Sedmimílový březen

Jak se hledá jaro a seznámení s Pavlovem

Agendy:
 
7 MIL , Gymnázium
Publikováno:
 
05.04.2013 08:26
Poslední úprava:
 
před 9 lety
Začátkem března měla lípa (stejně jako všechny ostatní pozorované stromy) ještě „půlnoc“. S odstupem měsíce je nám jasné, že dobře udělala.

Začátkem března měla lípa (stejně jako všechny ostatní pozorované stromy) ještě „půlnoc“. S odstupem měsíce je nám jasné, že dobře udělala.

Březen Sedmimílařů se odehrál v očekávání jara. Na prvním březnovém setkání jsme se zanořili do vod vědního oboru zvaného fenologie – tedy „nauky zabývající se studiem časového průběhu periodicky se opakujících životních projevů“. Lidově řečeno: fenologie se orientuje v ročních obdobích na základě rozkvétání bylin a stromů, příletu a odletu ptáků, rozmnožování žab, vylézání hadů apod.

Fenologové rozlišují až 10 ročních období. Jak jsme zjistili, podle poznatků této vědní disciplíny bohužel naše příroda zůstala po celý březen uvězněná ve fenofázi tzv. předjaří, které se pozná podle rozkvétajících sněženek a bledulí.

Pokud vás zajímá, kdy se dočkáme posunu k další etapě – tzv. časnému jaru, pak vězte, že teprve tehdy, až začne rašit srstka – tedy starý dobrý známý angrešt. A pokud máte pocit, že to trvá nechutně dlouho, pak zachovejte klid. Podle údajů ČHÚ v letech 1991 – 2010 nastupovalo časné jaro v období mezi 16. dubnem a 7. květnem (http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/reditel/SIS/abstrakta/2011_6.pdf), takže pořád ještě má čas.

Během druhé schůzky jsme se dali do zkoumání rostlinného pylu. Vzali jsme si k ruce těch několik málo kvetoucích rostlin a s pomocí mikroskopu jsme pozorovali a srovnávali pylová zrna lísky obecné, talovínu, sněženek či hluchavky nachové. Zjistili jsme, že co rostlina to jiný tvar, velikost, povrchová struktura či barva pylových zrn a že být palynologem je téměř detektivní povolání.

Třetí a poslední březnové setkání se neslo ve znamení exkurze do Stanice Pavlov, o.p.s.

Zde se nás ujal její vedoucí Ing. Zbyšek Karafiát, Ph.D., který nás provedl celým areálem včetně prostor, kam se běžní návštěvníci nedostanou a seznámil nás nejen s chovanými druhy, důvodem jejich pobytu ve stanici, ale i s úlohou tohoto zařízení ve zdejším kraji a s jeho cíli do příštích měsíců.

Kromě mnoha druhů dravců jsme měli možnost vidět i několik druhů našich sov. Ze svého pařezu nás bedlivě sledoval výr velký.

Při pestrém vyprávění pana Karafiáta jsme se dozvěděli spoustu zajímavých informací o jednotlivých zvířecích obyvatelích stanice – nejen o živočišném druhu a jeho ekologii, ale i o povaze a charakteru každého z nich.

Tak například jeden z vydřích hochů se projevil jako velice společenské stvoření, které ví, že s každou návštěvou je třeba si upřímně popovídat.

Velké sympatie si také získal mladý lišák Lukáš, který se do stanice dostal jako bezbranné mládě poté, co spolu se svou matkou spadl do betonové skruže a matka v ní uhynula. Nám se představil jako sympatický rošťák se slabostí pro jablečný štrůdl.

V závěru exkurze jsme také mohli vstoupit do místnosti, kde probíhá příprava krmení a odchov živočichů, kteří potřebují teplo. Takto fascinovaně vypadali Sedmimílaři, když sledovali krmení netopýra moučným červem.

Viděli jsme toho skutečně hodně a povídat se dalo ještě dlouho poté. Po prohlídce areálu stanice tak naše návštěva pokračovala přátelským posezením ve společenské místnosti nad hrnky bylinkového čaje a neformální diskusí o možnostech společných aktivit a případné další oboustranné pomoci. Ale o tom zase někdy příště.


Mgr. Eva Bernadová

Učitelka biologie, matematiky a hudební výchovy

Koordinátor environmentální výchovy

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace