Poznávací cesta oblastí Krušných hor

Studenti na exkurzi věnované porcelánu

Agendy:
 
Výtvarné , Umělecké a řemeslné
Publikováno:
 
05.03.2015 08:13
Poslední úprava:
 
před 5 lety

Ve dnech 23. 2. a 24. 2. 2015 podnikly vybrané studentky poznávací cestu tematicky věnovanou porcelánu, a to jak jeho současné podobě, tak i jeho tradici a historickému vývoji průmyslové výroby. Navštívily jsme území krušnohorské pánve po obou stranách státní hranice.

První zastávka byla ve firmě Imeris, která sídlí v prostorách porcelánky Stará Role – Karlovy Vary. Pro práci ve školním ateliéru jsme zde koupily suchou porcelánovou hmotu. S výrobky porcelánky Stará Role jsme se seznámily v místní prodejní galerii. Továrna udržuje kontinuitu výroby starších tvarů, skladba je ale doplněna novými formami. Ty lépe odpovídají současné estetice a uživatelským nárokům mladé generace. Pokračovaly jsme návštěvou porcelánky Thun v Nové Roli. Zde se díky nejmodernějšímu způsobu výroby denně produkuje velký objem zboží.

Oproti tomu Studio Thun v Lesově u Karlových Varů, které jsme navštívily poté, představuje malý provoz manufakturního typu. Zde vyrábějí technologicky náročnější kusy, jež vyžadují velkou řemeslnou zručnost a zkušenost všech, kteří se podílejí na výrobním procesu. První den jsme zakončily procházkou po centru Karlových Varů a ochutnávkou vody z termálních pramenů.

Ráno následoval přesun do Selbu, malého městečka na druhé straně Krušných hor. V rámci projektu Porcelánová cesta zde vzniklo v jedné z původních porcelánek firmy Rosenthal centrum věnované fenoménu porcelán a lidem, kteří ho po více než dvě stě let vyráběli. Součástí centra Porzellatikon Selb je také galerie Rosenthal s expozicí běžné produkce nejlepších servisů a vývojových kusů. Prezentována je i tvorba významných umělců současného umění a realizace jejich prací do porcelánu. Vše zde dosahuje špičkové úrovně jak výtvarné, tak i technické a řemeslné. Na závěr krátká procházka po Selbu. I tady potkáte porcelán na každém kroku. Za výlohami obchodů, ale i jako organický doplněk architektury města v podobě fontán, laviček, dlažby, reliéfů na fasádách, velkých nádob na květiny, dokonce i poklop od kanálu měl svoji porcelánovou pečeť…

Návštěvy různých továren, dílen a expozic byly jako kamínky do mozaiky a chtěla jsem jimi představit studentkám porcelán jako takový v jeho četných podobách a takřka nevyčerpatelných možnostech. Zdá se, že cesta splnila svůj cíl, k plné spokojenosti všech zúčastněných.