Ve dnech 4. 9. – 8. 9. 2014 uskutečnila naše Uměleckoprůmyslová akademie pro své žáky poznávací zájezd do Paříže. Přípravy začaly už v prosinci 2013. Zájem o akci byl od počátku ohromný, volná místa byla obsazena už během prvního měsíce a ještě na seznamu zůstalo hodně náhradníků, kteří doufali, že jim štěstí bude přát a nakonec se do hlavního města Francie také podívají. Zajímá vás, jak nakonec cesta proběhla? Tady máte malé vyprávění.
Po zkušenostech z předchozích let vybíráme opět CK PRO TRAVEL z Plzně a její program Paříž trochu jinak. Dopravu zajišťuje firma Uchytil zastoupená tentokrát bratry Slávkem a Pavlem. Jsou milí, vždy dobře naladění a během náročného zájezdu je nezaskočí nic – ani dopravní situace, ani dlouhá cesta, ani naši studenti. První účastníky zájezdu nabírají už v Brodě, kde také nastupuje naše průvodkyně Jana Trubková. S ní se potkáváme poprvé, ale hned si nás získává, protože je sympatická, usměvavá a skvěle připravená na nás i na program. Ve Světlé nasedá zbylá část přihlášených a kolem čtvrté hodiny odpoledne vyjíždíme. V pátek ráno jsme v Paříži a naše poznávání začíná. Je trochu pod mrakem, ale neprší a teplota je příjemná, nic – kromě únavy po dlouhé cestě – nám nekomplikuje pobyt.
Autobus opouštíme na Place de la Bastille, které je pojmenované podle slavné věznice. Útokem na ni začala kdysi Velká francouzská revoluce. Ze stavby nezůstalo nic, za revoluce byla stržena. Procházíme čtvrtí Marais, kde žije početná židovská komunita. Průvodkyně nám ukazuje jednu ze synagog, hned vedle je i škola, tak můžeme porovnávat, jak jdou na výuku děti z židovských rodin, s tím, co známe z domova. Procházka pokračuje do historického centra, na ostrov Ile de la Cité. Tento ostrůvek ve tvaru lodě je spojen s počátky města, tady se kdysi usadili Galové a založili osadu, z níž později vyrostlo celé město. Míjíme Justiční palác se slavnou Sainte-Chapelle a míříme k perle evropské gotiky, tedy ke katedrále Notre Dame. Nohy už trochu bolí, ale zvládáme prohlídku tohoto úžasného monumentu a jeho okolí. Později se sem ještě vrátíme do krypty, která dnes skrývá interaktivní expozici k dějinám katedrály.
Z tohoto poklidného prostředí se přesouváme do blízkosti mnohem rušnějšího a životem pulzujícího prostoru u kulturního komplexu Centre G. Pompidou, nazývaného někdy futuristickým chrámem umění a kultury. Během přesunu první nedočkavci začínají s nákupem suvenýrů v malých obchůdcích kolem. Po krátkém odpočinku vyjíždíme na vyhlídkovou terasu, ale je zataženo a viditelnost nízká. Nu, co se dá dělat.
Unavené končetiny nás pak nesou směrem k Latinské čtvrti, míjíme slavnou univerzitu Sorbonnu a míříme k zahradám. Tady máme možnost teplého a cenově dostupného občerstvení u řady stánků s kebabem, falafelem a dalšími cizokrajnými jídly arabské, italské a mnoha dalších světových kuchyní. Najedení pak chvíli odpočíváme v krásném prostředí Jardin du Luxembourg, obdivujeme upravené záhony, fontány a kouzelná zákoutí se sochami. Lucemburský palác na okraji zahrad je dnes sídlem Senátu. Nedaleký slavný Pantheon je bohužel skryt pod lešením, protože je v rekonstrukci.
Závěrečný pěší přesun nás vede k mrakodrapu La Tour Montparnasse. Všichni bez následků zvládnou výjezd rychlovýtahem na vyhlídkovou terasu. Tady nás čeká působivý výhled na podvečerní Paříž. Poté se opět potkáváme s naším autobusem a míříme do hotelu na kraji Paříže, kde se ubytujeme. Mnozí ještě vyrážejí doplnit zásoby do nedalekého supermarketu, ale pak už každý rád zamíří do pokoje a po nezbytné hygieně i do postele. S dozorem není problém, únava udělala své a naši svěřenci se rychle ztišují.
Sobota, druhý den pobytu, je fyzicky nejméně náročná. Jsme odpočatí a máme k dispozici autobus, který nás přesouvá po městě. Po snídani jedeme do centra a vystupujeme na Place de la Concorde. Obdivujeme a fotografujeme jak egyptský obelisk darovaný Francii jako poděkování Champollionovi za rozluštění hieroglyfů, tak i nádhernou fontánu. Máme také výhled přes řeku na budovu Národního shromáždění. Procházíme zahradami Tuileries, které jsou ještě téměř prázdné, kolem soch, fontán a záhonů a dostáváme se na nádvoří Louvru, slavné galerie s desítkami tisíc uměleckých exponátů z celého světa. Prohlídka není v programu, ale zájemci mají možnost vejít do skleněné pyramidy, která je vstupem, a podívat se do vnitřního prostoru pokladen. I to je silný zážitek.
