Leden, to je již tradičně období, ve kterém se vydáváme na lyžařský výcvikový kurz. V letošním roce jsme z důvodu „nepříznivých“ sněhových a teplotních podmínek museli odložit původně plánovaný termín odjezdu z 15. 1. na 24. 1., což se nakonec ukázalo jako zásadní a skvělé rozhodnutí. V první polovině ledna vypadaly totiž svahy v Peci pod Sněžkou spíše jako v dubnu nebo květnu. Na sjezdovkách byly jen zbytky sněhu, které se vlekařům podařilo nasněžit již v prosinci, a okolí naší chaty Na Muldě připomínalo spíše pastvu než ráj pro lyže a snowboardy. Když nás tedy provozovatel chaty potěšil nabídkou jiného volného termínu, nezbývalo než souhlasit a doufat v návrat zimního počasí a sněžení. Ačkoliv se jednalo jen o pár dní, příroda k nám byla velice vstřícná. Za 9 dnů se lyžařský areál v Peci pod Sněžkou dokázal proměnit a kompletně zasypat sněhem. K tomu přišlo i slunečné počasí a mrazivé teploty, které nám zajistily ideální podmínky pro lyžování, podpořené krásnými výhledy na okolní vrcholky a Sněžku. No a jak letošní „lyžák“ hodnotí studenti?
I přes posunutí termínu měli naši studenti možnost opět vyrazit s lyžemi, snowboardem a běžkami na sněhem pokrytou Černou horu. O tom, že to bude jízda, nás přesvědčil dvoukilometrový výšlap do horské boudy Na Muldě, kde jsme byli ubytováni. Lehčí pomocí byla rolba, bez níž by výšlap v případné plné výbavě (plnou výbavou se rozumí taška/kufr a lyže či snowboard) byl opravdovým oříškem.
K našemu štěstí – venku bylo nádherně vidět, a i samotná Sněžka se před námi tyčila s nebývalou krásou. Takové počasí nám bylo přáno i následujících pět dnů. Každý den – vyjma příjezdu a odjezdu – se chodilo na svah dvakrát denně, v 8:15, hned po snídani, a ve 13:45, krátce po odpolední pauze. Při dlouhých zimních večerech byl buď edukační program zaměřený zejména na údržbu lyží, či soutěž o nejkrásnější nohy mezi chlapci a nejoriginálnější šatník mezi děvčaty. Středa s pátkem byla vyhrazena k večernímu lyžování, jež bylo dobrovolné.
Chtěli bychom poděkovat pánům učitelům – Krajíčkovi, Pořízovi a Kořínkovi – že tam s námi vydrželi. Nesmíme ani vynechat další instruktory Nicka, Kubu a Žanetu. Všichni se postarali o nezapomenutelné zážitky a příjemně strávený týden na horách.
Mgr. Jakub Kořínek a Matyáš Smolík, I.G
