Sedmimílový listopad

Světelské podzemí, melechovské peripetie a malý bonus navíc

Agendy:
 
7 MIL , Gymnázium
Publikováno:
 
05.12.2012 07:45
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Nový měsíc sedmimílaři zahájili ve světelském podzemí.

Hned 1. 11. se skupina vypravila pod povrch země s průvodcem nad jiné povolaným – s panem Válou.

Dozvěděli jsme se od něj o systému chodeb spoustu zajímavých informací. Týkaly se datace a historii vzniku, přítomné horniny, metod ražení chodeb, hypotéz možného využití systému i historie jejich zpřístupnění.

Exkurze nepochybně vložila účastníkům další „kamínek“ do mozaiky poznání Světlé a jejího okolí.

Hned 1. 11. se skupina vypravila pod povrch země s průvodcem nad jiné povolaným – s panem Válou.
Dozvěděli jsme se od něj o systému chodeb spoustu zajímavých informací. Týkaly se datace a historii vzniku, přítomné horniny, metod ražení chodeb, hypotéz možného využití systému i historie jejich zpřístupnění.
Exkurze nepochybně vložila účastníkům další „kamínek“ do mozaiky poznání Světlé a jejího okolí.

Další týden se parta vydala ztéci opačný extrém. Cílem výpravy uskutečněné 8. 11. 2012 byl nejvyšší vrchol havlíčkobrodského okresu – vrch Melechov.

Během putování se sedmimílaři seznámili s geologií vrchu a historií jejího osídlení souvisejícího se změnami v lesním hospodaření. Na přetřes přišly události z dob husitských, z dob fungování Loukovské sklářské huti i jara 1945. Speciální kapitolkou se staly příhody zeměměřičské, které historii Melechova zpestřují již téměř 190 let.

Cílem výpravy uskutečněné 8. 11. 2012 byl nejvyšší vrchol havlíčkobrodského okresu – vrch Melechov.
Během putování se sedmimílaři seznámili s geologií vrchu a historií jejího osídlení souvisejícího se změnami v lesním hospodaření. Na přetřes přišly události z dob husitských, z dob fungování Loukovské sklářské huti i jara 1945. Speciální kapitolkou se staly příhody zeměměřičské, které historii Melechova zpestřují již téměř 190 let.
Vyšší ze dvou vrcholů, který přesto v mapách většinou nenajdete. (715 m n.m.)
Sedmimílaři u studánky pod nižším vrcholem.

15. listopadu padla schůzka za oběť školním čtvrtletním povinnostem, takže další setkání proběhlo až 22. listopadu. Tentokrát jsme zůstali ve škole a „budovali kolektiv“. Aby se sedmimílaři z různých tříd lépe poznali, byly v tomto odpoledni na programu různé hry a hrátky s ponejvíce ekologickou tématikou. Coby populace „fytofágních plžů“ sice díky své potravní strategii „nepřežili“, zato Ekopolis vybudovali celkem promyšleně. (Fotografii z tohoto odpoledne nenabídnu, protože na focení opravdu nezbyly kapacity.)

Poslední listopadová schůzka se konala opět pod střechou. Začali jsme pracovat na projektu „Ptačí bydlení“. K tomuto tématu nás pobídl revírník Lesů ČR pan Převor. Prozatím jsme založili „Vyšší školu budkařskou“, zvládli „stavební materiály“, „ptačí psychologii“ a „budkařskou architekturu“. Ujasnili si, co je to sýkorník, lejskovník, či špačník, pochopili rozdíly mezi budkou a polobudkou a zmákli strategie predátorů.

K zisku „výučního listu“ každý účastník sestavil technickou dokumentaci pro výrobu jednoho vylosovaného typu budky. Ve finále jsme zjistili, že pokud si někdo myslí, že výroba pořádné a funkční ptačí budky je legrace – tak má pravdu! (Asociace s jistým logem na plakátech na chodbách naší Alma mater je více než na místě.)

K zisku „výučního listu“ každý účastník sestavil technickou dokumentaci pro výrobu jednoho vylosovaného typu budky. Ve finále jsme zjistili, že pokud si někdo myslí, že výroba pořádné a funkční ptačí budky je legrace – tak má pravdu! (Asociace s jistým logem na plakátech na chodbách naší Alma mater je více než na místě.)

No a co plánujeme na prosinec?

Pokračování projektu „Ptačí bydlení“, návštěvu studentů pracujících v projektu The Globe v humpoleckém gymnáziu, poznávání krás lišejníků pod mikroskopem a předvánoční lesní akci kdesi na Beneticku – ale o tom až za měsíc.