Sedmimílový duben

Co všechno se dá stihnout, když se chce...

Agendy:
 
7 MIL , Gymnázium
Publikováno:
 
29.04.2013 08:18
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Počasí začátku dubna připomínalo spíše slibný prosinec, a tak jsme čas opět trávili mezi zdmi naší Alma mater. Pustili jsme se do mikroskopického zkoumání různých mechů a játrovek a užili si tak klidného „vědeckého“ odpoledne.

O týden později již přeci jen jaro začalo bušit na vrata – byl tedy čas vypravit se konečně do terénu. Naším cílem se 11. 4. stala malá vesnička 11 km SSZ od Světlé zajímavá hned z několika pohledů: 11. prosince 1949 se odehrál ve zdejším kostele proslulý zázrak, o pár desítek let později byl na louce na okraji vsi zaměřen střed republiky a popojedete-li ještě asi 1 km SV můžete navštívit jednu zázračnou louku. Ano, tušíte správně, vypravili jsme se do Číhoště.

O událostech, které se byly odstartovány pohybem křížku během jedné předvánoční mše nám vyprávěla naše paní učitelka Jana Neugebauerová, která také pomohla s přepravou celé skupiny – patří jí náš velký dík. Poté co jsme si vyslechli celou nešťastnou historii pátera Toufara, jsme si prohlédli okolí kostela i jeho interiér.

Na opačném konci vsi jsme se o něco později poněkud „pravěkými“ metodami pokusili ověřit pravost zdejšího „pupku“ ČR. Vyšlo to!

Je tomu tak, Sedmimílaři dosáhli další velké mety. Po vystoupání na nejvyšší bod našeho „studovaného území“ Melechova jsme zvládli další „nej“ této oblasti – šlápli jsme si tak blízko ke středu ČR, jak jen to bylo proveditelné.

Závěr exkurze patřil přírodní rezervaci Hroznětínská louka. Přijeli jsme právě včas, abychom mohli obdivovat nádheru nivní louky obklopené načervenalými olšemi, zaplavenou něžnými bílými květy milionů bledulí jarních.

O událostech, které se byly odstartovány pohybem křížku během jedné předvánoční mše nám vyprávěla naše paní učitelka Jana Neugebauerová, která také pomohla s přepravou celé skupiny – patří jí náš velký dík. Poté co jsme si vyslechli celou nešťastnou historii pátera Toufara, jsme si prohlédli okolí kostela i jeho interiér.
Na opačném konci vsi jsme se o něco později poněkud „pravěkými“ metodami pokusili ověřit pravost zdejšího „pupku“ ČR. Vyšlo to!
Po vystoupání na nejvyšší bod našeho „studovaného území“ Melechova jsme zvládli další „nej“ této oblasti – šlápli jsme si tak blízko ke středu ČR, jak jen to bylo proveditelné.
Závěr exkurze patřil přírodní rezervaci Hroznětínská louka. Přijeli jsme právě včas, abychom mohli obdivovat nádheru nivní louky obklopené načervenalými olšemi, zaplavenou něžnými bílými květy milionů bledulí jarních.

Příští úterý 16. 4. se pak Sedmimílaři přidali k akci organizované naším krajským úřadem – „Čistá Vysočina“. Stejně jako někteří další spolužáci jsme se zapojili do čištění okolí komunikací v okolí Světlé. Naše parta vyčistila polovinu lesního úseku mezi Pavlíkovem a Leštinkou.

„Čistá Vysočina“: Nálezy byly opravdu bohaté, počasí skvělé, nálada výborná.

„Čistá Vysočina“: Nálezy byly opravdu bohaté, počasí skvělé, nálada výborná.

Sobota 20. 4. 2013 měla v našich kalendářích u sebe velký nadpis – Den Toma Sawyera, Pavlov. Během sobotního dopoledne jsme vyrazili za našimi přáteli do Stanice Pavlov a připojili své ruce ke společnému dílu – připravit prostory stanice pro slavnostní zahájení nové sezóny.

Pro tento den se ze studentů stali natěrači, sešity a pera jsme vyměnili za štětce a plechovku s barvou, ale nutno říct, šlo nám to skvěle.

Za poledne jsme se sešli s ostatními dobrovolnými pomocníky u ohně a u špekáčků, zeleniny a výborných zákusků jsme si nejen odpočali, ale začali i domlouvat další akce.

Odměnou za naše snažení byl nejen krásný pohled na novotou zářící výběhy a na pěšinku učesané trávníky, ale i kroužkování ptáků, kterého jsme se mohli zúčastnit v závěru odpoledne.

Pokud chcete vidět, jak takový Den Toma Sawyera viděla kamera televize ČT 24, můžete se podívat na webovou adresu:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/223665-den-toma-sawyera-pomohl-zachranne-stanici-v-pavlove/

I když se toho v sobotu stihlo hodně, přeci jen ještě zbývalo pár míst, kam se naše štětce nedostaly. Proto jsme se vypravili do Pavlova následující čtvrtek ještě jednou, abychom vše pomohli dokončit.

Zatímco děvčata zkrášlovala expozice u příjezdové cesty, hoši obdařili nátěrem podlahu vyhlídkové terasy u vydřích výběhů.

Na oplátku za naši pomoc nám pan Karafiát ukázal nové svěřence – Kája za fandění nás ostatních v blízkosti místního jezírka vypustila k rekonvalescen­tnímu pobytu užovku obojkovou a také jsme si mohli prohlédnout vzácné káně rousné.

V závěru naší návštěvy jsme popřáli stanici úspěšný start do nové sezóny, hodně uzdravených zvířat vrácených do přírody a benjamínek Verča předala přípěvek na péči o veveří trojčátka. Kéž jejich nešťastný start do života skončí happy-endem.

Pro tento den se ze studentů stali natěrači, sešity a pera jsme vyměnili za štětce a plechovku s barvou, ale nutno říct, šlo nám to skvěle.
Za poledne jsme se sešli s ostatními dobrovolnými pomocníky u ohně a u špekáčků, zeleniny a výborných zákusků jsme si nejen odpočali, ale začali i domlouvat další akce.
Odměnou za naše snažení byl nejen krásný pohled na novotou zářící výběhy a na pěšinku učesané trávníky, ale i kroužkování ptáků, kterého jsme se mohli zúčastnit v závěru odpoledne.
Zatímco děvčata zkrášlovala expozice u příjezdové ces­ty…
… hoši obdařili nátěrem podlahu vyhlídkové terasy u vydřích výběhů.
Na oplátku za naši pomoc nám pan Karafiát ukázal nové svěřence – Kája za fandění nás ostatních v blízkosti místního jezírka vypustila k rekonvalescen­tnímu pobytu užovku obojkovou a také jsme si mohli prohlédnout vzácné káně rousné.