Čížek lesní (Spinus spinus)


Příroda v areálu > Ptáci > Čížek lesní


Čížečku, čížečku, ptáčku maličký, pověz mi čížečku…“ Tak tuto dětskou písničku si asi většina z nás pamatuje od dob své mateřské školy. Umíte si však pod tímto jménem představit jeho nositele?

Čížek lesní je drobný a svým zbarvením velmi dobře maskovaný pták, kterého můžeme potkat i u naší školy. Od jara do podzimu se chová naprosto nenápadně – zdržuje se převážně v jehličnatých lesích a k lidským obydlím se většinou příliš nepřibližuje. Skupinka smrků vedle ateliéru keramiky však nejspíš splňuje čížkovská měřítka pro jehličnatý les, a tak u školy slýcháme čížčí „čí?, čí?“ celoročně. S příchodem zimy se čížci začínají sdružovat do větších hejn a zaletují do blízkosti lidí vylepšit si svůj zimní jídelníček. V této době je můžeme pozorovat v našem areálu nejsnáze. Pravidelně navštěvují naše krmítka a dovolí nám si je prohlédnout i docela zblízka.

Čížci lesní prohlíží závěj slupek ze slunečnic pod krmítkem v areálu naší školy, Světlá n.S. – 15. prosince 2015.

Čížci lesní prohlíží závěj slupek ze slunečnic pod krmítkem v areálu naší školy, Světlá n.S. – 15. prosince 2015.

Přestože jsou to malí špunti, s délkou těla maximálně 12 cm, jsou docela odvážní a celkem neohroženě se na krmítku postaví i většímu soupeři. Hodně hlasitá bývají velká hejna:

Sameček čížka má na žluté hlavičce s tmavšími tvářemi černý baret a pod zobáčkem malou černou bradku. Jeho hřbet je zelenošedý, hruď i kostřec (oblast zad nad ocáskem) má žluté, černá křídla zdobí žlutý pruh. Bříško je světle šedé s tmavším podélným žíháním. Po stranách výrazně vykrojeného ocásku má žluté pruhy. Zimní vybarvení je poněkud tlumenější. Samička je celoročně zbarvena mnohem nenápadněji, stejně jako mladí ptáci. Nemá černé skvrny na hlavičce, křídelní pruh je žlutobílý, peří prakticky postrádá žlutou barvu – je šedozeleně zbarvené, bříško je světlé s výrazným podélným žíháním.

Sameček čížka obecného, kterého jsme odchytili při kroužkování přímo pod okny naší školy 21. března 2016. (Foto: Leoš Poříz)

Sameček čížka obecného, kterého jsme odchytili při kroužkování přímo pod okny naší školy 21. března 2016. (Foto: Leoš Poříz)

Samička čížka se představila jen o pár minut později.

Samička čížka se představila jen o pár minut později.

Hnízdění čížků probíhá koncem dubna či začátkem května, často stihnou i druhou snůšku v průběhu prázdnin. Hnízdo z větviček a stébel trávy vystlané pírky, které je velice dobře maskované lišejníky, si staví hned těsně u kmene jehličnatého stromu ve výšce nejméně deseti metrů. Inkubace 3 – 5 vajec trvá necelých čtrnáct dní, stejně tak potom i péče o mláďata v hnízdě. Zatímco vajíčka zahřívá výhradně samička, krmení obstarávají rodiče společně.

Čížci se živí semeny jehličnanů a bříz, v zimních měsících často za akrobatického cvičení dobývají semena z šištiček olší. Mláďata však krmí hmyzem.

Území letního výskytu tohoto druhu zahrnuje sever a východ Evropy a mírnou klimatickou oblast Asie. Naši čížci zůstávají přes zimu většinou v oblasti svých hnízdišť, čížci z Asie a ze severu se stěhují přes zimu na jih.

Mapka rozšíření čížka lesního – žlutě letní výskyt, zeleně celoroční výskyt, modře – zimoviště, „Zdroj a licence“((Rangemap-tarin, Autor: Gretaz, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rangemap-tarin.PNG [cit. 2016–01–01], CC BY-SA 3 Unported https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Mapka rozšíření čížka lesního – žlutě letní výskyt, zeleně celoroční výskyt, modře – zimoviště, Zdroj a licence

Těžko říct, jestli čížkové hodující u našich krmítek jsou naši tuzemští spolubydlící, nebo návštěva z dalekých krajů, každopádně nechť jim chutná…

Foto v banneru: Zdroj a licence

Přiložené soubory

Nahrávka: Banda čížků u krmítka