V úterý 25. 9. 2012 se uskutečnila jednodenní dějepisná exkurze pro studenty třetího ročníku gymnázia. Byla doplněním učiva jednak o dolování a zpracování stříbra za českých králů od Přemyslovců po Jagellovce, jednak o skvostech gotického stavitelství.
Na cestu jsme vyrazili rychlíkem po osmé hodině ráno za opravdu krásného počasí. Náš poměrně nabitý program začal v Hrádku, tedy v Muzeu dolování stříbra. V jednotlivých částech expozice nám průvodce Adam vysvětlil, jak se ruda dolovala a zpracovávala, jak vypadal pracovní den havíře, jaká rizika byla spojena s touto nebezpečnou profesí.
Poté jsme vyfasovali bezpečnostní přilby a bílé pláště a sledováni poněkud překvapenými turisty jsme prošli ulicí, abychom sestoupili po několika desítkách schodů do podzemní štoly. Teprve tady jsme si plně uvědomili, jak náročná práce to musela být. Vlhko, úzké prostory, kterými jsme se prodírali občas velmi těžce, kapající voda, kluzká země – to vše dokreslilo předchozí vyprávění. Zhruba v polovině trasy nás průvodce požádal o zhasnutí luceren a pak nás vyzval, ať si prohlédneme dokonalou tmu, která nás obklopila. Tady jsme si mohli ověřit, co to je, když si člověk nevidí na špičku nosu.
Přežili jsme všichni a v muzeu pak dokončili výklad i prohlídku. Náročná exkurze si vyžádali kratší pauzu na relaxaci a doplnění sil v nedaleké pizzerii. V jednu hodinu po poledni jsme se sešli na nádvoří Vlašského dvora, kde kdysi probíhala výroba mincí a kde se odehrála i řada událostí spojených s českými dějinami. Reprezentačními prostory prošli kdysi Jan Hus a král Václav IV., Vladislav Jagellonský i jeho architekt Matěj Rejsek; dnes těmito místnostmi procházejí svatby. Na závěr prohlídky jsme viděli, jak se mince razily ručně – a pochopili jsme, proč mnozí pracovníci během několika let práce ztratili sluch.
I když někteří studenti začali vykazovat stopy únavy, museli je potlačit. Čekal nás ještě chrám sv. Barbory, poklad pozdní gotiky. Při procházení prostor pod klenbou jsme si mohli vychutnat nádhernou výzdobu, barevné vitráže, skvostné práce z kamene i dřeva a sklonit se před umem našich předků. Není divu, že stavba se dostala na seznam chráněných památek UNESCO.
Pak už nás jen čekal přesun na nádraží a návrat domů. Ze studentů jako mávnutím proutku spadla únava a ve vlaku už byli zase plní energie. Snad jim vydrží i při zpracování prezentací z dnešní akce.
Tak vyrážíme do podzemí…
Takhle se razily mince.
Počasí nám přálo!
