Projekt „7 mil“ je cílený především na studenty gymnaziálních tříd, ale mohou se účastnit i dalších zájemci z jiných oborů.
Cílem projektu bude poznání historie a přírody okolí sídla školy.
Název projektu má dva významy. Zaprvé udává poloměr sledovaného území (v anglických mílích) a zadruhé vyčísluje počet přístupů, které se pokusíme využít : propátrat, pozorovat, prozkoumat, poznat, pochopit, předat poznatky dál a případně i pomáhat.
Cestami, kterými se tyto cíle pokusíme naplnit, budou exkurze, výlety a vycházky do okolní přírody, na které budou navazovat laboratorní aktivity. O výsledcích pozorování či pokusů budeme pravidelně informovat další studenty školy, případně i veřejnost.
Schůzky probíhají ve čtvrtek odpoledne (14:30 – 16:30), popř. podle potřeby.
První akcí byla exkurze „Hrance, aneb výlet do doby ledové“, která se uskutečnila 27. 9. Studenti se vypravili na lokalitu poblíž Ostrova u Ledče nad Sázavou, která byla během poslední doby ledové říčním břehem. Seznámili se s geologickou historií této lokality, s klimatickými i přírodními podmínkami a pátrali po důkazech: křemenných hrancích.
Ostrov
Tyto louky a pole byly během poslední doby ledové (cca 20 000 let nazpátek) říčním břehem pokrytým balvany a sporou vegetací. Vyhlížely obdobně, jako současná tundra třeba v Norsku či Švédsku.
Danek s Martinem – účastníci první akce
Při pozorném průzkumu lze najít důkazy v podobě křemenných hranců.
Hranec je drobný úlomek horniny, zpravidla větší než 1 cm3, na kterém jsou korozí výrazně vyhlazeny facetové plochy oddělené hranami. Místa příhodná pro vznik hranců se obvykle vyznačují nedostatkem vegetace a blízkostí rozsáhlejších oblastí písečných sedimentů. Lze je nalézt ve všech kamenitých pouštích, polopouštích a stepích světa. Tyto útvary vznikají desítky let, dobře vyvinutý hranec může vzniknout již za 100 let.
Na území střední Evropy tyto útvary vznikaly především v korytech řek v dobách ledových, kdy ledovce zapříčinily nepřítomnost vegetace a jednosměrné proudění větrů. V ČR vznikaly hrance především v chladných obdobích pleistocénu. Tehdejší rozložení pevninských ledovců způsobovalo výrazné jednosměrné vzdušné proudění. Intenzivní abraze byla umožněna nepřítomností vegetace ve velkých oblastech písčitých sedimentů – např. na říčních terasách.
Tolik stručný výběr z http://cs.wikipedia.org/wiki/Hranec
Úlovek
Náš lov hranců byl docela úspěšný. Jeden ze vzorků na fotografii však není hrancem, jde o erozí nemodelovaný kus a byl sebrán pro srovnání. Poznáte ho?
Myslím, že s hrancem v ruce si účastníci exkurze nejlépe uvědomili neustálou proměnlivost přírody a sílu jejích činitelů a možná i získali špetku pokory před přírodou i mocí času.
Pro příští exkurzi ještě v době ledové zůstaneme a zaměříme se na pozorování běžných obyvatel tundry – na lišejníky.