NELZE ZAPOMENOUT

Agenda:
 
Informační portál
Publikováno:
 
16.04.2012 16:09
Poslední úprava:
 
před 9 lety

Exkurze do Osvětimi dne 11. dubna 2012

     Je časné a trochu i kalné ráno. Kolem čtvrté hodiny se na Sázavské ulici scházejí účastníci poznávací cesty do Osvětmi – žáci Uměleckoprůmyslové akademie i účastníci ze spřátelených základních škol – ZŠ Lánecké a ZŠ Komenského. Autobus je přistaven včas, cestovní kancelář VOMA z Třebíče zajistila celou akci naprosto bezchybně a její řidiči i průvodce jsou velmi milí. Cesta do Polska je dlouhá, všichni ještě dospávají zkrácenou noc. 
     V devět hodin ráno překračujeme česko-polskou hranici a krátce před desátou hodinou jsme 
v cíli cesty.
     Pan průvodce Vlasák zajišťuje vstup a my s místní průvodkyní, vybaveni sluchátky, procházíme pod neblaze proslulým nápisem ARBEIT MACHT FREI a vstupujeme do základního tábora Osvětim/Auschwitz. Počasí nám přeje, je krásný slunečný den, ale nás mrazí z vyprávění průvodkyně. Postupně procházíme areálem zděných budov. Některé jsou v původním stavu, aby návštěvníci poznali podmínky, v nichž za války živořili a umírali vězňové. Další pak jsou přeměněny na expozice připomínající chod tábora, každodenní život uvězněných, jména řady obětí, v dalších pak vidíme kopie dokumentů, věci z majetku vězňů – boty, osobní předměty, brýle, dokonce i hračky. Děsivě působí třeba i tuny lidských vlasů stříhaných ženám a dívkám. Prohlídku této části ukončujeme u plynové komory a spalovacích pecí krematoria.
     Po krátké pauze nás autobus převáží do tábora Auschwitz II – Birkenau a výčet hrůz pokračuje. Vidíme železniční přípojku, kam přijížděly vlaky s deportovanými, i rampu, na níž komando SS provádělo selekci lidí. Tento tábor je mnohem rozlehlejší, bloky zde však byly dřevěné a na konci války byla většina z nich rozebrána. O to působivější je les cihlových komínů, které jediné zůstaly na původních místech. Jen málo bloků je dochovaných – latríny, umývárny, ženské bloky. 
     Prohlídku končíme u poválečného monumentu na památku obětí, kde jsou i pamětní desky ve 22 jazycích. Zastavujeme se před deskou v českém jazyce s nápisem NECHŤ TOTO MÍSTO, NA KTERÉM HITLEROVCI VYVRAŽDILI KOLEM PŮL DRUHÉHO MILIONU MUŽŮ, ŽEN A DĚTÍ, HLAVNĚ ŽIDŮ Z RŮZNÝCH ZEMÍ EVROPY, ZŮSTANE NA VĚKY VÝKŘIKEM ZOUFALSTVÍ A VÝSTRAHOU PRO LIDSTVO, a necháváme zde květiny. Celek pamětního areálu působivě doplňují trosky dvou velkých krematorií, která se Němci před vyklizením tábora pokusili zničit.
     Po čtyřech hodinách vyčerpávající prohlídky areál obou částí tábora opouštíme. Trvá však ještě dlouho, než se v autobusu rozproudí běžný hovor. Odjíždíme, ale v duchu stále vidíme obraz navštíveného místa. Je to místo děsivé, a přesto jsem ráda, že se mezi mladými lidmi našlo tolik zájemců, kteří chtějí vidět a vědět, jaká byla minulost našeho světa.

 

Krátce po exkurzi nám dorazil děkovný dopis z CK: 

 

Vážená paní Zadinová,

Prosíme Vás o přijetí tohoto emailu a zároveň o jeho předání Vašemu panu řediteli. Dnes mě požádal pan řidič společně s panem průvodcem, abych Vaší škole tedy žákům vyjádřil maximální poděkování za jejich vzorné chování a reprezentaci Vaší školy v rámci zájezdu do Polska. Toto poděkování se mi nepodařilo nikdy za dvacet let činnosti uskutečnit. Chování Vašich žáků plynoucí z rodinné výchovy a z výchovného působní Vaší školy bylo příkladné. Určitě k tomuto přispělo i odpovědné pedagogické vedení. V této době přijmout informaci, že se vůbec někdo umí chovat slušně a má vztah k veřejnému soukromému majetku je obrovsky potěšující a povzbuzující.

Ještě jednou za zájezd do Polska děkujeme.

V přátelské úctě

* Ing. Vondráček Zdeněk *

VOMA, s. r. o.

Cestovní kancelář 

 

 

 

Vstup do základního tábora Osvětim/Auschwitz 

 

 

Všichni s pohnutím naslouchají výkladu průvodkyně prostřednictvím sluchátek 

 

 

Tábor Auschwitz II – Birkenau

 

 

Květinová vzpomínka 

 

Foto: Barbora Karlíková, IV. G