Krásy moravské metropole očima žáků školy

Poznávací exkurze dne 21. 6. 2016

Agendy:
 
Informační portál , Gymnázium
Publikováno:
 
23.06.2016 21:39
Poslední úprava:
 
před 4 lety

Těsně před koncem školního roku vyrazili žáci II. G a III. V na společný jednodenní výlet do Brna. Cesta rychlíkem uběhla rychle a bez problémů, před desátou dopoledne jsme byli v cíli a všichni byli ještě plní síly a hýřili dobrou náladou.

Vidíte, jak se těšíme?

Vidíte, jak se těšíme?

Naší první zastávkou byla krypta kapucínů nedaleko od nádraží. Leží na Kapucínském náměstí, blízko Zelného trhu, tvoří jednotný soubor s přilehlým kapucínským klášterem. Terasu před kostelem vroubí barokní sochy od Jana Adama Nessmana z roku 1765. Krypta se rozkládá pod kostelem, kde díky vhodné geologické skladbě půdy v podzemí kostela a hlavně díky systému vzduchových průduchů bylo možné mumifikovat těla zemřelých, která jsou v těchto podzemních prostorách uchovávána už od postavení kostela a kláštera. V kryptě jsou kromě příslušníků řádu pohřbeni také stavitelé a mecenáši Ondřej a Jan Křtitel Ernovi a baron František Trenck, plukovník pandurů ve službách Marie Terezie a později špilberský vězeň, který před svou smrtí věnoval kapucínům nemalou částku peněz, aby tak vykoupil své předchozí násilné činy. U rakve s jeho ostatky naše prohlídka krypty začala. Ne každému z naší výpravy dělal kontakt s nebožtíky dobře a na některých tvářích byla viditelná patrná úleva, když jsme asi po 50 minutách podzemní prostory opustili.

U rakve s ostatky barona Trencka v kryptě

Na nádvoří nás už čekala paní Protivínská, naše brněnská průvodkyně, a začala druhá část programu. Nejprve jsme vystoupali kolem divadla Husa na provázku po krátkém schodišti ke katedrále sv. Petra a Pavla, jejíž dvě novogotické věže dnes tvoří dominantu Brna. Katedrála je umístěna uprostřed Brna na kamenném ostrohu zvaném Petrov. Původní kostel byl vybudován při knížecím hradě na Petrově v 11. století jako románská bazilika, která podlehla ve 14. století gotické přestavbě. V 18. století byla stavba přestavěna do barokní podoby Moricem Grimmem, významným umělcem spojeným nejen s Brnem, ale i s Vídní. Interiér je bohatě vybaven, zejména plastikami Ondřeje Schweigla – jeho kovová Křížová cesta v interiéru je opravdu zajímavým počinem.

Kolem divadla Husa na provázku směřujeme na Petrov
Pohled na Petrov od kapucínů

Po krátkém oddechu jsme se vrátili na Zelný trh. Toto náměstí nazývané horním, později zelným trhem bylo vyměřeno na svažitém terénu pod Petrovem při založení Brna. Záhy bylo obestavěno měšťanskými domy, jeho plochu pak zaujaly masné krámy a chlebné lavice. Dnes se na zelném trhu prodává ovoce a květiny. Dominantou je kašna Parnas, která byla postavena v letech 1690–1695 podle návrhu vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Kašna symbolizuje jeskyni, kde poutá hrdina řeckých bájí Herkules přemoženého psa Kerbera. Vně jsou umístěny alegorické sochy tří dávnověkých říší Babylónie, Řecka a Persie a vévodí jim korunovaná Evropa. Voda do kašny byla přiváděna nejstarším brněnským vodovodem z řeky Svratky. Nás zaujal i čilý ruch a množství stánků s ovocem a zeleninou, stejně jako fontánky prýštící přímo z dlažby vybudované při nedávné rekonstrukci.

