Náš výlet jsme letos připravili netradičně a rozložili jsme si ho do dvou dnů.
První den jsme pojali jako odpočinkový po vyčerpávajících dnech uzavírání známek ve snaze opravit ještě, co se dá. A co může být lepší než se odreagovat u zvířátek. Proto jsme ve čtvrtek 25. 6. 2015 vyrazili vlakem do ZOO Jihlava. Mile nás překvapilo i počasí. Po několika deštivých a chladných dnech vysvitlo sluníčko a my se těšili, že i obyvatelé zoologické zahrady budou spíše venku a my jich uvidíme co nejvíce. A nemýlili jsme se, dokonce i žirafy v nově otevřeném pavilonu se majestátně procházely na sluníčku a ukazovaly svoji krásu. Po dvou hodinách jsme byli docela unavení, ale převážná část dívčí skupiny se ještě těšila na obchodní centrum. Překvapivě v jeho prostorách děvčata ožila a zbytky svých sil věnovala výběru pěkných kousků k doplnění šatníku. Do vlaku na zpáteční cestu se nám nastupovalo velice ztěžka. Ale uspokojení z výletu bylo veliké.
Druhá část výletu byla spíše poznávací. Navštívili jsme dne 29. 6. 2015 nedaleké město Ledeč nad Sázavou a jeho dominantu HRAD. V tuto dobu bylo sice bylo pro veřejnost zavřeno, ale měli jsme s kastelánem panem Šímou domluveno, že se nám bude osobně věnovat a provede nás několika okruhy. A že bylo co k vidění! Začali jsme výstavou I. světové války s názvem „Proč mámy pláčou“. Žáci nasbírali mnohé informace o I. světové válce – co jí přecházelo, jaký byl její průběh, ale i její důsledky a vliv na obyvatele Ledče n. S., Zruče n. S. a okolí. Výstava byla doplněna množstvím fotek a dokumentů. Nejvíce nás zaujal deník mladého chlapce, který v něm popisoval svoji strastiplnou účast na frontě.
Naše prohlídka pokračovala v místním muzeu, retrobytu a na lávkách hradního paláce, kde probíhala výstava kreseb a fotek místní ZUŠ týkajících se postižených zvířat se ZS Pavlov. Některým se dělalo špatně z výšky, protože lávky jsou umístněny nad propadlými stropy. A proč se stropy propadly? To nám velice hezky a poutavě vysvětlil pan kastelán. Poté jsme sebrali zbytek sil a vystoupali na věž. Viditelnost byla docela dobrá a naše úsilí stálo zato. A na závěr se mnohá z děvčat asi zasnila, když viděla nově otevřený salonek a parkán, které slouží ke svatebním obřadům.
Na hradě jsem strávili více času, než jsme předpokládali, takže na plánovaná Stvořidla jsme museli jet vlakem a nikoliv pěšky. Tato volba byla určitě příjemnější pro naše velmi unavená těla. Na Stvořidlech bylo krásné počasí, žáci vybalili svačiny a ti, co už ji snědli, navštívili kiosek. Celý den uběhl velice rychle a byl předposledním ve školním roce. Tak ještě pro vysvědčení a hurá na prázdniny.