Přecházíme na druhý břeh Seiny po „zámečkovém“ mostě. Zábradlí jsou ozdobena stovkami zámků a zámečků, které sem upevňují zamilované páry. Po zamčení a vhození klíče do řeky prý vztah vydrží. I někteří z našich to tedy zkoušejí. Návštěva Musée d'Orsay je také ohromným zážitkem. Původně nádraží, dnes slavná galerie vystavuje díla z 2. poloviny 19. století a nabízí největší sbírku impresionistů. Máme jen hodinu, proto si každý zvolí své oblíbence a v expozici si je vyhledá.
Autobusem se přesouváme k jednomu z velkých pařížských hřbitovů, k Cimetière du Père Lachaise. Bez orientačního plánku by se zde návštěvník lehce ztratil. Na tomto místě posledního odpočinku najdeme mnohá slavná jména od gotického mileneckého páru Abélarda a Heloisy až po ikony moderní hudby Edith Piaf a Jima Morissona. I my je jdeme pozdravit a pořídit fotografie. Prohlídku hřbitova končíme u Zdi komunardů, kde došlo v roce 1871 k velkému masakru pařížských revolucionářů. Dnes jsou tady v blízkosti děsivě působivé památníky věnované obětem velkých koncentračních táborů celé Evropy.
Autobus nás pak převáží do čtvrti naopak velmi světské, tedy na Montmartre. Vystupujeme u slavného Moulin Rouge, míjíme dům, kde žil van Gogh, stoupáme uličkami (mimo jiné kolem kavárny Amélie z Montmartru) přes Place du Tertre, kde je jako vždy plno malířů i turistů, až k nádherné bazilice Sacré Coeur. I tady se kocháme, nakupujeme a odpočíváme. Propuká fotohorečka a vznikají fotografie hromadné, skupinové i třídní – někdy i docela humorné, to když je třída zastoupená jediným účastníkem.
Poslední sobotní zastávkou je moderní čtvrť La Défence. Autobus nás veze až do jejího centra, nemusíme tedy daleko, abychom mohli obdivovat moderní architekturu. A pochopitelně opět nakupujeme suvenýry, dárky domů i jídlo na další den. Večer po návratu je na hotelu mnohem rušněji a není úplně jednoduché naše osazenstvo ztišit. Ale i to se nakonec podaří.
Ráno po snídani balíme. Při odjezdu z parkoviště všechny pobaví průvodkyně Jana lakonickou větou: „Jestli máte ještě něco v pokoji, tak už to nemáte.“ První zastávkou je muzeum parfémů Fragonard i s historickým výkladem. V prodejně si pak můžeme vyslechnout povídání o typech a složení parfémů. Kluci jsou trochu znudění, dívky naopak ve svém živlu. Protože čas nám přeje, jdeme se zblízka podívat na slavnou Operu, kterou jsme předtím viděli jen z autobusu, a také na Place de Vendôme. Po nábřeží Seiny se přesouváme do přístaviště výletních lodí Bateaux Mouches kolem mnoha mostů; nejvelkolepější je most Alexandra III. s nádhernou výzdobou. Následuje hodinová projížďka po řece, kde si znovu můžeme prohlédnout již navštívené památky a také si odpočinout a na vodě poobědvat. Je nádherné počasí, sluníčko svítí – tohle si opravdu užíváme.
Pak přinutíme trochu unavené nohy k dalšímu výkonu – přesunu k Tour Eiffel. Tato věž je dnes symbolem města a zdá se neuvěřitelné, že krátce po jejím otevření mnoho staromilců volalo po její demontáži. Cestou k ní zdálky míjíme Invalidovnu, která přitahuje pozornost svou zlatou kopulí. Dnes skrývá hrob císaře Napoleona, ale také jedno z největších vojenských muzeí světa.
Průvodkyně pro nás jako bonus připravila ještě návštěvu místního akvária Cine Aqua nedaleko od Eiffelovky a většina z nás toho využívá. V nádržích můžeme zhlédnout úžasné tvary a barvy podmořského světa – od maličkého barevného Nema až po impozantní žraloky.
Zlatým hřebem programu je výstup na Eiffelovku. Absolvujeme frontu u pokladny (je neděle a není divu, že jsou tu davy). Dvě patra zvládáme všichni, každý svým tempem, pěšky po schodech. A někteří využijí výtah, aby viděli Paříž z plošiny třetího patra. Poté se scházíme u jednoho z pilířů a přes Esplanade du Trocadéro vystoupáme k místu, kde nás čeká autobus a naši milí páni šoféři. Ti nám dopřejí ještě závěrečnou okružní jízdu, naposled se podíváme na Vítězný oblouk, naposled se projedeme po Champs-Elysées, královně pařížských ulic s nejluxusnějšími obchody a kavárnami. Výkřiky „Já ještě nechci domů, já chci zůstat v Paříži“ jsou hlasité, pochopitelné, ale marné. I to nejkrásnější má svůj konec – a to platí i pro náš výlet do metropole nad Seinou. Po příjezdu do Světlé už můžeme jen počítat utracené peníze, pořízené fotografie, získané zážitky a případně i bolavé puchýře na nohou. A těšit se na příští září a další poznávací zájezd do ciziny.
Všechny fotografie najdete na adrese http://koteskola.rajce.idnes.cz/FRANCIE_2014
Text Lenka Zadinová, foto Helena Kotěrová
