cité.
Tento ostrůvek uprostřed Seiny skrývá mnohé skvosty: nejprve procházíme
Justičním palácem, abychom se dostali k nádherné Sainte-Chapelle, památce
francouzské vrcholné gotiky. Vstup do areálu se neobešel bez drobnějších
komplikací – procházíme bezpečnostním rámem a naši žáci vesele
pípají svými kovovými ozdobami a celí zmatení jsou prohlíženi
bezpečnostní stráží. Pak nás vítá Notre-Dame; prodíráme se davy
jiných turistů, všude cvakají fotoaparáty, my se však nakonec probojujeme
i do katedrály.
Čas pokročil, přecházíme přes řeku do
modernějších částí k multifunkčnímu centru Pompidou. Ti, kdo jsou tu
poprvé, se diví zvláštním kovovým výtvorům v četných fontánách,
stejně jako mnoha bezdomovcům a různým pochybným existencím, které se
pokoušejí vymámit z cizinců nějaké to euro. Poměrně unaveni se vracíme
do Latinské čtvrti, kde nás vyzvedává autobus a odjíždíme se ubytovat do
hotelu Formule 1 poblíž Paříže.
V pátek je budíček poměrně časně a po snídani vyrážíme do
Versailles. Citelně se ochladilo, občas i sprchne, a tak se docela rádi
jdeme schovat do impozantních sálů zámku. Tady je teplo, ale neuvěřitelné
davy lidí nás nutí k velmi pomalému postupu. Před polednem se počasí
umoudří a my můžeme alespoň nahlédnout do areálu nádherných
versailleských zahrad. Když se vracíme na parkoviště, sesypou se na nás
prodavači všeho možného. Žactvo vesele nakupuje malé kovové Eiffelovky
všech barev a pak se trumfují, kdo jich za euro pořídil víc.
Odpoledne nás čeká návštěva nejmodernější části Paříže – proslulé La Défence s impozantní Grande Arche v pozadí. Je odtud nádherný výhled směrem k Vítěznému oblouku. Žáci chytili druhý dech a vrhají se do mnohapodlažního nákupního komplexu. Autobusem pak popojedeme kolem Vítězného oblouku přes nejelegantnější třídu Champs Elysées do čvrti Monmartr. Vystoupáme po nekonečných schodech k románské bazilice Sacré Coeur, jejíž terasa nám nabídne výhled na mírně zamlženou Paříž. Chvíli se couráme kolem náměstí du Tertre, které je přes pokročilou hodinu plné pouličních malířů. Některé dívky se nechají zlákat a za krátký čas si odnášejí jako trofeje své více či méně zdařilé portréty. Ještě jednou se pak projedeme kolem Moulin Rouge a při průjezdu městem se nám po pravé straně na chvilku mihne osvětlená Eiffelovka.
V sobotu balíme a loučíme se s hotelem.
Autobus nás vysazuje na náměstí Concorde, kde se má skupina rozdělit.
Ukazuje se, že najednou všichni chtějí do Louvru. S kolegyní Helenou,
s níž jsme měli provázet jednu skupinu, se tak ocitáme v osamocení.
Využíváme toho a nejprve si v malé kavárničce v klidu vychutnáme
atmosféru ranního města. Pak jdeme obdivovat antický chrám Madeleine, kde
máme štěstí – zrovna je zkouška varhan. Po kratším oddechu přejdeme
na druhý břeh Seiny a navštěvujeme Invalidovnu. Všude jsou vstupy
zdarma – jsou právě dny evropského kulturního dědictví. Můžeme si tak
prohlédnout zahrady, areál, katedrálu i hrob Napoleona. A kupodivu
dopoledne tu ještě ani nejsou davy.
Kolem poledne se setkáváme s ostatními poblíž Louvru a vyrážíme
k mostu Alma, kde je přístaviště výletních lodí. Jedna z nich čeká
i na nás. Z horní paluby tak znovu vidíme většinu význačných památek
a budov. A pak už je tu poslední bod programu – Eiffelova věž. Ne
všichni chtějí nahoru – mnozí se jdou projít buď na Trocadéro, nebo
opačným směrem na Martova pole. Tady probíhá velký pouliční festival,
který nás přilákal hlasitým bubnováním. Chvíli sledujeme z chodníku
pestrobarevné skupiny hudebníků, pak se jdeme zrelaxovat na lavičku stranou
davů. A to je konec – ve stanovený čas posbíráme a spočítáme žáky.
Je to dobré, nikdo nechybí. Ale jen málokomu se chce do autobusu
a domů.
Jenomže všechno jednou musí skončit. Tak
zamáváme městu, které se halí do večerních stínů, zachumláme se na
sedačkách autobusu a vyjíždíme. Už na předměstí začíná pršet,
v noci při průjezdu Německem liják výrazně sílí. Zdá se, že jsme
nakonec měli velké štěstí, pokud jde o počasí.
Závěrečné poděkování patří nejen studentům, kteří dodržovali
stanovené pokyny i časový harmonogram, ale také naší milé a šikovné
průvodkyni Hance, stejně jako oběma šoférům Petrovi a Pavlovi. Plzeňská
cestovní kancelář PRO TRAVEL si za přípravu zájezdu opravdu zaslouží
velkou jedničku.