Pondělní ráno 10. října 2011 nevedlo studenty hudební
výchovy I a II. ročníku gymnaziálních tříd do budovy školy k řece
Sázavě, nýbrž na světelské vlakové nádraží. Cílem jejich dnešního
putování byla novorenesanční budova Rudolfina na břehu jiné české
řeky – Vltavy. Zde v proslulé Dvořákově síni se během dopoledne konal
školní edukativní program České filharmonie Hudební meeting point.
Zmíněný cyklus čtyř akcí tento den začínal svým prvním
koncertem.
Název Hudba vážně a nevážně aneb Setkání baroka s evergreeny
20. století je výstižným shrnutím tématu koncertu. První polovina
programu byla věnována starým mistrům klasické hudby období baroka a
klasicismu, část druhá byla zasvěcena melodiím napříč žánry
20. století – především pak jazzu.
Studenti měli možnost poslechnout si nejrůznější typy skladeb
v podání dvou významných juniorských hudebních těles: Smyčcového
orchestru Pražské konzervatoře a Smyčcového orchestru Konzervatoře
Jaroslava Ježka.
Nádherná architektura, výborná akustika koncertního sálu, dobře
sestavený líbivý program i výkony účinkujících byly jistě silným
zážitkem, na který se hned tak nezapomíná.
Cesta vlakem asi nebyla nejpohodlnějším možným způsobem dopravy, obzvláště ráno ještě za tmy, ale zato byla určitě veselá.
Ztraceni ve velikosti ranního poloprázdného Staroměstského náměstí.
Náš cíl – Rudolfinum – na dohled.
Interiéry nejvýznamnější české koncertní scény jsou skutečně nádherné. A my jsme měli to štěstí, že jsme dorazili mezi prvními. Viděli jsme tedy vše a bez lidí.
Studenti světelského gymnázia právě prozkoumávají výzdobu chodeb poblíž Kubelíkovy síně.
Zasedli jsme do prozatím poloprázdného hlediště a čekáme na první tóny „Vodní hudby“ Georga Philippa Telemanna. Pro většinu to bude první setkání s klasickou hudbou v prostředí koncertní síně.
Program se chýlí ke konci. Na pódiiu právě „swinguje“ Smyčcový orchestr Konzervatoře Jaroslava Ježka.