Zelný trh zdálky…
… a zblízka

Nedaleko od Zelného trhu je Stará radnice. Jako radnice sloužila až do roku 1935. Je nejstarší světskou budovou v Brně, má historické jádro z poloviny 13. století s cistersko-burgundskými architektonickými prvky. Jejím dalším obohacením je pozdně gotický portál, bohatě architektonicky a figurálně pojednaný Antonínem Pilgramem kolem roku 1510. Je možné podívat se na 63 metrů vysokou věž radnice a pokochat se vyhlídkou na historické centrum Brna, Petrov a Špilberg, to jsme ale neudělali – snad příště…

Ke Staré radnici se váže řada pověstí. Jedna z nich vypráví o Mistru Pilgramovi, kterému byla slíbena velká odměna za vytvoření monumentální kamenného portálu pro radnici. Když ale mistr Pilgram nedostal za práci zaplaceno, prostřední věžičku portálu ohnul, aby navěky připomínala pokřivenou morálku radních. Další pověst vypráví o brněnském draku, který sužoval město. Nakonec se ho lstí podařilo zabít řeznickému tovaryši, když draka nalákal na návnadu naplněnou nehašeným vápnem. Drak dodnes visí v průjezdu – je to dobře zachovalý vycpaný aligátor. O tom, jak se do Brna dostal, existuje hned několik verzí a naše paní průvodkyně nás se všemi seznámila. Poté jsme šli navštívit i Novou radnici a na jejím nádvoří jsme mohli obdivovat kašnu zdobenou alegoriemi 12 měsíců v roce. To zaujalo všechny přítomné – každý si vyhledal „svůj“ měsíc a zkoumal, co dělá kovová postava s měsícem spojená. Dokonce vypukly spory o tom, čí postava je zajímavější nebo akčnější.

Pohled do průchodu Starou radnicí, „drak“ se trochu schovává ve stínech
Nová radnice s kašnou na nádvoří

Od radnice jsme se spustili na náměstí Svobody, kam jsme prošli krásnou pasáží v přízemí Domů pánů z Lipé. Je největším a zároveň nejstarším brněnským náměstím a dříve bylo nazýváno Dolním trhem. Vzniklo ve 13. století a dodnes si dochovalo svůj starobylý trojúhelníkový tvar, určený trasou dálkových cest. Nynější domovní zástavba náměstí je značně různorodá a pochází vesměs z doby velké přestavby Brna na přelomu 19. a 20. století. Na náměstí najdeme již zmíněný Dům pánů z Lipé (patří k nejkrásnějším renesančním domům Brna) se sochařskou výzdobou Jiřího Gialdiho, novorenesanční Kleinův palác, Dům u čtyř mamlasů, jemuž dominují mamlasové od A. Tomoly. Na volné ploše náměstí u České ulice je situován monumentální morový sloup, z nových památek upoutá multifunkční černý obelisk původně plánovaný jako hodinový stroj.

Prohlídka pokračovala směrem ke kostelu Sv. Jakuba. Nachází se na Jakubském náměstí. Byl založený koncem 14. století a budovaný během 15. století jako trojlodní síň za účasti Antonína Pilgrama v letech 1510–11. Dílo bylo dokončeno r. 1592 (helma věže), je to nejvýznamější pozdně gotická stavba v Brně, impozantní věž kostela ční do výšky 92 m. Kostel sv. Jakuba je umělecky nejcennějším brněnským kostelem.

Procházku městem jsme zakončili na Moravském náměstí u ohromného kovového rytíře, který má symbolizovat odvahu a je dílem výtvarníka Jaroslava Róny. Tím skončila plánovaná část programu. I když výklad byl zajímavý, všichni se pak radostně rozběhli doplnit kalorie a utratit kapesné za suvenýry a „hadříky“. Na zpáteční cestě ve špatně klimatizovaném vlaku pak všichni upadli do mátožné dřímoty, ale ve Světlé už zase překypovali dobrou náladou, sdělovali si dojmy a porovnávali „úlovky“ z obchodů. Tak skončila další z akcí, která účastníky obohatila o četné poznatky i mnohé dojmy.

Kovový rytíř na Moravském náměstí
Konec dobrý, všechno dobré…

Foto: Barbora Dubnová