Ve dnech 9. až 12. června se žáci naší školy zúčastnili vodáckého kurzu na řece Vltavě. Před budovou naší školy se v pondělí ráno plni elánu a očekávání shromáždili žáci 2. ročníků (II. E, II. G, II. SV, II. V) a výběr ze 3. ročníků, samozřejmě následováni trojicí pedagogů – Janem Krajíčkem, Leošem Pořízem a Terezou Roháčkovou.
Po příjezdu do Vyššího Brodu jsme vystěhovali věci z autobusu, vybrali si své spolujezdce do lodě a naladili se na, pro někoho první, seznámení s lodí. Naši instruktoři nás obeznámili s ovládáním lodi, s jejími částmi, vysvětlili nám roli „háčka“ a kormidelníka. Poté jsme mohli konečně vyrazit na vodu. Zpočátku jsme se poněkud „motali“ po proudu a snažili se navzájem „nevyklopit“, ale během několika záběrů jsme získali počáteční jistotu a mohli vyrazit do cíle prvního dne – Rožmberku. Během cesty nás čekaly první jezy, před kterými jsme měli vždy „taktickou poradu“. Po příjezdu do Rožmberku nás čekala další výzva – postavení stanů a vaření večeře. Pro některé z žáků bylo stavění stanů další prekérní situací, neboť tento typ obydlí viděli zatím jen na obrázku. Nakonec všichni zvládli své přechodné bydliště sestavit a čekal je další úkol – příprava večeře. Naštěstí se mezi žáky vyskytlo několik zkušených kuchařů, tudíž i tato část dne proběhla bez komplikací. Nakonec jsme se všichni sešli u stolu a za zvuků kytary jsme se „prozpívali“ do večerky.
Druhý den nás již čekala delší trasa. Putovali jsme z Rožmberku do Českého Krumlova. Tato trasa už skrývala řadu nástrah v podobě jezů. I ty jsme zvládli tzv. bez ztráty kytičky. S blížícím se večerem jsme dorazili do cíle, ubytovali se a vydali do města. Podívali jsme se na náměstí, poté na vyhlídku s dominantou kostela sv. Víta, a naše prohlídka vyvrcholila návštěvou osvětlených zahrad hradu a zámku Český Krumlov.
Třetí den již jako zkušení vodáci všichni zdolávali poslední část naší cesty, trasu Český Krumlov – Boršov. Plni optimismu jsme ráno za svitu slunce nasedli do lodí. Po cestě bylo možno kochat se krásným výhledem, mimo jiné i na Dívčí kámen. Díky krásnému počasí se žáci vrátili do dob dětství svých rodičů a vykoupali se v řece. Večer opět proběhl táborák a za zvuků kytary a našeho zpěvu nám krásně uběhl poslední večer vodáckého kurzu.
Ve čtvrtek nás již čekala nejsmutnější část naší výpravy – balení. Ve tvářích žáků byl mnohdy viděn smutek, neboť si vodák stejně jako jejich pedagogický dozor skvěle užili. Jménem učitelů doufám, že vodácký kurz nebyl poslední společnou sportovní akcí a že takovýchto pobytů bude v budoucnu ještě více.
Foto: Mgr. Leoš Poříz
