Slavnostní vernisáží za přítomnosti vedení města byla početnému publiku v prostorách vstupní haly Městského úřadu Světlá nad Sázavou v pondělí 14. 12. 2015 představena skupinová výstava studentů Uměleckoprůmyslové akademie s názvem Čert. Jedná se o přehlídku návrhů na budoucí kamennou sochu, plánovanou v průběhu příštího roku pro zámecký park na místo známé jako Čertova lávka. Dvanáctka představených sádrových návrhů je dílem studentů ateliéru kamenosochařství / zahradní architekt (a jednoho hosta z ateliéru kamenosochařství) a vznikala od září tohoto roku, kdy vedení města oslovilo Uměleckoprůmyslovou akademii s možností spolupráce na výzdobě parku.
Důvodů, proč ve světelském zámeckém parku instalovat právě sochu čerta, je několik. První, nejzjevnější, je hledisko lokální, to jest vazba tématu ke konkrétnímu místu Čertovy lávky, kdy je socha pekelníka de facto ilustrací místopisného názvu.
Hledisko druhé a neméně významné je možné charakterizovat jako regionální. V okolí Světlé nad Sázavou (konkrétně v Kochánově) žil a pracoval od roku 1908 až do své smrti v roce 1958 významný malíř Jaroslav Panuška. Tento autor, byť činný především jako krajinář, je zasvěcenému publiku známý zejména svými temně fantaskními malířskými i grafickými vizemi, v nichž se to jen hemží postavami z pohádek a mýtů, jako jsou vodníci, čarodějnice, upíři a také nejrůznější démoni a ďáblové. Socha čerta se tak jeví jako logické následování Panuškova odkazu ve městě, v němž malíř nalezl také místo svého posledního odpočinku.
Hledisko třetí lze nazvat hlediskem nacionálně historickým a vztahuje se k tématu čerta jako takového. Čert má v české kultuře specifické postavení. Na rozdíl od západního pojetí, kdy je v podstatě ztotožněn s Ďáblem (např. němčina i angličtina má pro oba jmenované vždy jen jeden výraz – der Teufel/ the Devil) a je vždy zosobněním zla na základě křesťanské tradice, v české kultuře je typologie čertů podstatně diferencovanější. Vedle zmíněného pojetí čerta jakožto zlého Ďábla se můžeme v české lidové kultuře, ale i pozdější či současné literatuře a kinematografii setkat i s motivem čerta spravedlivého, který zlo trestá a dobro odměňuje, čerta sice zlého, ale pro svou hloupost a neohrabanost spíše komického až karikaturního, až po často užívanou postavu „pozitivního čerta“ jako hrdiny, který používá své zvláštní schopnosti na pomoc lidem, kteří si ji nějakým způsobem zasluhují. Jen pro zajímavost -západní kultura si na svého ďábelského klaďase musela počkat do roku 1994, kdy Mike Mignola vydává dnes již kultovní komiks Hellboy – Sémě zkázy.
Jednoznačným pozitivem studentské výstavy na Městském úřadě je schopnost autorů reflektovat všechny zmíněné charakterové typy pekelníků, divák se tak může setkat s čerty hrozivými i dobráckými, vychytralými i nemotorně přihlouplými. Otázka, který z nich nakonec v pískovcové podobě osídlí prostranství Čertovy lávky, je zatím stále otevřená a svým hlasem ve prospěch konkrétního rohatého favorita se může každý návštěvník výstavy na zvolení finálního návrhu podílet – schránka pro hlasy a komentáře je umístěna v expozici. Výstava Čert je veřejnosti otevřena v provozních hodinách Městského úřadu Světlá nad Sázavou, a to až do 17. ledna.
MgA. Marek Škubal
autor je vedoucím pedagogem ateliéru kamenosochařství/zahradní architekt na Uměleckoprůmyslové akademii Světlá nad Sázavou a iniciátorem výstavy
Foto: Jiří Víšek, použito s laskavým svolením autora
