Projekt STOPPA > Jak vám chutná, opeřenci – podruhé a naposled
Ptačím cateringem před více než rokem projekt STOPPA začínal a jeho úspěšnou reprízou nyní končí. Řečeno jazykem manažerů televizních stanic – formát programu zůstal (až na drobné změny a malá vylepšení) stejný. Kdo by proto chtěl znát detaily, najde je v rok starém vyprávění. Ostatní zvu na malou fotografickou reportáž, která nás provede devíti díly letošního cyklu.
Seriál akcí byl zahájen 1. prosince 2017. První skupinou byla část žáků I.A, kteří byli vrženi do spárů zimujících opeřenců trošku nečekaně během narychlo řešeného suplování. Různé druhy semen je očividně poněkud překvapily.
Se studenty prvního ročníku gymnázia si přijel na téma péče o zimující ptactvo povídat Ing. Zbyšek Karafiát Ph. D. – ředitel Stanice Pavlov. Po teoretické části v naší aule došlo na terénní exkurzi. Bohužel díky letošní mírné zimě jsme toho mnoho neviděli.
Program pro základní školy proběhl celkem čtyřikrát. Vystřídaly se u nás všechny třídy sedmého ročníku ZŠ Lánecká a navštívila nás také skupina žáků přírodopisných praktik ze ZŠ Komenského.
Letošní mírná zima bohužel příliš nepřála pozorování ptáků v terénu. Nic je netlačilo do blízkosti lidí, a tak byly některé terénní exkurze spíš jen zdravotní procházkou. Přesto se několik druhů pozorovatelům přece jen představilo – čtyři druhy sýkor, kosi, čížci, holubi i kachny se v dalekohledu najednou objevili ve zcela nové kráse. Dalším zpestřením také bylo pátrání po našich ptačích sousedech podle trojice zajímavých informací připravených kolegou Jakubem Kořínkem.
Zlatým hřebem programu byly bezesporu i letos návštěvy dětí z mateřských škol. Díky pozitivnímu ohlasu na naše loňské programy přijaly pozvání k návštěvě hned tři třídy – předškoláčci z MŠ Sídliště, MŠ Lánecká a děti ze soukromé MŠ Bambino. Na realizaci jejich programu velkou měrou spolupracovali žáci gymnázia studující pedagogické zaměření, ale spoustu práce zastali i „nepedagogové“.
Program pro mateřinky musel být zcela odlišný – bylo třeba děti získat, motivovat, bavit i nechat je si hrát. Proto se v části „pod střechou“ střídalo povídání s hudebními mezihrami, pohybovými aktivitami, divadélkem i kuchařskou dílničkou.
Na hudební hádanku navazovala pohybová hra, před kterou naše konferenciérka Míša musela zorganizovat „klubko hadích ocásků“ a představit dětem kouzelná zákoutí, ve která se naše aula proměnila. Zvládala je docela profesionálně – na fotografii ji ale nenajdete – právě klečí mezi Bambíňaty.
Při pohybové hudební hře se nám naštěstí žádný dvounohý „ptáček“ v hustém lese ani nikde jinde nepoztrácel.
Všichni se naopak ve zdraví sešli u malého ptačího divadelního představení. Jednotlivé ptačí herce děti podle hádanek také dobře poznaly. Aby však rozuměly řeči ptačích kamarádů okolo krmítka, bylo nutné zbaštit kouzelné jablko. Pak už nic nebránilo naslouchání nářků našich herců nad strastmi zimy v dnešní moderní době.
Ptáčci si však pouze nestěžovali – také dětem poradili, co by si na krmítku přáli. Nebylo nic snazšího, než se podle jejich přání zařídit. Děti ze všech tří mateřinek se do „kuchařské dílničky“ pustily s nadšením a velkou vervou. Společně jsme si prohlédli různá vhodná semena a děti pro ptáčky připravily vlastní krmení.
U složitějšího „vaření“ – např. u drcení ořechů a strouhání řepy, asistovali naši „velcí kamarádi“.
Ptáčkové na našem divadelním krmítku pochoutky nadšeně schválili. Děti si proto zasloužily odměnu ve formě dřevěné medaile s fotografií ptáčka. Naši truhláři jich pro naše malé hosty nachystali rovnou stovku. (Díky :-))
S ptačí medailí v kapse děti vyrazily předat připravené krmení ptáčkům do krmítek v okolí školy. Naše „velké“ děti si rozebraly malé „mateřinkové“ děti a těžko říci, která dětská skupina byla spokojenější.
Na řece byla sice letos menší tlačenice než vloni, ale i tak se kachny nad řepo-šrotovou přesnídávkou plnou vitamínů radovaly.
Program „stoppy“ právě končí, nezbývá než se již loučit. A co říci na závěr? Snad nejlépe to místo mne uzavře milý zápis z jedné prezenční listiny a poslední momentka…