Právě o tom se studenti prvního a druhého ročníku oboru Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu mohli 15. 6. 2021 na vlastní oči přesvědčit. Vyrazili jsme poměrně brzy, abychom vše stihli. Krom kubistické Prahy jsme nejprve tradičně navštívili Galerii Rudolfinum a výstavu COMPASSION FATIGUE IS OVER – audiovizuální výstavu věnující se limitům soucitu. Tentokrát nás ale krom vnitřní expozice zajímala i celá budova. Proč? Tu navrhl Josef Zítek spolu s Josefem Schulzem, kteří byli učiteli kubistických průkopníků Josefa Gočára a Josefa Chochola. K těm pak patřila i další významná jména českého kubismu jako Pavel Janák nebo Vlastislav Hofman.
Teď už ovšem k pojmu kubismus, který každý jistě zná, stejně jako jméno Pablo Picasso. Ve světě je kubismus známý hlavně v malířství a sochařství, ovšem v Čechách jej skupina předešle jmenovaných pojala jako svůj svébytný a troufám si říct i „národní“ slovanský sloh. Ten se pak projevil hlavně v architektuře a užitém umění (nábytek, sklo a hlavně keramika). Tímto činem se následně z Čech stal světový unikát. Prvním kubistickou stavbou je Dům u Černé Matky Boží od Josefa Gočára, kde se dnes nalézá námi navštívené muzeum českého kubismu. V jeho útrobách je pak k vidění vše od obrazů po keramiku. Právě na tu naše komentovaná prohlídka byla zaměřena.
Dům u Černé Matky Boží také pořádá tzv. kubistické procházky. Byla by škoda nevyužít obojí, a tak jsme se společně vydali skrytými zákoutími kubistické Prahy. Kubistickou procházku jsme pak zakončili pod Vyšehradem až u Kovařovicovy vily (dílo Josefa Chochola).
I přes poněkud parný den musím konstatovat, že jsme si procházku všichni užili. Doufám, že studenti načerpali novou inspiraci a do dalších ročníků studia si něco nového odnesli.
A po prázdninách opět na viděnou.
Foto M. Franče
